Je zarážející, že Českému svazu cyklistiky chybí aktivní členové, zajímající se o rozvoj sportu. Zejména když je cyklistika jedním z nejrozšířenějších sportů v naší zemi. Ale je to pochopitelné, s ohledem na vývoj organizované cyklistiky v Česku.

V současnosti se stát (jako největší sponzor sportu) ptá, jak velká je členská základna v jednotlivých sportech. Cyklistika mohla být jedním z největších, ale není.

Cyklistiku kormidlují jeho představitelé více než dvacet let k uzavřené společnosti. Ubývají oddíly a kluby, ubývá mládež, zmenšuje se počet dobrovolníků, pro mládež se zmenšuje dostupnost organizované cyklistiky.

Mimo Český svaz cyklistiky stojí obrovské množství cyklistů, amatérů, hobíků, veteránů a organizátorů cyklistiky. Ti pochopitelně chtějí dělat především svoji aktivní cyklistiku, ale nějaké procento z nich se mohlo věnovat pod křídly Českého svazu cyklistiky i organizaci mládeže. Český svaz cyklistiky se vydal před lety k rozdvojenému hnutí, nechal odejít spoustu dobrovolníků, kteří mají cyklistiku rádi.

A s odstupem času a zkušeností s vývojem cyklistiky u nás je jasné, že to ti zodpovědní v Praze udělali záměrně. Široká základna v minulosti dodávala svazu ty nejdůležitější členy, sportovce, kteří potřebovali licenci Mezinárodní cyklistické federace. Setrvačností vývoje na nich dodnes ČSC žije. Svaz čerpá každý rok velké dotace, vloni přes 100 miliónů korun. Ale skupina aktivních sportovců a dobrovolníků pod křídly svazu se neustále zmenšuje. Cyklistika organizovaná Českým svazem cyklistiky je stále méně dostupná naší populaci. Zkuste se zamyslet, kam byste svého syna nebo dceru přihlásili do fungujícího oddílu cyklistiky co nejblíže svému bydlišti.

Vedení svazu by mělo jít především o hnutí, o členy, o mládež. Kdo jim dá šanci k cyklistickému sportu, kdo je bude organizovat? Kdo jiný, než svaz, by se měl o rozvoj hnutí starat? 

Blíží se svazová konference a volby, a měli bychom se ptát, kdo bude ochoten znovu budovat cyklistické hnutí. Kdo otočí kormidlo směřování ČSC? A jestli o tom vůbec někdo uvažuje?

Podívejme se na silniční cyklistiku

V maratonech a amatérských ligách je víc organizovaných cyklistů, než v silničním sportu a hnutí pod křídly ČSC.

Podívejme se na horská kola

V maratonech, Kole pro život a krajských závodech je opět víc cyklistů, než pod křídly ČSC.

Oba příklady jsou českou anomálií, ve světě je to jinak. Ve světě, kde se prudce rozvíjí cyklistika, jsou organizovaní cyklisté podchyceni národní autoritou v mnohem větší míře. A těží z toho základna, sportovní odvětví, reprezentace. Ve světě je nyní mnoho příkladů prudkého rozvoje cyklistiky, jako je Velká Británie, Austrálie, Jižní Afrika a další.

České cyklistice chybí lidé. A neexistuje plán, který by nepřiznivému vývoji čelil.