Van der Poel nastupuje na start Tour s pouhými sedmi závodními dny v nohách, během kterých však stihl vyhrát monumenty Kolem Flander a Paříž-Roubaix a skončil třetí na Lutych-Bastogne-Lutych. Od 21. dubna nezávodil, jen trénoval a je nepochybně čerstvý fyzicky i psychicky. „Daří se mi dobře,“ říká před první etapou Tour. „Měl jsem dlouhou, ale dobrou přípravu. Nebyl na mě vyvíjen žádný tlak, a proto to bylo pohodové.“
„Osobně bych raději trochu více závodil, ale taková je nová cyklistika. S krosovou sezónou jsem měl také dlouhé jaro,“ pokračuje Van der Poel. „Po Lutychu jsem potřeboval čas a s naším přístupem jsem spokojený. Tour pro mě nebyla vždy úspěšná, ale těším se na ni. Náš přístup byl trochu jiný a mám z toho dobrý pocit. Uvidíme, jestli to přinese ovoce.“
Uvidíme mistra světa na špici startovního pole už v úvodním víkendu? Na programu jsou kopcovité etapy. „První etapa je na hraně. Pochybuji, ale spíš bych řekl, že ne. A druhá etapa je příliš těžká,“ nevěří si.
Philipsen hodlá navázat na loňský ročník
Van der Poel chce „konečně“ zase vyhrát etapu, naposledy se mu to podařilo už před třemi lety. Tehdy také oblékl žlutý trikot. Tentokrát to na držení dresu pro lídra celkového pořadí nevypadá, ale pro Alpecin-Deceuninck jsou důležité především etapy. Na loňské čtyři triumfy chce navázat Jasper Philipsen. Méně než tři etapová vítězství budou pro belgickou sestavu zklamáním. Van der Poel bude mít při rozjíždění spurtů důležitou roli.
Dalším Philipsenovým cílem je druhý zelený trikot. „Cítím mírný tlak. Moje příprava sama o sobě byla podobná jako loni a cítím se připraven znovu zazářit. Jestli jsem nervózní? Ne, máme ještě nějaký čas a do Tour zbývá ještě chvíle. Šance se vždycky najdou.“
Philipsen letos vyhrál monument Milán-Sanremo a dojel druhý na Roubaix, ale v ryzích sprintech není neporazitelný. Letos ho dokázali už několikrát překonat Jonathan Milan a Tim Merlier. Ti na Tour nebudou, ale Philipsen si moc nezvýšil sebevědomí ani na domácím šampionátu, kde jasně prohrál s Arnaudem De Liem. „Van Aert byl také poražen, stejně tak Merlier a mnoho dalších. Nemám z toho velké obavy. Arnaud byl velmi silný.“
„Myslím, že jsem ve stejně dobré formě jako loni. Není to exaktní věda, spíš pocit, ale myslím, že je všechno v pořádku,“ věří šestadvacetiletý Belgičan.
Máme pochybnosti, přiznává Van Aert
Van der Poelův největší soupeř Wout van Aert má za sebou zcela jiné jaro a přípravu na Tour. Kvůli zraněním po tvrdém pádu na Dwars door Vlaanderen musel dlouho odpočívat a stihl před Tour pouze Okolo Norska a národní šampionát. Ani na jednom závodě jsme ho neviděli v jeho nejlepší formě. Přesto má osobní ambice.
„Chce se určitě vrátit se na správnou cestu a zapomenout na smolný rok. Ještě je před námi spousta závodů, které můžeme vyhrát, počínaje touto Tour,“ říká optimisticky. „Samozřejmě také není snadné všechno jen tak smést ze stolu. Myslím, že na start přicházíme s pochybnostmi.“
Van Aertovy pochybnosti míří i na jeho vlastní formu. „Normálně člověk získá sebevědomí v závodech předem nebo alespoň na jaře. Já jsem v nejlepší možné formě. Jak se to projeví v závodě, na to si musíme počkat.“
Na Tour bude pomáhat Jonasi Vingegaardovi vyhrát třetí Tour v řadě, ale chce i něco pro sebe. Loni poprvé nevyhrál žádnou etapu a o to už nestojí. „Je tu spousta etap, které by mi mohly vyhovovat. Pokud mi nohy řeknou, že je to na mě příliš, pokusím se týmu pomoci. Pokud to dopadne dobře a já se v příštích dnech zlepším, doufám, že si budu moci vybírat etapy.“
Van Aert chce uspět na Olympijských hrách v Paříži, stejně jako Van der Poel, ale kalkulovat s tím nebude. „Už jsem na svém gauči byl příliš dlouho na to, abych přemýšlel o úsporách energie. Chci se co nejrychleji vrátit na svou původní úroveň,“ uzavírá Van Aert.
Pedersen překonal covid, zhubl a myslí na bodovací soutěž
Podobné ambice jaklo Van der Poel a Van Aert má taky Mads Pedersen. Bývalý mistr světa vyhrál aspoň jednou etapu na posledních čtyřech Grand Tours, které absolvoval a rád by tuto šňůru prodloužil. Příprava probíhala dobře, dokud neonemocněl covidem po Critérium du Dauphiné. „Někoho to zasáhne silně, někoho ne, mě to moc nezasáhlo,“ řekl Pedersen. „Měl jsem pár dní volno od kola, stejně jsem si potřeboval odpočinout, a ani jízda s tím pro mě nebyla problém, měl jsem štěstí a doufám, že mě během Tour nic nepotká.“
Dánský sprinter a klasikář se v tréninku zaměřil na kopce a zlepšil své vrchařské schopnosti. Mohlo by mu to totiž pomoci vyhrát zelený trikot. „Rychlost stále mám,“ ujistil v rozhovoru pro Velo.com. „Rozhodně jsem nechtěl být lepší ve stoupání a připravit se o rychlost ve spurtu. Ve vrchařských dnech je snazší získat nějaké body pro zelený dres.“
„Moje váha je skvělá,“ pokračuje Pedersen. „Na Dauphiné jsme viděli, že se mi ve stoupáních daří. Trénoval jsem trochu víc v horách, hodně sprintů a tempa za motorkou.“
„Vím, že Jasper je rychlejší sprinter než já,“ říká upřímně. „Budu se snažit urvat co nejvíce bodů, abych zůstal ve hře. S tím souvisí také vyhrát co nejvíce etap. V každém sprintu musíte být vpředu. Loni jsem byl v mnoha sprintech osmý nebo desátý, a to je málo. Musím být v top pětce, top trojce v každém spurtu, abych se dostal do boje o zelený dres.“
Pedersen nevylučuje, že by se mohl zapojit do boje o vítězství už v první etapě, která se Van der Poelovi zdá příliš těžká. Na programu je trasa mezi Florencií a Rimini s převýšením okolo 4 tisíc metrů. Ale z vrcholu posledního stoupání v San Marinu je to do cíle 26 kilometrů ve sjezdu a po rovině.
„Nedává smysl to nezkusit,“ vysvětluje. „Záleží na tom, jak budou chtít ostatní týmy závodit v posledním stoupání. Je v jejich rukou, jestli se mi to podaří, nebo ne. Pokud UAE pojedou naplno odspodu až nahoru, tak to nepřežiju,“ uznává. „Vím, že je to na hraně, spíš za hranou. Všechno musí hrát v náš prospěch.“
S Van der Poelem a Van Aertem se Pedersen potká také na startu olympijského závodu v Paříži. „Je pro mě dobré pokračovat v tvrdých závodech na Tour, to je nejlepší příprava na olympiádu. Jede se dva týdny po Tour. Viděli jsme to loni na mistrovství světa a loni mi to na mistráku docela šlo, tak proč měnit tento recept tvrdého tréninku a závodění před důležitým cílem. Ale na olympiádu se zaměřím až po časovce v Nice.“