Na louce u Baliebrugge se jezdí už 38 let, 26 ročníků Superprestige v řadě. Bratři Pyfferoenovi tady vybudovali skvělou cyklokrosovou arénu se čtyřmi kopci, písečnou pasáží, 24 schody, mosty i trámky, pozemek má dokonce meliorační systém, takže ho je možné od/zavodnit podle potřeby, aby bylo bláta tak akorát na těžký závod. Jako letos, kdy podmínky na otevřené pláni navíc ztížil vítr.
Mezi ženami tady vládla karibská perla Ceylin Carmen del Alvarado (Alpecin/Deceuninck). Do prvního kola však až nečekaně vletěly na špici Zoe Backstedt (EF Education) a Marie Schreiber (Tormans Circus), soupeřky naší Kristýny Zemanové ve třiadvacítkách, rozjeté ze silnice, vždyť Schreiber má za sebou celou Vueltu. Postupně však šly přes ně zkušenější dámy, čelo ovládly Alvarado s Annemarií Worst (777) a najely si náskok.
Zhruba v polovině jako by přišla na Worst krize, naopak Alvarado ukázala sílu ve výběhu písečným stoupáním. Sama získala vpředu 15 vteřin a tenhle rozdíl zůstal. Na třetí pozici se propracoval belgický diesel Marie Norbert Riberolle (Crelan/Crestads). Pro bývalou mistryni světa do 23 let je to nejlepší dospělý výsledek. „Měla jsem špatný start, ale s trenérem jsme se přímo na tuhle trať tady hodně připravovali a to mi pak pomohlo,“ povídala. Uznání zaslouží i 53letá Jo Blanchaert, která se vydala do boje i s o 37 let mladšími soupeřkami! I když tentokrát skončila poslední…
„Necítila jsem se úplně nejlíp, ale viděla jsem, že Anemarie zaostává v písku a v běhu, tak jsem to zkusila jít před ní a podařilo se mi získat náskok,“ řekla Alvarado v cíli. Vyhrála tu už potřetí, obhajuje celkové prvenství a vládne seriálu Superprestige i letos, protože tentokrát chyběla na startu Fem vam Empel, vítězka z premiérového Overijse, ale i Puck Pieterse. Pořadí po dvou závodech vypadá takto: 1. Alvarado 29, 2. Worst 26, 3. Van der Heijden 24.
Na už rozjeté kluzké trati svedli muži napínavou bitvu. Zpočátku ukázal návrat sil po emoci Michael Vanthourenhout (Pauwels Sauzen). Prim udával ať už sám, tak v různě vyskládaných skupinkách. V šestém z devíti okruhů se drželo pohromadě ještě deset lidí! To už ale nevydržel Iserbyt a stupňovaným tempem balík očesával. Nakonec zbyl vpředu jen s Vanthourenhoutem a Larsem Van der Haarem (Baloise/Trek). Laurens Sweeck (Crelan/Corendon) se po zranění lýtka držel čtvrtý, ale už s dírou.
Po Iserbytově drobném zaváhání vyrazil do čela Van der Haar a už už se zdálo, že vydrží až do cíle. Ale v posledním kole dokázal Iserbyt na rozdíl od něj přejet strmou mez v sedle a na horizontu nastoupil k rozhodujícímu ataku.
„Pěkné vítězství, stálo hodně práce,“ oddechl si vítěz. „Říkal jsem si, že je to složitá trať a často jsem se přistihl, jak dělám chyby. Proč? Na některých místech to hodně klouzalo, proto jsme nejeli nejtěžší tempa. Často to opravdu hodně podkluzovalo. Naštěstí jsem se v posledním kole udržel bez chyb. A jestli jsem favorit pro mistrovství Evropy? Myslím, že ne. Pro mě je to Thibau Nijs,“ dodal.
Vanthourenhout v závěru mírně ztratil (-13 v cíli), čtvrtou příčkou se blýskl Kevin Kuhn (Circus Reuz), Sweeck dojel pátý (-21). Pořadí Superprestige vypadá takto: 1. Iserbyt 30, 2. Van der Haar a Vanthourenhout oba 27, 4. Kuhn 21, 5. Kuijpers 20.
Jediný z Čechů na startu, který se vydal za víkendovým double se světovým pohárem v Masmechelenu, táborský Matyáš Fiala dojel 27. (-5:53) z 38 dokončivších. Superprestige pokračuje 11. 11. v Nielu, sledujte Eurosport.