Účelem je zjistit zejména adaptaci organismu na specifickou zátěž. Abychom se mohli alespoň přiblížit k přibližnému výkonu v závodě, je nutné znát skutečný stav organizmu a z něho pak odvodit tréninkové objemy a intenzity pro predikci výkonu.

Výkonnost organismu – účinnost - závisí na funkčním stavu každého systému:

• „hlavě“- CNS - neuro-muskulárním spojení včetně
• srdečně-cévním systému - srdeční objem, počet červených krvinek, dostatek krevního barviva, schopnost vázání a odpoutání kyslíku na hemoglobin, rozvoj krevního řečiště až kapilarizace svalů,
• plicním - dechovém mechanismu - ventilace (dechový objem), výměna plynů v plicních sklípcích - přenos kyslíku, % využití kyslíku

Na samotném výkonu se podílí:

• silová složka - převažující typ svalů, a hlavně počet mitochondrií, jejich rozvoj a účinnost
• využití energetických zásob  – glykogen a triglaceridy svaly, játra, krev
• játra - rychlost obnovy energie pro svalovou činnost, tolerance laktátu
• využití kyslíku - saturace svalstva, SMO2 ve svalu
• metabolismus probíhající v buňkách ve svalech dle intenzity práce - tepové frekvence
• přeměna živin na energii, včetně endokrinologických vazeb (enzymy,… )

Záměrem je užít takový typ testu, který umožní:

• větší vhled do organizmu při výkonu, ne pro zjištění VO2max nebo laktátu, ale
• zejména umění využití kyslíku i tukového metabolismu při vlastním výkonu 
• zjistit slabiny a silné stránky organismu - nejslabšího článku řetězu v organismu
• a hlavně - nedostatku v tréninku pro zvýšení celkové výkonnosti
• určit oblasti „největší výkonnosti“ (nezaměňovat s největším výkonem!) pro specializaci

A to je ale možné zjistit jenom specifickým testem

ZDŮVODNĚNÍ

Pro závodníky je z pohledu potřeb pro trénink – pro zvýšení výkonnosti vytrvalců - úplný nedostatek informací o skutečném stavu organismu. Používají se hlavně testy laktátové – jsou „levné“, ale nedostatečně vypovídající. Zrovna tak spiroergometrický test VO2max vůbec neodhalí stav organismu vzhledem k potřebám sportovce pro využití v tréninku, natož pak pro vytrvalce.

U testů s krátkým zatěžováním mají totiž všechny hodnoty vzhledem k výkonu zkreslení. Je známo, že při rychlém provedení testu je reakce organismu na zátěž „pomalejší“ něž vlastní stupňování výkonu. Např. TF „nestíhá“ a zaostává proto v „závěsu“ za výkonem. Proto test není možné využít VO2max ani pro určení tréninkových pásem pro trénující sportovce. Výpočty neplatí. Zjistíte VO2max, ale ne při skutečném výkonu. Je to jen papír do šuplíku, „bezcenný“ parametr.

Proč? Zjistíte pouze jednu (nepodstatnou) veličinu. Test VO2max vůbec neurčuje výkonnost organismu jako test laktátový. Proč? Protože to je jen jeden z ukazatelů. Ale výkon je ovlivněn více parametry organismu. Rozhoduje odvedený výkon („účinnost“ organismu, ale i pohybu, …).

Pro individuální fyziologický trénink je nutný vhled do organismu. Jediným takovým prostředkem je - obecně pro zjištění slabého článku řetězu, určení individuálních metabolických pásem intenzity.

SPIRO-ERGOMETRICKÝ SUBMAXIMÁLNÍ CPET TEST - Pq (cardio-pulmonální exercise test) – ale ne test VO2max!

Tento atypický vytrvalostní test je pro 3-6minutové stupňovaně provedené zátěže – test s MOXY, SpO2, případně spotřeby glukózy (či s LA testem).

A výsledné tabulky včetně originálního výpočtu "výkonnosti" Pq - Power qualited, s grafem včetně specifické "křivky výkonnosti Pq" (obdobně jako se hodnotí La křivka), což je unikátní záležitost. Slouží jak pro potřebu trenéra tak samotných závodníků jako podklad pro fyziologický trénink, ale hlavně i jako jedinečný prostředek pro porovnání výkonnosti organismu.

VÝSTUPY Z MĚŘENÍ

Tabulka 
- vybraných parametrů  – VE, VO2, VD, HR, RER, W/kg, (La)                                                          
- a dalších výpočtových parametrů – %O2, VE/kg, O2/TF  a  Pq !!

Diagram Pq/ W/kg  
- multiparametrický graf pro určení tréninkových pásem  z vybraných měřených výstupních a výpočtových parametrů - v závislosti k parametru měrného výkonu W/kg
- VE/kg/min – PRODÝCHANÝ VZDUCH - čím menší tím lepší
- VD – DECHOVÝ OBJEM - samozřejmě individuální, ale pod 3 (2,85) špatné
- %O2 – VYUŽITÍ  KYSLÍKU - jak velikost, tak tvar křivky
- O2/TF – TEPOVÝ KYSLÍK - čím vyšší tím lepší – vyšší srdeční objem
- RER – RESPIRAČNÍ KOEFICIENT – vysoký i nízký je dobrý
- (La) - laktátová křivka
- Pq - Power Qualited - multifunkční výpočtový parametr VÝKONNOSTI - čím větší tím lepší a čím vyšší při vyšším výkonu (obdoba kroutícího momentu u motorů)

A z něho vzniklá křivka výkonnosti organismu Pq – nezbytný ukazatel pro INDIVIDUÁLNÍ fyziologický trénink

Ze vzniklé unikátní křivky výkonnosti Pq zjistíte hlavně slabou! či silnou stránku organismu a k tomu i ostatní důležité hodnoty v kontextu ve vzájemném působení - pro určení nejslabšího článku „řetězu“ a tréninkového pásma.

Křivka výkonnosti Pq
je jedinečný – unikátní parametr s možností porovnání závodníků mezi sebou.

Něco jako křivka „kroutícího momentu“ u spalovacích motorů - u motoru automobilu měříme na brzdě při standardních podmínkách výkon, tak se při něm měří i kroutící moment v průběhu zatížení, jednak maximum, ale také rychlost jeho navýšení, či ustálení. Plochý „diesel“ a stupňovaný „benzín“. Obvykle se k tomu měří i spotřeba paliva. Obdobným způsobem lze hodnotit i výkonnost organismu.

A tento typ testu by měl i toto svým způsobem simulovat.

VYHODNOCENÍ TESTU
GRAF - podle tvaru !!!! křivky lze pak usuzovat na výkonnost a při porovnávání rozhoduje jak velikost parametru, tak k měrnému výkonu, tak tvar křivky.

Tento typ vyhodnocení testu dává větší přehled o tom, jak organismus v nich reaguje. Bez zjištění tohoto koeficientu může totiž závodník trénovat v oblasti, kde je adaptovaný, nebo naopak nemusí trénovat v oblasti, kde jeho organismus nemá dostatečnou adaptaci.

Pro další trénink je vhodné využití tohoto grafu pro individuální přípravu. Někdo je více trénovaný vytrvalostně, někdo později reaguje, někdo nemá trénink zažitý. Protože žádný sportovec není stejný, a i kdyby trénoval stejně, jeho organismus reaguje individuálně, jsou výsledky tréninku různé. To vše se dá z vyhodnocení vyčíst, a pak pro každého sportovce individuálně využít. A z vyhodnocení vyjde doporučení v souladu s požadavky trenérů pro fyziologický trénink

Dnes se používá spousta druhů pásem zatížení, „prahů“ a já nevím, čeho všeho, a přitom je to pořád jenom o umění organismu se vypořádat se zátěží v různých metabolických pásmech.

S touto křivkou výkonnosti to je jednodušší

Podle průběhu křivky se určí tréninková pásma intenzity. Z tvaru „křivky výkonnosti“ se určí, které pásmo je „poddimenzované“, kterému je nutno věnovat pozornost. A naopak - které pásmo je stabilní a trénink v něm je možné „omezit“ na údržbu, a umožňuje se věnovat více „zanedbaným“.

Pásma intenzity se odvodí cca podle RER v rámci pásma TF, a W. To žádný FTP neumí – nelze použít ani pro méně ani pro více trénované (obdobný způsob jsem zkoušel již cca v roce 89-90)

Příklady – křivky výkonnosti  Pq

Pro lepší názornost jsou uvedeny testy dvou závodníků (skutečný test). První mladého závodníka a druhý „profesionálního“ závodníka na začátku kariéry. Třetí - vyspělého závodníka -  se mi nepodařilo udělat v sezóně a po odpočinku odpovídal druhému testu.

Obr.1.  Křivka výkonnosti Pq, pro mladého závodníka (při stupňování á 30W), který ještě nemá dostatečně stabilizovaný výkon, Chybí trénink základní vytrvalosti na úrovni okolo TF 140

Z něho lze vyčíst typ organismu, nebo typ dosavadního tréninku – více vytrvalostní – více „rychlostní“. A zaměření se na potřebný typ tréninku (propad).

Na rozboru křivky je vidět, že chybí stabilizace ve vytrvalosti (přichází s věkem), a také ve vyšší zátěži na úrovni okolo „ANP“ - TF 170. Pro vytrvalce je důležité umění využít tukový metabolismus. Pro jeho budování je nutný trénink v oblasti „obecné“ vytrvalosti (do 140), pro stabilizaci na úrovni „tukového“ prahu (150-160).

Z testu trénovaného závodníka pak vznikl graf, který ukazuje výrazný rozdíl mezi začátečníkem a trénovaným:

Obr.2 Křivka výkonnosti, pro lépe trénovaného staršího závodníka, který již má stabilizovaný výkon / Jsou uvedeny jen stupně zátěže, W/kg – neuvedeno záměrně

Z křivky je vidět jednak zvýšení výkonnosti, „srovnání“ - vyhlazení křivky. A stabilní využití kyslíku (u netrénovaných je jednak nízké, ale hlavně velmi nerovnoměrné při jednostranném zatěžování).

A potřeba zvýšení výkonnosti ve vyšších zátěžích. Trénink v Coggan intenzitě 5 a 6 (v německých SBrv a K2).

Pro porovnání výkonnosti.

Pokud jsou křivky zasazeny do stejného rastru, pak jsou vidět rozdíly oproti předchozímu testu. Umožňuje jednoduchou „okenní afinitu“.

Z „NOVÉHO“ diagramu lze vyčíst typ organizmu, nebo typ dosavadního tréninku - více vytrvalostní - více „rychlostní“. A zaměření se na potřebný typ tréninku. Oproti laktátovému testu je podstatně více vypovídající.

A co je nejdůležitější – vědět co je potřeba trénovat.

Z průběhu křivky se vyhodnocuje reakce organismu na průběh zátěže a z ní se odvodí závislost - úroveň trénovanosti i ostatní důležité hodnoty v kontextu ve vzájemném působení pro možnost:

- stanovení nejslabšího článku v tréninkovém systému - vhodná tréninková pásma

- určení vhodného tréninkového pásma intenzity pro individuální fyziologický trénink, při využití v tréninku tak, aby výsledky splňovaly předpoklady s cílem dosažení optimálních výsledků, ale i

- porovnání výkonnosti závodníka jak v průběhu dlouhodobého sledování jeho růstu, tak i s ostatními.

Metabolická pásma intenzity pro fyziologický trénink

- jako např. můj graf METABOLICKÝCH PÁSEM použití již od r. 1987!! (metabolická pásma dle Coggana teprve od roku 2003 – jeho první publikace).

Využití v praxi
Trénink není jen „makat“, ale i přemýšlet. Makat není jen o „výkonu“, tréninku  vytrvalosti, síly a rychlosti, ale - o fyziologickém tréninku metabolismu - každé je o něčem jiném.

Není možné trénovat jen „něco“, zaměření musí být ale i na všechny ostatní systémy, které  jsou podpůrné. A jsou pak při výkonu limitující. Proto není možné cokoliv vynechat, jen je nutné je pro konkrétní typ výkonu úměrně zařazovat, aby se organismus přizpůsobil.  

Znovu: Řetěz je tak silný, jak je silný jeho nejslabší článek.  A ten s pomocí tohoto nového parametru Pq najdeme nejsnáze.

Z vypočítané křivky výkonnosti Pq zjistíte hlavně slabou! či silnou stránku organismu a k tomu i ostatní důležité hodnoty v kontextu ve vzájemném působení pro možnost:

- odstranění nejslabšího článku v tréninkovém systému

- určení pásma intenzity pro individuální fyziologický trénink, aby výsledky splňovaly předpoklady s cílem dosažení optimálních výsledků, ale i

- porovnání výkonnosti závodníka jak v průběhu dlouhodobého sledování jeho růstu,

- jednak to nejpodstatnější - a získání konkurenční výhody tohoto spiroergometrického (CPET) testování a vyhodnocení

- lepší uživatelský servis - zjednodušení práce pro uživatele – trenéry z použití nového parametru a kombinovaného multiparametrického grafu Šalý Pq

A HLAVNĚ - Křivka výkonnosti parametru Pq umožňuje provádět srovnání nejenom v růstu výkonnosti sportovce, ale zejména jako výhodu, ale i unikátní srovnání výkonnosti i mezi jednotlivými závodníky.

Využití tohoto inter-individuálního parametru - Pq (Power qualited) a zařazení výsledků testu i do nového přehledného multiparametrického výkonnostního diagramu i s tímto Pq parametrem je jako trumf v rukou znalého trenéra
-  získání konkurenční výhody při použití tohoto vyhodnocení v tréninku.

Jedinečné, unikátní, prostě k nezaplacení :-)                   

Výsledný graf Pq/ W/kg

Autorem je Jaroslav ŠALÝ,  trenér a metodik (vytrvalostních sportů)

SPORT servis – testování výkonnosti a konzultace v oblasti tréninku i výživy                  

V tomto článku jsou shrnuty jak zkušenosti z víc jak 60leté praxe z tréninku, tak z 44 let testování sportovců - přitom "pouze" jako "koníček" při zaměstnání - a hlavně posledních 36 let z jejich hodnocení a využívání v tréninku. A lze z něj poznat i zdravotní problém (v té době ale lékaři nedokázali říct, co je příčinou), který se později projevil po kolapsu při závodu, jako srdeční porucha.

Podle tohoto jsem trénoval mimo jiné i profi cyklisty – i vrchaře, účastníka GIRO i mistra světa na dráze (a z výsledků diagramu – křivky výkonnosti i ladil před mistrovstvím republiky na silnici v Žilině MR U23).

Je to souhrn 44leté soustavné práce - přitom "pouze" jako "koníček" při zaměstnání.

Zatím tyto testy provádím sám, protože jsem nenalezl laboratoř, která by se tomuto testu věnovala.