Thomas se na světové cyklistické scéně proslavil úspěchy na dráze, v týmové stíhačce získal dvě olympijská zlata v Pekingu 2008 a Londýně 2012 a také posbíral tři světové tituly ve stejné disciplíně (2007, 2008, 2012). Až poté se stal jedním z nejúspěšnějších zástupců velkého britského boomu v profesionální silniční cyklistice.
Po olympiádě v Londýně se zaměřil na silniční závody v dresu týmu Sky a rostl ve stínu Bradleyho Wigginse a Chrise Frooma. Už v roce vyhrál celkové pořadí Paříž-Nice a začalo být jasné, že jeho potenciál je v celkovém pořadí etapových závodů obrovský. Jenže ho brzdila jeho nejvýraznější slabá stránka - pády a zranění. Thomas nedokončil ani Giro d'Italia 2017, kde byl lídrem Sky na celkové pořadí, ani Tour de France ve stejném roce. Udržet se v sedle a nezranit se bylo to jediné, co mu chybělo k velkému průlomu, který nastal v roce 2018.
Po triumfu na Critérium du Dauphiné nastoupil na start Tour v roli favorita a po dvou etapových vítězstvích dovezl žlutý trikot až do Paříže a připsal si svůj jednoznačně největší úspěch. Uspokojení bylo však až příliš velké a na další vítězství si musel počkat téměř tři roky. Na nejvyšší stupeň Grand Tour už se nepodíval, ale v roce 2019 skončil na Tour druhý, v roce 2022 třetí a v posledních dvou letech se zaměřil na Giro d'Italia, kde byl celkově druhý a třetí.
Nyní už je jasné, že další celkové vítězství je značně nepravděpodobné, nejspíš ani na své poslední Tour de France nebude lídrem týmu Ineos Grenadiers. „Letos jsem profesionálem už 19. rokem a nechtěl jsem, aby to bylo o rok víc a byl v týmu za mrzouta. Pořád mě to baví, pořád se cítím konkurenceschopný a poslední rok byl dobrý, ale myslím, že načasování je správné. S rodinou se těším na návrat do Cardiffu,“ vysvětluje Thomas své rozhodnutí pro BBC.
Se sportem rozhodně končit nechce. „Potřebuji mít nějaký cíl. Od svých 17 nebo 18 let jsem vždycky pracoval na nějakém cíli. Nepracovat na ničem by bylo příjemné třeba měsíc, pak bych se z toho zbláznil, takže určitě budu muset mít nějaké cíle. Chci absolvovat Ironmana. Běhám jen dvakrát nebo třikrát do roka, takže na tom je potřeba trochu zapracovat. Jde o to, abych si kladl různé výzvy.“
Přesto bude mít mnohem víc času na rodinu a přátele. „To je to hlavní, prostě být víc s nimi a nezmeškat žádné události - narozeniny, svatby, oslavy nebo cokoli jiného. Na tuhle stránku věci se těším.“
Kariéru by nejradši ukončil na domácím závodě Okolo Británie. „Bylo by to velkolepé, kdyby se to stalo. Zatím jsem o tom moc nepřemýšlel, ale až o tom začnu přemýšlet, bude to emotivní. Možná uroním jednu nebo dvě slzy,“ přiznal. „Byl by to způsob, jak to zakončit, ať už v Cardiffu nebo kdekoli jinde, jet Tour of Britain jako poslední závod. Kruh by se uzavřel, že?“
Thomas už má za sebou závody v Austrálii a Figueira Classic v Portugalsku, kde naváže startem na Kolem Algarve (kde před deseti a devíti lety vyhrál celkové pořadí). V plánu jsou také starty na dalších etapových závodech, Tirreno-Adriatico, Okolo Katalánska a Okolo Romandie. Přeje si startovat na Tour, ale zatím ji samozřejmě jistou nemá. Pravděpodobně bude pomáhat Carlosi Rodriguezovi v celkovém pořadí a možná se pokusí o etapové vítězství.
