Biniam Girmay se vyhnul velkému pádu těsně před cílem, který výrazně ovlivnil dojezd a poté převedl jeden ze svých nejlepších sprintů života. Protáhl se u pravé bariéry okolo Madse Pedersena (Lidl-Trek), který spurt zahájil a s přehledem porazil Fernanda Gaviriu (Movistar) a Arnauda De Lieho (Lotto Dstny). Belgický mistr zavřel u bariéry Dylana Groenewegena (Jayco AlUla).
Girmay přitom nebyl určeným sprinterem svého týmu, v nejdelší a nejrovinatější etapě celé Tour z Piacenzy do Turína měl za Intermarché-Wanty sprintovat Gerben Thijssen, ale ten se do boje o vítězství nedostal a Girmay ho perfektně zastoupil. Vlastně si poradil zcela bez vlastního vlaku rozjížděčů a vyšlo mu to. V cíli děkoval především Bohu. "Přišla řada na mě a jsem velmi šťastný. Měli jsme v plánu sprintovat s Gerbenem Thijssenem, buď pro něj, nebo pro mě. Nakonec jsem se ve finále ocitl na dobrém místě a cítil jsem, že můžu jet, tak jsem to zkusil sám za sebe."
Girmay je prvním Afričanem tmavé pleti, který vyhrál etapu na Tour. "Je to velké, protože vyhrát na Tour de France znamená vyhrát před nejlepšími sprintery. Toto vítězství znamená hodně pro mě, pro můj tým, který dlouho čekal na etapové vítězství, pro mou zemi a také pro celou Afriku. Nyní jsme skutečně součástí velkých závodů. Máme za sebou spoustu vítězství, takže přišel náš čas, naše chvíle. Nikdy nebrečím, ale uvnitř ano. Nemám slov."
Pád několika závodníků dva kilometry před cílem měl vliv nejen na sprintery, mnozí se totiž kvůli tomu nedostali do spurtu, ale také na celkové pořadí. Tadej Pogačar, Remco Evenepoel a Jonas Vingegaard se zdrželi a díky ochranném pásmu nic neztratili, ovšem Richard Carapaz (EF Education-EasyPost) se držel více vpředu a dojel daleko před svými soupeři.
Díky tomu si poprvé v životě oblékl žlutý dres. A byl opravdu dojatý. "Upřímně řečeno, žlutý dres je pro mě překvapením. Před Tour to vypadalo nereálně. Na Okolo Švýcarska jsem měl pád a pak jsem byl několik dní mimo hru kvůli nemoci. Včerejší etapa však znamenala velkou změnu v mojí mentalitě a injekci sebevědomí. Dnes ráno jsme si to na poradě v autobuse stanovili jako cíl. Věděli jsme, že to bude nervózní a nebezpečný sprint, ale chtěli jsme udělat vše pro to, abychom získali žlutý dres," vysvětlil Carapaz.
"Moji týmoví kolegové v posledních 25 kilometrech pracovali fenomenálně, zejména Marijn van der Berg, který sprintoval se mnou. Byla to skvělá práce celého týmu. Obléci si tento žlutý dres znamená hodně pro mě, pro mou zemi i pro můj tým. Ekvádorských cyklistů na elitní úrovni je velmi málo a každý náš úspěch pomáhá rozvoji tohoto sportu v naší zemi. Z osobního hlediska je tento žlutý dres velmi vzrušující. V posledních letech jsem strávil hodně času mimo domov a rodinu, abych udělal další krok ve své sportovní kariéře. Právě kvůli nim, kvůli mé rodině, má všechno to úsilí smysl. Tento žlutý dres je odměnou za všechny naše oběti a je věnován právě jim," dodal Carapaz.
Etapa byla jinak mimořádně neatraktivní. A není divu, pořadatelé totiž naplánovali 230 kilometrů po rovině a do sebevražedného úniku se nikomu nechtělo. Na chvíli odjeli Johannes Kulset a Jonas Abrahamsen z Uno-X Mobility, ale za chvíli se vrátili zpět. Aby je peloton dostihl, museli dokonce zastavit na kraji silnice.
Pomalé tempo pokračovalo i nadále, až v posledních padesáti kilometrech se do sólového úniku vydal Fabien Grellier (TotalEnergies) a vysloužil si pro zítřek zlatá čísla pro nejbojovnějšího muže etapy. Peloton si ho snadno pohlídal a závěr etapy už byl především bojem o přední místa v hlavním poli.
V tlačenici docházelo k pádům, spadl třeba Casper Pedersen (Soudal Quick-Step) a problémy řešil i Mathieu van der Poel (Alpecin-Deceuninck). Mistr světa se chystal rozjet spurt pro Jaspera Philispena, ale šest kilometrů před cílem musel měnit kolo a dopředu už s nevrátil. Ani Philipsenovi etapa nevyšla, kvůli už zmíněnému pádu dojel až na 108. místě a má tak poměrně velkou ztrátu v bodovací soutěži.
Tu stále vede Abrahamsen se 76 body, druhý Girmay má 66 bodů. V celkovém pořadí se časově nic nezměnilo, ale pořadí by se mělo přesypat v první horské etapě s přejezdem slavného Galibieru. Jeden z nejvyšších bodů celé Tour (2627 m n.m.), speciální prémie Souvenir Henri Desgrange končí 20 kilometrů před cílem. Pouze 140 kilometrů dlouhá etapa z Pinerola do Valloire by mohla být první opravdovou příležitostí k útoku na celkové pořadí a také důležitý dnem pro vrchařskou soutěž.
