TK se zúčastnili všichni medailisté – Gabriela Bártová, Radovan Štec, Matyáš Koblížek, Daniel Babor a trenér úspěšných cyklistů Martin Cetkovský. Mimo zástupců médií byli přítomni zástupci statutárního města Prostějov, první náměstek primátora Mgr. Jiří Pospíšil a náměstek primátora pro sport PaedDr. Jan Krchňavý.
Po zahájení TK sportovním ředitelem klubu Michalem Mráčkem, dostali slovo úspěšní sportovci a jejich trenér.
Gabriela Bártová:„Na mistrovství Evropy jsem jela obhajovat stříbrnou medaili z loňské Evropy. Bohužel se věci nesešly tak, jak by bylo třeba a na Evropě jsem vyšla naprázdno. Navíc jsem z Apeldoornu odjížděla docela hodně potlučená z pádu ve vylučovačce. Na mistrovství světa jsem odjížděla stále s hodně bolavým tělem, ale velkou touhou po medaili. Velkou šanci jsem cítila v mé oblíbené vylučovačce. Bohužel mne právě v této disciplíně opět postihl pád a tak se na mém, již tak hodně pochroumaném těle, objevily další šrámy. Nicméně mne tato bolest naopak nakopla a po opětovném nasednutí na kolo jsem si řekla, že to nevzdám, že medaili prostě chci. Dala jsem do toho úplně všechny síly i morálku a za bronzovou medaili ze světa jsem moc šťastná! I když mám tělo samou modřinu a odřeninu, podařilo se mi ještě vybojovat čtvrté místo v bodovacím závodě.“
Matyáš Koblížek: „Mistrovství Evropy pro mne začalo závodem ve scratchi, kde jsem trošku zachyboval v závěrečném spurtu a tak na mne zbyla nevděčná čtvrtá příčka. Cítil jsem však, že rozhodně mám na víc. Do závodu v eliminace jsem nastupoval s jasnou vizí urvat pro sebe medaili. Celý závod jsem tak i pojal a nenechal se ani jednou zatlačit do problémů. V závěru jsem cítil, že jsem nejsilnější a cílem projel jako mistr Evropy! Poslední den šampionátu, jsem ještě s kolegou z reprezentace Milanem Kadlecem vybojoval bronz v madison. Mistrovství světa v Káhiře pro mne opět začínalo scratchem. Hodně jsem si věřil, nasadil těžký převod. Bohužel závod se odvíjel v relativně pomalém tempu, což nepřálo mému těžkému převodu. Z umístění za první desítkou jsem byl docela zklamaný. Poslední den mistrovství jsem měl v programu hned dvě disciplíny a chtěl jsem zapomenout na nevydařený scratch. To se mi povedlo hned v první disciplíně, kterou byla vylučovačka. I když došlo ke zmatku ze strany rozhodčích, který mne připravil o boj o zlato, bronzová medaile mi udělala velkou radost. Za nedlouho po bronzové vylučovačce jsem nastoupil s Radovanem Štecem do madisonu a po úvodním rozkoukání se nám podařilo vsadit se třemi týmy rundu, a pak už to bylo jen na těchto třech dvojicích, kdo z koho… V cíli super stříbro!“
Radovan Štec jen těžko hledal slova: „Já vlastně ani nevím co říci… Ještě jsem to všechno v hlavě nezpracoval…“ Odmlčel se a pak se přeci jen rozpovídal: „Víte, já se vždy snažím závody režírovat, tvořit a nečekat co udělají soupeři. Dělám to i na závodech u nás v menší konkurenci. Řekl jsem si tedy, že do toho půjdu stejně i na mistrovství světa a hned od začátku bodovacího závodu jsem jel velmi aktivně. Neustále jsem útočil, nastupoval a byl hodně času v úniku. Bohužel jak již říkal Mates, i v bodovačce rozhodčí často ztráceli přehled o závodě. Druhé místo a stříbrná medaile však byla velkou odměnou za můj výkon. Do omnia jsem pak už nastupoval s vědomím, že dokážu soupeřit s těmi nejlepšími. Po třech disciplínách jsem šel do závěrečné bodovačky ze sedmého místa, ale s vědomím toho, že to je moje nejsilnější disciplína. Opět jsem závod pojal maximálně útočným stylem. Po projetí cílem mi hlavou běželo spousty myšlenek… Díval jsem se na výsledkovou tabuli, stále nevěřil tomu, zda je to pravda, nebo sen. Když mi však trenér podal Českou vlajku, uvěřil jsem a objel s ní nad hlavou velodrom! Asi nejkrásnější pocit, jaký jsem ve sportu zažil! Světový šampionát pro mne končil madisonem. Ten už přede mnou popsal můj partner Matyáš Koblížek. Pro mne to byl fantastický závěr mistrovství světa!“
Daniel Babor: „Na mistrovství Evropy jsem odjížděl s vědomím, že po kvalitním silničním programu v týmu jsem v solidní kondici. To se potvrdilo hned ve scratchi, který se jel velmi rychle a nástup střídal nástup. Mě se však dařilo být u všeho podstatného a v závěrečném spurtu jsem pro sebe urval bronzovou medaili. Do omnia vždy všechny země nasadí ty nejlepší lidi, co mají, a tak jsem se v úvodních disciplínách snažil, pokud možno, nechybovat a sbírat slušné omniové body. V předposlední disciplíně omnia eliminaci, jsem i trochu šetřil síly, protože se dal očekávat tvrdý boj v závěrečné bodovačce, což se také stalo. Do závěrečné bodovačky jsem nastupoval z osmého místa průběžného pořadí. V bodovačce se mi však podařilo v poslední třetině závodu, společně s dánským reprezentantem, získat okruh náskoku a dvacet bodů. To mne katapultovalo do bojů o medaile. Nic však nebylo rozhodnuto a i když jsem byl už hodně na limitu, dal jsem do posledního dvojnásobně bodovaného spurtu úplně vše a vyhrál ho. To mi zajistilo bronzovou medaili!“
Trenér Martin Cetkovský musel hodnocení začít přeci jen více ze široka: „Když jsem se stal na začátku tohoto roku trenérem juniorské reprezentace, mnoho se pro mne změnilo. Chtěl jsem přeci jen přidat na společné přípravě reprezentace a to mne při práci v klubu ještě hodně vytížilo. S pomocí Lukáše Thuna, jsme uspořádali tři soustředění juniorské reprezentace, kdy nám zázemí poskytl právě náš prostějovský velodrom, který disponuje dobrými podmínkami a zázemím. Tedy až na všeobecně známý problém s absencí velodromu světových parametrů. Ten v česku bohužel není žádný a moc nám schází.“ Posteskl si úspěšný trenér.
„Naopak jako výhodu jsem považoval termínový posun obou šampionátů, kdy Evropu a svět dělil pouze týden. Mohli jsme se tak v přípravě soustředit na jeden vrchol, který zahrnoval oba šampionáty. Už Evropa ukázala, že se nám příprava vydařila. Dva tituly mistrů Evropy v bodovačce Milana Kadlece (pozn. Dukla Praha) a eliminaci Matyáše Koblížka, doplněné bronzem z madisonu v podání obou evropských šampionů potvrdili dobrou formu.“ Vrací se v čase k ME Martin Cetkovský
A pokračuje ve svém hodnocení následujícího mistrovství světa: „Mistrovství světa pro nás začalo docela hekticky, kvůli problémům s platností pasů. Byl to teda docela nervák, ale vše se podařilo vyřešit a celá reprezentační skupina do Káhiry dorazila.“
Dále hodnotí sportovní část světového šampionátu. „Po úspěšné Evropě jsme si věřili, ale světová konkurence je přeci jen zase o level výše. Pokud budu mluvit o vytrvalostní části, kterou mám na starosti, byl světový šampionát opravdu mimořádně úspěšný. Na prvním místě je samozřejmě zisk titulu mistra světa v omniu. Radovan Štec předvedl fantastický výkon! Už před posledním bodováním, měl takový náskok, že jsme mohli slavit už před koncem závodu. Bylo to neuvěřitelné. A to ještě Radek přidal stříbro v bodovacím závodě a společně s Matyášem Koblížkem další stříbro v madisonu. Matyáš Koblížek si pověsil na krk bronzovou medaili v eliminaci a stejnou hodnotu měla i medaile Gabriely Bártové ve stejné disciplíně. Gábina ještě vyválčila skvělé čtvrté místo v bodovačce. Velkou radost nám také udělal sprinter Jakub Malášek (pozn. Dukla Brno) v kerinu. Svěřenec kolegy Zdeňka Noska vybojoval stříbrnou medaili a tak se celková medailová sbírka české reprezentace na mistrovství světa uzavřela na skvělých sedmi cenných kovech. Prostě pecka!“ říká s úsměvem Martin Cetkovský
Martin Cetkovský si podobně jako kolegové z výprav dalších zemí posteskl nad kvalitou výkonu rozhodčích. „Samozřejmě ve mne dominuje radost z medailí a titulu mistra světa. Musím se však pozastavit nad kvalitou práce rozhodčích. Opravdu se mnohdy v hromadných závodech úplně ztráceli a špatné zvonění do spurtů, podobně jako uhlídání zisku či ztrát okruhů jim opravdu moc nešlo. Je dost dobře možné, že tak připravili Radovana Štece o titul v bodovačce. Beru rozhodčí jako součást sportu, ale přeci jen se jednalo o mistrovství světa. Čekal bych od nich na soutěži nejvyšší úrovně lepší výkon.“ Musel ze sebe ještě dostat trenér, i když už bez emocí.
Na závěr tiskové konference poděkovali oba zástupci města Prostějov všem sportovcům a jejich trenérovi za skvělou reprezentaci a popřáli jim hodně štěstí do další sportovní kariéry.
