164 km z Riemstu do Bilzenu na severovýchodě Belgie v provincii Limburg. Po úzkých silničkách s nespočtem krátkých výjezdů, z toho osm klasifikovaných. Celkem 1625 výškových metrů.
V prvních čtyřiceti kilometrech dvě stoupání Côte de Hallembaye (1,2 km při 5,2 %) a Côte Sur les Coteaux (1,7 km při 4,1 %). Následovaly dva okruhy o délce 60 kilometrů s výstupy Slingerberg (1,2 km na 5,6 %) a znovu Côte de Hallembaye a Côte Sur les Coteaux.
V druhém okruhu mezi dvěma posledními klasifikovanými stoupáními byl umístěn tzv. Zelený kilometr. Ještě loni byl Zlatý, ale Zelená je teď v kurzu. Je to specifická záležitost pro každou etapu, která může v závodě, kde půjde spíše o vteřiny než minuty, hrát velmi důležitou roli.
V průběhu jednoho kilometru jsou totiž umístěny tři prémie ohodnocené od 3" do 1" bonifikační vteřiny, takže lze tady najet až 9 vteřin. Což zvláště v úvodní etapě mohlo znamenat, že vítěz etapy nemusel nutně obléknout zeleno-modrý dres lídra. V cíli se tady totiž berou 10", 6" a 4" bonifikační sekundy.
Po posledním průjezdu Côte Sur les Coteaux zbývalo do cíle ještě 27 zvlněných kilometrů. Což dávalo šanci sprinterským týmům eliminovat případné ztráty. Hromadná koncovka tedy nebyla vůbec vyloučena.
90 km předa cílem jela před pelotonem pětice z týmů druhé divize ve složení Ceriel Desal a Loïc Vliegen (oba Bingoal WB), Axel Huens a Jordy Bouts (oba TDT - Unibet) a Lars Craps (Flanders - Baloise). Dojeli si 32 km před cílem pro bonifikační vteřiny na Zeleném kilometru, kde byl s 6 body nejúspěšnější Huens. 17 km před cílem byli dostiženi.
Mezitím se stalo několik důležitějších věcí. Šlo hlavně o pády. 50 km před cílem spadl Daan Hoole (Lidl - Trek), důležitý pomocník pro Jaspera Stuyvena a Jonathana Milana, a musel ze závodu odstoupit. 15 km před cílem se na zemi ocitlo kolem 10 lidí a mezi nimi ze sprinterů Max Kanter (Astana) a z top favoritů hromadného dojezdu i Olav Kooij (Visma | Lease a Bike).
Pády přispěly k jisté selekci hlavního pole, ale i tak se do cíle řítila pohromadě víc jak osmdesátka lidí. V posledních 3 km pracoval usilovně pro Jaspera Philipsena mistr světa Mathieu van der Poel. Když ale ukončil závěrečný leadout, neměl na zadním kole svého spolujezdce, ale Jonathana Milana. Teprve za ním byl umístěn Philipsen.
Milan tedy šel na dvoustovce do spurtu z první pozice, Philipsen se pokusil využít jeho závětří, ale obrovitý Ital odolal jeho náporu a připsal si letošní již 10. vítězství.
V této sezóně absolvoval čtyři etapové závody. Okolo Valencie vyhrál jednu, na Tirreno - Adriatico dvě, na Giru a Okolo Německa po třech etapách a všude ovládl bodovací soutěž. Letošní přestup do nového týmu se tedy všem zainteresovaným mimořádně vyplácí.
Do souboje první dvojice se pokoušel poměrně nadějně zasáhnout ještě Axel Zingle (Cofidis), ale na lepší než 3. místo to nestačilo. Teprve za ním projela cílem dvojice super sprinterů, z níž Tim Merlier (Soudal Quick-Step) trochu nepochopitelně vybočil do Dylana Groenewegena a poslal oba už za cílovou čárou na zem. Za své počínání byl přesunut ve výsledcích na konec první skupiny.
Jonathan Milan: "Byla to opravdu těžká etapa, k čemuž přispělo velké horko. Kluci odvedli fantastickou práci, když se v klikatém finále udrželi pohromadě. Nevěděl jsem, jak blízko byl Philipsen, ale viděl jsem jeho stín. Naštěstí jsem měl více sil. Teď si potřebuji odpočinout před zítřejší časovkou."
Jasper Philipsen: "Deset kilometrů před cílem jsem měl defekt. To samozřejmě byla komplikace. Tým, zejména Jonas (Rickaert), odvedl skvělou práci, aby mě vrátil do hlavní skupiny. To mě stálo hodně energie, ale i tak jsem se dostal do sprintu. Na 150 metrech jsem byl na zadním kole Jonathana Milana, ale už jsem neměl na to ho předjet. Je to teprve můj první závod po Tour de France a zdá se, že mohu být se svou formou spokojený.“
Ze tří českých jezdců získal čas vítěze pouze Tomáš Kopecký (TDT - Unibet) na 41. místě. Josef Černý (+0:56) i Petr Kelemen (+1:36) načetli drobné ztráty.
