Boj o únik byl velmi dlouhý. Úvodních 75 kilometrů cyklisté zvládli za hodinu a půl, průměrnou rychlostí 50 kilometrů za hodinu. Přesto se stabilní únik do té doby nevytvořil. Až před prvním ze třech náročných výjezdů se utrhlo 28 jezdců, ale už v prvním výjezdu Pila se skupina opět roztrhala a do sólového úniku vyrazil 76 kilometrů před cílem Koen Bouwman (Jumbo - Visma).

Bouwman si rychle vytvořil náskok skoro jedné minuty před ostatními uprchlíky, získal 40 bodů na vrcholu Pily a díky tomu se opět dostal do vedení vrchařské soutěže, před Diega Rosu (EOLO - Kometa), který se po počáteční aktivitě trápil za pelotonem. Ve sjezdu z Pily si Bouwmana dojeli Mathieu van der Poel (Alpecin - Fenix) a Martijn Tusveld (DSM). Nizozemské trio dojelo společně do druhého stoupání Verrogne, ale zde už se do popředí dostali lepší vrchaři.  

Především velmi aktivní Giulio Ciccone (Trek - Segafredo). S Italem se udrželi Santiago Buitrago (Bahrain Victorious) a Antonio Pedrero (Movsitar) a po několika kilometrech se dopředu dojel i Hugh Carthy (EF Education - EasyPost). Ve sjezdu z Verrogne si do čelní skupiny dojeli také Tusveld a Rui Costa (UAE Emirates). Ale už na začátku 22 kilometrů dlouhého cílového výjezdu do Cogne zaútočil Ciccone a skupinu opět roztrhal.

Vzdorovali jen Carthy a Buitrago. Ale i těch se zbavil 19 kilometrů před cílem a pomalu navyšoval náskok před soupeři. V mírném stoupání kolem 3 % jel velmi vysoké tempo a druhého Buitraga porazil o 1:31, třetího Pedrera o 2:19 a třetího Carthyho o 3:09 a připsal si třetí etapové vítězství na GIro d'Italia a první vítězství po více než dvou letech. 

Ciccone útočil daleko před cílem z jednoduchého důvodu, začátek cílového stoupání byl nejtěžší: "Byla to nejstrmější část. V hlavě jsem si představoval sólo jízdu, a to se povedlo. Protože ve sprintu se dvěma nebo třemi jezdci nevíte, co se může stát. V každém případě jsem udělal, co jsem mohl. Nohy se cítily opravdu dobře. Proto jsem to zkusil a byla to ta nejlepší volba, kterou jsem mohl udělat." 

Pro Cicconeho je to první vítězství od února 2020: "Loni jsem měl také dobrou formu, ale na Giru a Vueltě jsem měl smůlu. Neměl jsem moc štěstí, dostal jsem koronavirus... Pak je to těžké. Pro mě je to nový začátek kariéry a je to nejlepší vítězství mé kariéry, protože mám za sebou dva těžké roky. Věděl jsem, že to zvládnu a že na to mám. Jsem šťastný. Stále jsem si věřil a dnes to vyšlo. Nedokážu popsat, jak je toto vítězství důležité."

INEOS Grenadiers kontroloval peloton. Útočil jen Martin

Mezi favority na celkové pořadí se toho moc nestalo, což po těžké sobotní etapě nebylo žádné překvapení. Na začátku etapy měl drobný karambol lídr závodu Richard Carapaz (INEOS Grenadiers). Zapletl se do velkého pádu, nijak se však nezranil a pokračoval dál. A nemusel řešit žádné další problémy, INEOS udával po většinu etapy tempo balíku a z poklidu je nijak nevyrušil ani útok Guillauma Martina (Cofidis) 43 kilometry před cíle, ve stoupání Verrogne.

Martin se dlouhým únikem chtěl vrátit do první desítky a podařilo se mu to. Do cíle dorazil 1:42 před hlavní skupinou a posunul se před Jana Hirta (Intermarché - Wanty Gobert) a Alejandra Valverdeho (Movistar) na 10. příčku. Hirt na něj nyní ztrácí 1:14.  

Carapaz před třetím volným dnem drží náskok pouze 7 sekund před Jaiem Hindleym (BORA - hansgrohe), třetí Joao Almeida (UAE Emirates) ztrácí 30 sekund a vede soutěž do 25 let. Bouwman se vrátil do modrého trikotu nejlepšího vrchaře. Má 109 bodů a náskok 17 bodů před Rosou. Sprinteři se opět dostali do cíle v časovém limitu a Arnaud Démare (Groupama - FDJ) zůstává suverénním lídrem bodovací soutěže.