Máme za sebou světový pohár v Táboře a zase to bylo v mužích o několik míst horší. Loni byl Michael Boroš patnáctý, letos 22. Loni stálo na startu šest českých reprezentantů, letos to byli jen čtyři. Článkem o vítězství Zdeňka Mlynáře před patnácti lety jsme si určili časovou hranici, kam až se ohlížíme a patnáct let není moc dlouhá doba, ale z pohledu role českého cyklokrosu ve světě se to zdá jako světelné roky.

V první polovině z těchto patnácti let se před závody u nás doma skloňovalo, zda některý český cyklokrosař vyhraje. Stupně vítězů byly téměř jistotou. Ale jako mávnutím kouzelného proutku, neboli zakletím českého cyklokrosu, toužíme po Top 10 a nyní v přenosu České televize jsem zaslechl v komentáři, že Michael Boroš bojuje o Top 20 a mohlo by to vyjít - nevyšlo.

Tohle je tedy grafické znázornění výsledků (Top 10) při Světových pohárech v České republice od ročníku, kdy k nám Zdeněk Mlynář přivezl trikot vedoucího závodníka. Grafika je opravdu krutě výmluvná. V prvních devíti ročnících jsme získali čtyři vítězství, z 27 pódiových umístění jich patřilo českým cyklokrosařům 11.

Česká republika byla v cyklokrosu opravdu silným státem, před patnácti lety vysoko nad většinou cyklistických velmocí. Naši závodníci byli velkou konkurencí belgickým profesionálům.

Takhle vypadaly stupně vítězů v Táboře od vzniku seriálu UCI:

A čtyři ročníky závodů Světového poháru v Plzni: 

V seriálu článků se snažíme najít odpověď proč před patnácti lety byl Český cyklokros tak silný a proč je v dnešní době v takové krizi. 

První článek byl https://www.roadcycling.cz/clanek/umirani-ceskeho-cyklokrosu

Druhý článek k tématu https://www.roadcycling.cz/clanek/pred-15-lety-a-dnes-co-vse-se-v-cyklokrosu-zmenilo