Emil Hekele na své nevině trvá: „Dopingová kontrola byla „odfláknutá“. Jakýkoliv trest je nespravedlivý. Přesto jsem dostal čtyři roky.“ A zvažuje další kroky.
„Antidopingoví komisaři neprovedli kontrolu podle platných norem a předpisů. Deset minut neměli komisaři vzorek moči pod absolutní kontrolou. A následně do zápisu uvedli, že je všechno v pořádku. Manželská dvojice tak prokazatelně lhala. Opakovaně jsem žádal osobní účast těchto klíčových svědků, ale Antidopingový výbor mé žádosti nevyhověl. Komisaři vůbec nepřijeli, aby osobně vypovídali. Takový postoj Antidopingového výboru je pro mě zarážející, i s ohledem na to, že je výbor financován z veřejných prostředků,” prohlásil Hekele.
Dnešní projednávání v sídle Českého svazu cyklistiky trvalo obdobně jako v prvním případě v prosinci více než 3 hodiny.
Stopy zakázaných látek oxandrolonu, clenbuterolu byly v moči objeveny při mimosoutěžním odběru na závěr čtyřdenního reprezentačního soustředění 9. září 2020. Cyklokrosovému reprezentantovi byla při zářijovém odběru testována i krev, a to s negativním výsledkem. Vloni byl kontrolován antidopingovými komisaři celkem již čtyřikrát. Hekele v minulosti kritizoval poměry v českém cyklokrosu.
„Jde o souhru zvláštních náhod. Pouhé čtyři osudové dny na reprezentačním srazu a z toho likvidační čtyřletý trest, tak bych to v krátkosti popsal. Můj případ může být klidně i cílenou likvidační kauzou. Laická veřejnost neznalá situace v českém cyklokrosu to těžko může pochopit. Uvažuji, že napíšu knížku, pokud na to najdu dostatek motivace a času,“ uvažuje Emil Hekele.
„Jsem vnitřně bez viny. To je pro mě důležité, že vím, že jsem nikdy žádné zakázané látky nebral. Vím, že mnoho lidí tomu nikdy neuvěří, ale mnoho dalších naopak věří, že bych to neměl zapotřebí. Beru to jako osobní křivdu,” dodal.
„Moje cyklistické úspěchy a vzpomínky mi nikdo ale nevezme. To, že jsem vyhrál mistrovství republiky v cyklokrosu, taky nebyla náhoda. A že to bylo až po čtyřicítce? Mimo jiné jsem dvakrát přerušil kariéru a zase se vrátil. Mnoho mých konkurentů samo mezitím skončilo. Pro mě to byla několikaletá dřina, podtržená spoustou dobrých výsledků v cyklokrosu, na dráze i silnici,“ rekapituluje Hekele.
Na domácím šampionátu se mu v posledních letech dařilo. V roce 2020 se stal mistrem republiky, o rok dříve na pozici, kdy ohrožoval nejlepší v pořadí, přetrhl řetěz při výjezdu z depa a byl vyloučen, jelikož podle verdiktu rozhodčích již opustil prostor depa. V roce 2018 dojel 5. a o rok dříve na 4. místě.
Čtyřikrát se také zúčastnil mistrovství světa. Nejlepšího výsledku dosáhl v kategorii do 23 let v roce 1999, když projel cílovou čarou na 7. místě.
Emil jezdil i na dráze a silnici. Má mj. titul mistra České republiky ve stíhačce družstev na 4 km z roku 1997 a 9. místo na ME do 23 let ve stíhacím závodě jednotlivců o rok později. V silničním etapovém závodu Okolo Chorvatska skončil v témže roce na 8. místě.
Jeho trest je škodou nejen pro něj, ale i českou cyklistiku, cyklokros zvláště. Neboť mu mohl ještě leccos dát. Zvláště v situaci, když podle aktuální startovní listiny a přihlášek můžeme na startu sobotního šampionátu očekávat pouze kolem dvacítky mužů.
Žít se dá dobře samozřejmě i bez profesionální cyklistiky. Takže Emile, jen to nejlepší do dalších let!
