Při pádu, který způsobil náraz Alaphilippa do doprovodné motorky, si zlomil dvě metakarpální kosti (záprstní kosti, které tvoří střední úsek kostry ruky). Nyní se zotavuje ze svého zranění doma v Andoře a těší se, až bude moci vyrazit na kole na pohodovou vyjížďku a začít se pomalu připravovat na novou sezónu.
Srážka se odehrála 35 kilometrů před cílem závodu ve chvíli, kdy byl Alaphilippe součástí tříčlenného úniku společně s Wout Van Aertem a Mathieu Van der Poelem. Jezdci se vyhýbali motocyklu, který zpomaloval na pravé straně vozovky, Alaphilippe jel na třetí pozici, a zatímco oba cyklisté před ním se motocyklu stačili vyhnout, on už to štěstí neměl. Van Aert na první pozici musel mírně vybočit ze směru jízdy, Van der Poel, jedoucí vpravo za jeho zadním kolem, zareagoval v poslední možné chvíli, aby zabránil střetu a Alaphilippe už nestačil zareagovat, ramenem narazil do kufru motorky a nekontrolovaně sletěl na asfalt.
„Byl jsem za Van der Poelem na levé straně silnice a poté ho následoval na pravou stranu, abych zůstal v zákrytu před větrem. Když nenadále vybočil kvůli motocyklu jedoucími na pravé straně, trefil jsem plnou silou motocykl,“ popsal Alaphilippe to, co předcházelo jeho pádu.
„Bicykl dokážu ovládat velmi dobře, daří se mi vyhýbat se překážkám a pohybovat se dobře ve stísněných situacích, ke kterým při pohybu v pelotonu nebo skupině dochází, ale v tomto případě jsem byl bezmocný. Zaznamenal jsem názory, že jsem v té chvíli mluvil do vysílačky, že jsem nebyl soustředěný a podobně. Ale ať bych se díval před sebe nebo za sebe, ať už bych měl ruce na řídítkách, nebo ne, nic by to na střetu nezměnilo. Když se Van der Poel v poslední chvíli vyhnul, nebylo nic, co bych mohl udělat, abych nárazu zabránil.“
"Neslyšel jsem zvuk motorky, protože jsme jeli velmi rychle," pokračoval Alaphilippe. „Neříkám, že to byla chyba Van der Poela, že mě nevaroval, a neříkám, že to byla chyba řidiče motocyklu, protože s tím neměl nic společného. Slyšel jsem, že se cítí provinile za to, co se stalo, ale snad ho uklidní, když řeknu, že za pád nenese odpovědnost. Byl to prostě jen závodní incident. Kromě toho nejsem pomstychtivý. A Van Aert i Van der Poel mi poslali zprávy, což bylo od nich milé.“
Alaphilippe také popsal svůj pád jako „děsivý“ s tím, že během své kariéry nikdy nezažil žádný podobný: „Obvykle tušíte, že se může něco přihodit. Jedete například do zatáčky na kluzkém povrchu a víte, že se tu riziko pádu zvyšuje. Ale v tomto případě jsem byl zcela překvapený, vůbec jsem nějaké riziko nepředpokládal.“
„Teď se mám dobře a vím, že to mohlo být mnohem horší,“ řekl. „Ve dnech po operaci jsem nečekal, že budu mít takové bolesti. Ruku jsem měl velmi oteklou a nemohl jsem moc dobře spát. Myslel jsem, že si budu užívat zimní dovolenou, ale jsem rád, že jsem už doma a hlavně, že už nemám takové bolesti.“
„Těším se, až budu moci znovu vyrazit na kole, jen tak pro zábavu,“ zakončil francouzský cyklista své povídání. „Je podzim a já miluji jeho barvy. Je to moje oblíbené období.“
