Rozhodl rychle. Startoval z první řady, do terénu už vjížděl první a za chvíli měl náskok 20 vteřin. Ten zvýšil až na minutu a pak už si jen užíval. Dávkoval si tempo a brilantně projížděl kluzkým blátem stejně jako jedním stále zmrzlým sjezdíkem ve stínu. Nikdo nemohl pochybovat o tom, kdo je tady pánem. Jeho letošní bilance zní stoprocentně: 8 závodů, 8 výher. Celkem si zapsal 170. cyklokrosový triumf. A ještě zajímavost: skutečně jel s hodinkami Richard Mille v ceně 300 000 eur připjaté svrchu na dresu na levém rukávu. Na pravém měl tradiční sportovní chronometr…
„Podle včerejšího závodu Tibora del Grossa jsem měl plán brzy odjet, abych zůstal sám a mohl si jet svoje linie i tempo. Chtěl jsem odradit pronásledovatele a také na tomto povrchu byly problémy se zanesenými pedály. Bez kontaktu se soupeři jsem je mohl lépe řešit. Bál jsem se taky defektu, který v prvním kole stejně přišel na přední gumě. To mi vzalo hodně energie, požádal jsem si pak o větší tlak, a to mě uklidnilo. Jsem šťastný, že jsem vyrovnal rekord, který vydržel tak dlouho,“ usmíval se. Příští rok se může v historické tabulce osamostatnit doma v Hulstu… „Teď si budu užívat, pak vyrazím na silnici, než to začnu řešit.“
Jeho na poslední chvíli jediný vážný soupeř Wout van Aert, který vyrážel ze třetí řady, hnedle po startu zaváhal a zůstal uzavřen u bariéry, navíc ztratil svůj Garmin. S na boku roztrženou kombinézou však statečně dotahoval až ze čtvrté desítky. Chvíli se přetahoval s Jorisem Nieuwenhuisem, pak mu ujel a poctivě se rval až do konce (-45). Byť musel vědět, že má naději na svůj případně čtvrtý titul pouze v případě nevídaného fatálního selhání MVDP.
„Vzadu to bývá skutečně bláznivá válka, nedokázal jsem se jí vyhnout. Ale nelituju toho, že jsem mohl jet takový nádherný závod,“ posteskl si. „Neměl šanci se do něj ani dostat,“ litoval i belgický kouč Angelo de Clerq. Na silnici by se měl Van Aert objevit už za dva týdny na Clasica Jaén ve Španělsku.
Pro třetí místo si dojel jasně mistr Evropy Thibau Nys (-1:15). Tedy všechny medaile mají zároveň vynikající silničáři… Také Nys jel část okruhu spolu s Nieuwenhuisem, který skončil čtvrtý (-1:53). Za ním pak další Belgičané, až devátý Lars van der Haar z Nizozemska. Prvním mužem mimo Be-Ne byl dvanáctý (-2:45) Felipe Orts Lloret ze Španělska.
Jediný český reprezentant Michael Boroš se prosyl až na 24. místo (-6:08) jako poslední nedojetý o kolo (což už postihlo např. Dubaua, Masona, Meisena nebo Van Kessela).
V závodě juniorů nepotvrdil naděje Kryštof Bažant, obhájce bronzu z Tábora, který skončil šestnáctý (-2:10). Vyhrála 17letá italská naděje Mattia Agostinacchio, už zde člen stříbrné štafety a majitel zlatého double z mistrovství Evropy v listopadu. Ani další Češi nepronikli dopředu: 33. byl David Svoboda (-3:40) a 44. Lukáš Kristl (-5:28). „Nedokázal jsem se dostat do formy, po podzimním zápalu plic jsem nemocný byl i v lednu. Ale jedna nevydařená sezóna nic neznamená,“ hodnotil Bažant.
Mezi ženami do 23 let obhájila titul podle očekávání Zoe Backstedt z Velké Británie. „První kolo jsem asi zpanikařila, možná vinou adrenalinu, ale po pádu jsem se dostal zpět. Bylo to hodně kluzké, jiné, než jsem čekala. Až po snížení tlaku v pneumatikách se mi jelo lépe,“ řekla. Stříbro bere Marie Schreiber z Lucemburska (-39) a bronz Leonie Bentveld z Nizozemska (-1:20). Tady někde jsme se těšili na Kristýnu Zemanovou, že… Ale spíše bikerka Simona Spěšná zajela velmi slušné desáté místo (-4:48), prvoročačka Kateřina Douděrová skončila 20. (-6:46). „Nejlepší výkon i výsledek sezóny, na těžké trati umí,“ pochválil Spěšnou reprezentační kouč Michal Bednář.
Cyklokrosová sezóna má před sebou ještě dva víkendy s finále Superprestige a X20 Trofee.
Medailová tabulka MS
1. Nizozemsko 3-1-2, 2. Velká Británie 2-0-0, 3. Itálie a Francie 1-1-1, 5. Belgie 0-2-2, 6. Česko a Lucembursko 0-1-0, 8. Kanada 0-0-1.