Evenepoel převzal od deníku Het Nieuwsblad ocenění pro nejlepšího belgického cyklistu letošní sezóny, které si vysloužil především svými dvěma zlatými olympijskými medailemi, třetím místem na Tour de France a obhajobou titulu mistra světa v časovce. pro příští rok si dal jeden opravdu ambiciózní cíl - vyhrát Grand Tour.
„Třetí místo na Tour mě nesmírně namotivovalo k lepším výkonům na Grand Tours. Nezáleží na tom, která to bude, ale opravdu bych chtěl znovu zažít ten pocit, že jsem vyhrál Grand Tour," říká vítěz Vuelty z roku 2022. „Takže na to se zaměřím. V minulé sezóně jsem dominoval časovkám. Také jsem si všiml, že patřím mezi lepší vrchaře, ale jsou tu ještě dva lepší. Pogačar a Vingegaard jsou mými novými referenčními body," pokračuje.
Evenepoel si letos teprve odbyl debut na Tour, ale potvrdil si, že může závodit s nejlepšími. „Dá se říct, že jsem mladý a mám ještě čas vyhrávat velké závody, ale bude mi 25. Možná budu dobrý ještě pět, šest let, takže čas je teď. Všichni vědí, že mými zbývajícími cíli jsou vyhrát Giro a Tour, takže do toho chci investovat naplno. Kolik energie vložím do časovek, bude záležet na tratích. Pokud bude na Grand Tour 70-80 kilometrů časovky, budu tomu věnovat větší pozornost. Celkově se ale budu více soustředit na stoupání,“ vysvětluje své priority.
Znamená to, že by se mohl vrátit na start Giro d'Italia, kde musel už dvakrát vzdát? „Loni kombinace Giro-Tour nebyla možná, pokud jsem chtěl být na olympiádě ve špičkové formě. Teď o tom můžeme uvažovat, ale nejdřív si počkáme, jaká bude trať. Pokud pojedu Giro, nepojedu ardenské klasiky Valonský šíp a Amstel. Lutych-Bastogne-Lutych nikdy nevynechám, pokud budu zdravý.“
Patrick Lefevere, ředitel týmu Soudal Quick-Step, by si přál vidět svého nejlepšího závodníka na svém oblíbeném závodě Kolem Flander, ale Evenepoel to zavrhl. „Byl to jen nápad. Ale to bylo ještě předtím, než jsem ochutnal Tour. V příští sezóně Flandry nepojedu. Milán-Sanremo je stále možné, podle toho, jestli si vyberu Tirreno-Adriatico nebo Paříž-Nice. O programech jsme se vlastně ještě konkrétně nebavili. Mluvili jsme ale o představách a cílech,“ upozorňuje Belgičan.
Evenepoel uznává, že soupeřit s Pogačarem letos nebylo možné, ale upravovat svůj závodní program tak, aby se Slovinci vyhnul, nehodlá. „Vlastně se mi závodění proti Pogačarovi moc líbí. Kromě toho, že je to skvělý šampión, je to také prostě dobrý člověk. Myslím, že je pro mě čest proti němu závodit a závodit s ním. Beru to jako výzvu pokusit se ho porazit. Už jsem vyhrál závody, ve kterých byl na startu on, a doufám, že v příští sezóně se čas od času objeví nějaký podobný.“
Největší dojem udělal Pogačar na Evenepoela ve dvou přímých soubojích, na Okolo Lombardie a především na Plateau de Beille v etapě Tour de France. „Dosáhl jsem tam stejných hodnot jako v každém závěrečném stoupání, přesto mi ujel o tři minuty. Ten den byl šílený. Lombardie byla také působivá. Odjel sedm kilometrů před vrcholem a nahoře měl minutu. Také po sjezdu měl kolem minuty, ale v údolí ujel o další dvě minuty. V takových chvílích si člověk uvědomí, že je to nejlepší jezdec na světě. A že nenápadně směřuje k tomu nejlepšímu vůbec.“
Evenepoel věří, že se může v příštím roce hodně zlepšit, protože už má nějaké zkušenosti s Tour a velkými závody. „Teď už vím, že si musím troufnout jít do toho ve dnech, kdy se cítím opravdu dobře.“ A vzpomíná na jeden takový případ z letošní ročníku. „V 17. etapě s dojezdem do Superdévoluy, kdy jsem najel nějaký čas na Pogačara a Vingegaarda. Podle pocitu to byl můj nejlepší den v roce 2024, dokonce lepší než na olympiádě. Bylo to opravdu dobré, ale bál jsem se útočit. Tři kilometry před cílem jsem těm klukům ujel a to byla nová situace. Viděl jsem, že nereagují, a říkal jsem si co se to děje. Panikařil jsem, říkal jsem si, jestli mám teď jet dál, nebo se ještě šetřit? Získal bych víc. Kdybych se do takové situace dostal příští rok, vím, že do toho prostě musím dát všechno.“
