„Když to všechno klapne, rádi bychom skončili do desítky a ukázali se na pódiu v jedné z etap,“ říkají teď oba členové plně českého týmu Superior Lions. Jeho třetím členem v zázemí bude Jan Jobánek, nedávný Adelův parťák. „Máme světové ambice. Chceme být nejlepší z nejmenších značek a tenhle projekt nám má k tomu pomoci,“ říká Ondřej Cedidla, marketinkový ředitel značky Superior z Kopřivnice.

Letošní dvacátý Cape Epic se koná 17.-24. března, obsahuje prolog a sedm etap, celkem 613 km s 16850 m převýšení. „Je to ultimátní závod, který prověří každého jezdce. Není to jen hodinka závodění jako XC, ale osm dní plné koncentrace. Navíc se jede ve dvojicích, musíš mít i týmového ducha jako na silničních závodech,“ charakterizuje ho Kulhavý, který ho jen pětkrát a dokázal už třikrát vyhrát (což víckrát dokázali jen Karl Platt a Christopher Sauser, mezi ženami Anikka Langvad). 

200 kilo materiálu a Jak Schurter potkal antilopu…

„Ano, je to specifické. Spousta singletrailů a náročných míst, nesmíš povolit ani na vteřinu. Jede se v divoké přírodě a spousta videí ukazuje i setkání se zvířaty. Schurter loni potkal někde v singlu antilopu, která uskočila na poslední chvíli. Musíte být ve střehu.  Jeden musí hlídat druhýho. Ta odměna, když se to pak povede, za to stojí. Jsem rád, že se povedlo dát nás dohromady, je to hodně motivující, těším se. Dá se tam ukázat a něco zajet,“ dodává Adel, už trojnásobný účastník.

„Start bývá v sedm ráno, vstává se před pátou. Přesouváme se na dvě až tři občerstvovačky, abychom podali bidony. Není povolena pomoc zvnějšku, kluci si musejí na trati poradit sami. Vezeme dvě stě kilo materiálu, ale Afrika je nevyzpytatelná,“ říká šéf týmu Jan Jobánek, sám jel s Adelem dvakrát. „Máme všechno na běžné opravy. Plugy do plášťů, které se dofouknou bombičkou, celé duše, nýtovač a další věci. Když se něco přihodí, musíte se dostat do dep, kde máte svoji bednu s dalšími rezervními díly jako je přehazovačka a podobně. Neopravitelný defekt může znamenat konec, protože dvacet kiláků pěšky nepůjdete… Doufám, že nás to nepotká,“ doplňuje Kulhavý.

Stejně důležitý bude servis lidské schránky. „Povezeme dva bidony. Záleží na vývoji, první bufet se často ani nestihne, jede se rychle. U druhého už to je nezbytné, tam staví všichni. Záleží i na počasí, když bude přes čtyřicet stupňů, přibyde asi další místo pro nabrání vody. Regeneraci vidím jako klíčovou, je potřeba hned po projetí cílem. Doplnit živiny, rychle se umýt, vytočit nohy, dát si pořádné jídlo, nějakou masáž, cvičení a odpočinek,“ potvrzuje Adel.

„Je to tak těžký zvlášť pro nás Evropany, ale trable si tady vybere každý. Jde o to, kdo jich udělá míň a má štěstí. Kdo vydrží nejdýl a nejmíň ztratí. Máme zkušenosti i zázemí, potřebujeme jen to štěstí. Schurter by mohl vyprávět… I tak se vrací a jede i letos,“ říká ještě Kulhavý. „Jsem rád, že se tam ještě vracím v tomhle ryze českém projektu. Po roce a půl mám podporu tovární značky, to je pro mě důležité, mít šanci podílet se na dalším vývoji.“ Pouze backup tým nejede z extrémně náročných finančních důvodů. „Jednou doufáme, že pojedou tři týmy a závod vyhrajeme. Teď nezbývá než věřit našemu materiálu,“ nevzdává se Cedidla. 

Oba borci osedlají nový model celoodpružený Superior XF 9.9, s novým rámem, vážícím 1600 gramů, osazeným sadou SRAM Transmission. „V rámu je přepracovaná kinematika pružení, více položená vidlice a napřímená sedlovka. Pomáhá při stoupání, a z kopce je klidnější a lépe přejíždí terénní vlny. Kluci si doladili dle vlastních preferencí, v sériové výrobě bude dovybaven koly DT Swiss. Začíná se prodávat v průběhu Epicu,“ ukazuje Josef Lupík, produktový specialista továrny BikeFun International.

„Přehodil jsem něco v posezu, ale základ je perfektní. Sžil jsem se s ním hned,“ ocenil Kulhavý, který jezdí o číslo menší velikost a obvykle se na kolo vždy obtížněji poskládá. Zato Adel má Superiora už dlouho. V roce 2016 tam jel dokonce ještě „maskovaný“ první model fulla. „Ten poslední model jsem mě strašně rád, ale tahle třetí generace mě znovu opět překvapila. Taky jsem zapracoval na posedu, pokrátil jsem ho a je to znát ve stoupáních. Kolo je perfektně hravé a ovladatelné. Je vidět, kam se značka posouvá a následuje moderní trendy.“ Loni ho testovali závodníci týmu jb Brunnex ve světovém poháru. 

Koupit si už můžete i dresy Superior Lions. Bývalý silničář František Raboň, marketinkový šéf značky Kalas, jel Cape Epic v roce 2016 a vyhrál i etapu. „Je to skvělý závod, z něhož si odnesete nezapomenutelné zážitky. Budu držet palce,“ moc se těší.

„Vybavili jsme kluky kraťasy a dresy na výměnu v několika variantách, protože i oblečení hodně trpí. Berou si i nejlehčí kombinézy.“

Vzpomínky na Sausera a touha po duhovém setkání na gravelu

Kulhavý odletí do Jižní Afriky už za necelý týden. „Všechno se to potkalo s puncem originality. Věděl jsem, že budu vždycky sportovat a bez nějakého cíle je to těžší, navíc mám víc a víc pracovních věcí. Plácám to dohromady, ale v tréninku se držím, pak do sebe hodím kafe a skočím do auta… a pořád se tak motám v cyklistickém kruhu,“ vypráví. 

„Zima bývá klidnější, takže jsem se snad připravit dokázal.“ Na podzim utrpěl dvě zranění, zlomenou klíční kost po pádu na kole a ruku po srážce s autem, byl na dvou operacích během dvou měsíců. „Ukončilo to můj triatlonový trénink, ale nějak jsem se dal dohromady. Objel jsem soustředění s reprezentací na Mallorce, pak byl sám přes Vánoce na Gran Canarii, teď jsem závodil na Kypru. Budu tam asi jeden z nejstarších, ale tělo na vytrvalost reaguje ještě dobře. Kdyby mi řekli, ať jedu cross-country, to už bych nešel,“ usmívá se. 

„Mám problém s intenzitami, trošku se zhoršuje regenerace. Ale na Cape Epic se těším jako na soustředění, kde se všechno okolo uklidní a starám se jen o kolo, je to psychický odpočinek. Tak mi to funguje, přidám k tomu i zkušenosti, jsem nastavený jinak. Vstává se tam před pátou, to je trošku extrém. Musel jsem si zvykat, tělo se na těch pár dní přehodí. Jsem rád, že budeme bydlet vždycky trošku stranou a můžeme si trošku přispat.“

A ještě ty ambice? „Konkurence je našlapaná, Schurter, Canyon má dva týmy, jsou tam i mladí specialisté na maratony, to dříve nebývalo, spousta nových jmen. Uvidí se podle vývoje, jestli bude lepší zaútočit v jedné etapě s rizikem, že nás to druhý den popraví. Ale podobně jako na silnici se může hodně taktizovat.“ 

Rozhodnou může i sladění dvojice. „Přepnete hlavu a hlídáte si partnera, komunikujete spolu, protože nikdy na tom nejsou oba úplně stejně. Musíte si pomoct, i Christophera Sausera jsem tlačil hned v první etapě. Kdo na tom je líp v té dvojici, dokáže si závod užít, ten druhý moc ne … což jsem zažil naštěstí jen jednou.“ 

Kulhavý by měl pak jet světový pohár v maratonu v Novém Městě a mistrovství světa na gravelu v Belgii, to je druhý z cílů sezony a spolupráce. „Budou tam hvězdy jako Van der Poel, Van Aert, snad Peter Sagan, Zdeněk Štybar, k tomu mladí jezdci, takové setkání generací silničářů i bikerů. Na to se hodně těším, rád se s nimi postavím na start,“ chystá se na duhovou parádu. Naposledy? „Asi jo, teď už to beru rok od roku. Každý večer si ale ještě dávat deset piv nebudu, uvidím, záleží na zdraví. Sport mě pořád baví.“