Kristýna Zemanová ke světovému bronzu přidala i ten evropský. V únoru v Hoogerheide před ní byla Shirin van Anrooij, která tady chyběla, a Zoe Backstedt. Ta teď převzala korunu pro Britské impérium, ale na druhou příčku se vecpala ještě Marie Schreiber (-34) z Lucemburska, onehdy pátá. 

„Jsem ráda, že se mi povedlo získat medaili i na Evropě. Věděla jsem, že natrénováno mám, ale člověk nikdy netuší, co se stane. Nakonec to vyšlo a mám motivaci do dalších závodů,“ líčila nadšeně největší česká naděje pro světový šampionát v Táboře. „Bohužel jsem zase zaspala na startu, vycvakla jsem obě nohy z pedálů a jela někde kolem sedmého místa. Nejlepší holky mi trošku ujely, ale snažila jsem se jet své tempo, protože jsem měla od závodníků předchozích kategorií zprávy o tom, že během závodu hodně rychle docházejí síly,“ popisovala vývoj. Propracovala se na čtvrté místo, dotáhla se i na Nizozemky Bentveld a Molengraaf. 

„Neměla lehkou pozici, protože jí Bentveld vůbec nestřídala a čekala, že ji porazí ve spurtu. Naštěstí v předposledním kole Kristýna zaútočila v kopci a soupeřce odjela, takže můžeme být spokojeni, že to vyšlo na medaili. Kdyby se poctivě střídalo, možná mohla pomýšlet i na druhé místo. Ale bronz je taky skvělý a takticky to zvládla velmi dobře,“ pochválil ji reprezentační trenér Petr Klouček. Zemanová tak vyrovnala stejné umístění Jany Czeczinkarové na stejném místě v roce 2016.

Cítit se jako ryba ve vodě? Ne, jako Vanthourenhout v bahně!

Michael Vanthourenhout sice obhajoval titul, ale z pětice favoritů měl u expertů jistě nejnižší kurs. Jenže těžká blátivá trať a šplíchance deště do tváře, to je jeho! Odjel už ve druhém kole a udržoval náskok okolo 15 vteřin. Kopce vyjížděl jako mašina, dolů jako by nezadržitelně surfoval po bahenních kalužích. Za ním se jen přeskupovala skupinka nejbližších pronásledovatelů.

Nejlepší z nich (-7) byl nakonec Cameron Mason, který zajel životní výsledek a získal stříbro pro Velku Británii. Bronz si v cílové rovince v souboji krajanů a týmových kolegů z Baloise/Trek zajistil zkušenější Lars van der Haar (-19) před Pimem Ronhaarem (-21). Než že by ho ospurtoval, spíš se jen držel a tím ho zlomil. Další belgičtí kohouti neuspěli, Eli Iserbyt šestý, Laurens Sweeck sedmý, Thibau Nys odpadávající z druhé skupinky zabalil. 

„Byl to můj den,“ radoval se v cíli vítěz Vanthourenhout. „Sezónu jsem nezačal dobře, ale po Koppenbergcrossu (ve středu, pozn. aut.) už jsem se cítil v pořádku. Měl jsem tady dobré nohy hned od začátku a jel na plný plyn, to stačilo na vítězství,“ přidal. 

Český šampion Michael Boroš se pohyboval po většinu závodu uprostřed druhé desítky a dojel patnáctý (-3:28). „Začátek jsem, myslím, neměl vůbec špatný. První tři kola jsem se cítil docela dobře, ale pak jsem měl nějaké trable, nesedlo mi to a musel jsem si trochu povolit. Ke konci jsem zase mohl jet naplno, ale to už bylo pozdě na lepší výsledek,“ popsal průběh. 

Oproti loňskému evropskému sedmému místu z Namuru to bylo tedy horší. „Konkurence je ve světovém balíku obrovská. Stačí jeden malý detail a je z toho rozdíl pěti, deseti míst. Podmínky se mi každopádně dnes líbily. Za sucha byla trať až moc rychlá a na blátě to byl pěkný cyklokros, který mám rád. Bohužel mi to ale nechutnalo tolik, abych si to užil úplně naplno,“ dodal. Druhý český elitní reprezentant Jakub Říman dokončil ve třicetičlenném závodním poli 23. (-6:45).

Van Empel přepisuje rekordní série, ale dá si pauzu

Pole pouhých 21 elitních žen bez české účasti vládla podle předpokladů jasně Fem van Empel z Nizozemska. „V prvním kole jsem udělala hodně chyb a bylo těžké chytit tempo. Ale vyšlo mi zaútočit v první  stoupání a pak už to dobře dopadlo,“ řekla.

Obhájkyně prvenství v duhovém dresu mistryně světa tak jen navýšila aktuální úctyhodnou bilanci: letos vyhrála všech sedm závodů, do kterých nastoupila, už třináctkrát v řadě nebyla poražena a celkem zvítězila popětadvacáté za dva roky kariéry. Zde jako nejmladší účastnice (21 let a 63 dní) se stala druhou nejmladší v historii po své krajance Vos, které bylo v roce 2005 při jejím triumfu osmnáct. Teď si však dává na dva víkendy pauzu a nechá „líznout“ soupeřky. „Psychicky je to těžší a těžší pokaždé dobít energii,“ vysvětlila. Vrátí se v Kortrijku na Superprestige 25. 11..

Druhá dojela podle očekávání Ceylin del Carmen Alvarado (-1:35) také z Nizozemska. Bronz získala po čtyřech letech po stříbru Evy Lechner pro Itálii nečekaně, ale zaslouženě Sara Casasola (-1:56). Po pádu ve třetím kole odstoupila později asi největší uchazečka o zbylou medaili Annemarie Worst, Denise Betsema (obě z Nizozemska) ani nestartovala.

Tři české juniorky v top ten. Dospějí až k medailím?

Závod do 23 let vyhrál Jente Michels z Belgie, nejlepší z Čechů byl loňský junior Václav Ježek 21. (-3:35). Mezi juniory vládl domácí Aubin Sparfel, česká pohárová jednička Patrik Lienert byla 14. (-1:28), naděje Kryštof Bažant nedokončila. Zlato mezi juniorkami brala taktéž francouzská trikolóra zásluhou Célin Gery. Bronz putuje na Slovensko s Viktorií Chladoňovou, jejíž teta Anna Pichrtová-Straková běžela za Česko olympijský maraton v Aténách 2004 a je úřadující mistryní světa ve skyrunningu mezi veteránkami. České juniorky tu zajely velmi dobře tři v první desítce: 7. Amálie Gottwaldová, která jela až ze zadních pozic, 8. Kateřina Douděrová a 9. Daniela Hezinová se dvěma pády.