Etapa

Dnešní předposlední etapa byla se svými 168 km nejdelší etapou závodu a z pohledu profilového skóre, tím, že nekončila na vrcholu kopce, druhou nejnáročnější po 2. etapě, kterou úžasným způsobem ovládl Simon Yates (BikeExchange), jenž do dnešní etapy nastupoval jako lídr závodu s náskokem 45 sekund na Sivakova (Ineos) a 1:04 na Bilbaa (Bahrain).

Nejlepším ve vrchařské soutěži byl před etapou De Marchi (Israel), v mladících Cepeda (Androni) a nejlepším týmem Ineos.

Na cyklisty čekalo kolem 4,5 tisíc výškových metrů a především tři dlouhá stoupání, z nichž dvěma byl přidělen statut vrchařské prémie.

První delší stoupání začalo na 25. km, kdy bylo nutno na 7 km vystoupat o 400 metrů výš a po krátkém zvlněném intermezzu navázalo 9 km stoupání, které zavedlo závodníky do výšky téměř 1700 metrů, což znamenalo převýšení dalších 750 metrů.

Další šichta přišla na řadu na 85. km, kde začala vrchařská jednička Passo Campo Carlo Magno s parametry 14,5 km a 6%, přičemž nejprudší byla ve svých prvních 4 km a poté se až k vrcholu mírně narovnávala.

Po dlouhatánském sjezdu bylo nutno jako předposlední chod dnešního menu zdolat na 4,5 km 220 výškových metrů, aby se 20 km před cílem cyklistům postavila do cesty vrchařská dvojka Boniprati, sice 9 km dlouhá, ale její poslední 2 km byly téměř rovinaté, zato jim ale předcházelo 7 km se sklonem od 6 do 11%.

Po krátkém vrcholovém platu se posledních 7 km odehrálo ve sjezdu, na nějž navázala krátká cílová rovina.

Nostalgická vzpomínka

Coby nostalgickou vzpomínku si lze připomenout, že 22. dubna 2011 na tomto závodě vyhrál čtvrtou a zároveň poslední etapu Roman Kreuziger, tehdy v dresu Astany, když celkové pořadí ovládl o šest let později tragicky zahynuvší Michele Scarponi. Roman dokončil na 15. místě.

Michele Scarponi

Únik dne

Etapa dávala obdobnou šanci pro úspěšný únik jako včerejší. Jednak svým profilem a jednak rozložením sil v průběžné klasifikaci. Patřila tedy do té sorty, kdy se mohou jet dva závody v jedné etapě: o etapu z úniku a o celkové pořadí za únikem.

Proto i dnes jsme mohli v definitivním 9členném úniku dne, který se vytvořil zhruba 40 km po startu, sledovat zajímavá jména. Byl tu po včerejšku opět Grosschartner (Bora), Sánchez (Astana), Roche (DSM), Pernsteiner (Bahrain) a taky Froome (Israel).

Podělili se o sprinterskou a první vrchařskou prémii, ale víc jak 2,5 minuty nedostali. Nejvíc vydělal Marton Dina (Eolo), který o bod předstihl De Marchiho ve vrchařské soutěži.

Před nájezdem do posledního, v prvních 7 km velmi obtížného stoupání, byli plánovitě dojeti, aby se mohla rozehrát partie o celkový triumf.

Poslední kopec

První stovky metrů se pokusil udávat tempo Annacona pro Quintanu, ale rychle ho vystřídalo pět borců Ineosu. A ti vysokým stabilním tempem, v němž se postupně střídali ve vedení a ti, co měli odpracováno, odpadali, sice očesali hlavní skupinu až na zhruba 15 cyklistů, ale neutrhli ani jednoho z těch, kteří měli ambice v celkovém pořadí.

Když Sivakovovi zbyl jen Martínez, jako prvního přestala tahle hra bavit Cartyho (EF). A když za ním lídři týmů zrychlili, nezůstal vepředu z Ineosu nikdo!

Marně se následně Martínez ohlížel po Sivakovovi, marně volal do vysílačky, co s tím má jako dělat. Dostal za úkol stáhnout se k původnímu lídrovi, ale jakmile ho napojil na své zadní kolo, tak ho zase utrhl. Ineos opět propadl tak, jako se mu to stalo opakovaně v loňských podzimních etapácích.

Na čele se tedy utvořila sedmička Yates (BikeExchange), Vlasov (Astana), Martin (Israel), Quintana (Arkéa), Bilbao (Bahrain), Hindley (DSM) a Cepeda (Androni).

Simon Yates, aniž se zvedl ze sedla, udal takové tempo, že mu s vypětím vůle uvisel jen Vlasov a s malým odstupem bojoval udatně Martin.

Sjezd do cíle

Yates nechal prémii Vlasovovi a spolu se spustili do krásného, ale technického sjezdu: úzká silnička s velmi kvalitním povrchem, mezi stromy, opěrnými zdmi, svodidly a vracečkami o 360 stupňů a ve spodní části mezi domy a dvory.

Přestože v mimořádně nebezpečných partiích upozorňovali důrazně borci z doprovodných motorek řítící se cyklisty, v jedné vracečce začal Martin brzdit pozdě, takže raději zajel do jehličí mimo vozovku, kde si z nulové rychlosti lehnul.

Umožnil tím osamostatnit se ve stíhání vedoucí dvojice Pello Bilbaovi. A ten jel doslova jako o život, takže se mu 2 km před cílem podařilo dojet dopředu. A hned na špic a v krajním riziku za vítězstvím v etapě.

Nepřivedl tím do potíží Yatese, ale Vlasova ano. Jenže 400 metrů před cílem byl Vlasov zpět, protože i Bilbao musel vzít v potaz, že spurtovat z dlouhé špice je přeci jen riskantní.

Kolegové ho v tom ale nechali, takže 200 metrů před cílem spurt začal, a protože pravděpodobně jel na hranici spíše nesnesitelné bolesti, tak Yatesovi, který se ho snažil podjet zleva, hodil vlnu, která lídra závodu přinutila řešit nebezpečí kolize. Dal přednost bezpečí a dojel na 3. místě

Bilbao díky bonifikacím snížil ztrátu na Yatese před zítřejší poslední nejkratší (121 km) etapou, při níž cyklisté nastoupají 2.700 metrů, na 50 sekund.

Yates tady opakovaně prokázal skvělou formu a navíc má i silnou týmovou podporu, z níž vyniká Nick Schultz, průběžně na 10. místě.

Na 3. místo se posunul Vlasov (+1:06). Sivakov klesl na 5. pozici s mankem 2:37 min. Na 4. místo se i kvůli pádu Martina posunul Cepeda.

Mathias Vacek si dnes připsal víc jak 30 minut ztráty.