Giro d’Italia je jejím prvním velkým etapovým závodem po vyléčení stresové zlomeniny kyčle. Zázraky se tak od Liane Lippert rozhodně nečekali. Šestadvacetiletá Němka ale jeden kouzelný trik přece jen vykouzlila. Počkala si přitom na třetí nejdelší etapu historie italského závodu. Kopcovitý terén sto padesáti devíti kilometrů mezi městy San Benedetto del Trento a Chieti sedl člence týmu Movistar na výbornou a ve sprintu tříčlenné skupiny nenašla přemožitelku.
„Je to úžasné a strašně pro mě tohle vítězství znamená,“ začala rozhovor v cílovém Chieti Lippert a pokračovala: „Měla jsem v úniku dost času o vítězství přemýšlet a věděla jsem, že jsem toho schopná. Bylo to dnes ale taky hodně o mentální stránce, která dostala zabrat.“
Únik, ze kterého Liane Lippert nakonec dokázala triumfovat se ale tvořil nečekaně dlouho. Až necelých čtyřicet kilometrů před cílem se od pelotonu dokázala odpoutat čtyřčlenná skupina, která kromě německé závodnice čítala domácí vrchařskou naději Ericu Magnaldi, Američanku Ruth Edwards a španělskou zkušenou závodnici Ane Santesteban. Hlavní skupině se, ve znovu velice teplém dni, ulevilo že můžou před závěrečným stoupáním do cílového města o něco zvolnit a ušetřit trochu sil do následujícího dne.
„Věděly jsme, že dnešní profil mi může sedět, takže jsem měla v plánu dostat se do úniku. Dnes bylo extrémní teplo, ale normálně mi takové podmínky nedělají problém, takže i to mi hrálo do karet,“ popisovala svou taktiku Liane Lippert. Rodačka z Friedrichshafenu i přes teplé počasí dokázala udržet chladnou hlavu. Kolegyni z úniku Magnaldi nechala odpracovat z čela závěrečné stovky metrů a ve spurtu na cílovou čáru ji jednoduše předjela. Pro Ruth Edwards byl závěr německé závodnice také příliš rychlý. Lippert tak ukázala, že se po těžkém zranění vrátila do profesionálního pelotonu ve skvělé formě.
Za vedoucí skupinou se v cílovém kopci schylovalo k dalšímu kolu bitvy o růžový trikot. Lotte Kopecky se několika pokusy zkoušela odpoutat od Elisy Longo Borghini, ale Italka z týmu Lidl-Trek si veškeré snažení Belgičanky pohlídala a na cílové pásce ještě ukázala sílu razantnějším spurtem. Před nejtěžší etapou závodu je tak rozdíl mezi první a druhou ženou celkového pořadí stále tři sekundy.
„Dnes jsme se snažili pracovat z čela pelotonu a kontrolovat úniky, které nechceme. Na konci etapy jsem se chtěla jen ujistit, že udržím Maglia Rosa i do dalšího dne,“ hodnotila etapu vedoucí žena celkové klasifikace Elisa Longo Borghini. Spokojená byla v cíli nakonec i Lotte Kopecky.
„Vlastně jsem si myslela, že ta etapa bude těžší. Byla těžká, ale očekávala jsem to ještě horší. Bylo ale opravdu vedro a moje hlava asi vypadá stejně jako můj dres,“ začala s úsměvem rekapitulovat šestý den na italských silnicích držitelka červeného dresu pro nejlepší ženu bodovací soutěže Kopecky.
Společně s belgickou závodnicí z týmu SD Worx-Protime a vedoucí ženou celkového pořadí Elisou Longo Borghini dojela do cíle i další velká jména a favoritky v boji o růžový trikot. Pro prozatimní čtvrtou ženu celého Gira Juliettu Labous pracoval v kopcích celý den tým dsm-firmenich PostNL. K útoku se ale Francouzka před zítřejší nejtěžší etapou neodhodlala. Dobře si také vedla nejlepší žena do pětadvaceti let Antonia Niedermaier. S nejlepšími dokázala do Chieti vystoupat také závodnice týmu Fenix-Deceuninck Pauliena Rooijakkers, která si díky tomu polepšila na deváté místo celkově.
Mezi prvními cyklistkami do cíle bohužel nedojela česká účastnice Nikola Nosková. Bývalé evropské šampionce do třiadvaceti let zřejmě nesedlo italské počasí a dlouhá náročná trasa. Do Chieti tak dorazila se ztrátou více než pětadvaceti minut jako devětadevadesátá.
