V sobotu byl povrch klasické původně motokrosové trati, kterou vystavěli Roland Liboton a Erwin Vervecken, ještě hodně jezdivý. Přes noc však lehce pršelo, což ho změnilo ne v hluboké bláto, ovšem nepříjemně uklouzané plochy. Což právě velezkušený 31letý Vanthourenhout mistrně ovládá. Nejlepší start měl ale Toon Aerts (Deschacht/Hens/FSP), který už se po trestu za dopingovou causu řadí znovu mezi top borce. 

Po něm převzal iniciativu Gerben Kuijpers (Charles Liégois Roastery), který však brzy chyboval. Naopak nečekaně začal ztrácet Eli Iserbyt (Pauwels Sauzen/Bingoal), který pak v dalším průběhu s bolestí v levém stehně od nervu v hýždi, které ho trápí již delší dobu, odstoupil. A evropský šampion Thibau Nys (Baloise Trek Lions) utrpěl defekt. 

Vanthourenhout zaútočil až později, jak mívá ve zvyku, tady ve třetí kole. Později se udržel jen Emiel Verstynge (Crelan/Corendon). Ve hře zůstali ještě Aerts a Pim Ronhaar (Baloise Trek Lions). Aerts zvyšoval obrátky, drama vrcholilo, jenže na šikmině chyboval, čehož Vanthourenhout dokázal využít. Vyhrál zde už v roce 2021 a o rok později tu získal titul mistra Evropy, loni už tu kraloval Tom Pidcock. Životní závod zajel ještě pátý Tibor Del Grosso (Alpecin/Deceuninck development team). 

Ge2XP2hXAAAMeeI.jpeg

„V poslední době mám štěstí na své straně. Ale možná to znamená, že jsem na tom dobře,“ rozumoval spokojený Vanthourenhout. „Toon (Aerts) už byl přede mnou, zdálo se to jasné, ale využil jsem jeho chyby a vydal se dopředu na plný plyn,“ doplnil. „Ale čeká nás teď velmi těžký program,“ připomenul čtyři světové poháry v osmi dnech okolo Vánoc. Aerts tady už popáté skončil na stupních, ale nikdy nevyhrál…

Michael Boroš (Elkov/Kasper), který přiletěl přímo z týmového soustředění ve Španělsku, začal nadějně. Ale postupně se propadal a zhruba po půlhodině odstoupil…

Český prapor tedy držel jen Maximilian Kerl na 34. místě (-6:47). 

„Závod dobrej, nohy už jsou dobrý,“ hodnotil. Bohužel hned po slušném startu, kdy se držel lehce za dvacítkou, se při zužování trati dostal do karambolu, kde mu někdo ze soupeřů vykopl pět drátů a musel na výměnu do depa. „Z padesáté pozice jsem se prokousával zpátky dopředu. Dalo se předjíždět, i v kopcích jsem se cítil dobře. Na mezerách to bylo jet osamocený složitější. Ale ještě v posledním kole se mi podařilo dojet i dobré borce,“ popisoval průběh. 

Nakonec obsadil mezi jezdci do 23 let 10. místo. „Byla to velká zkušenost vidět i na tréninku před závodem ty nejlepší a pak s nimi jet závod,“ ocenil 20letý český reprezentant, který se vydal do Belgie s tátou obytným autem. Příští týden (21. a 22. 12.) se chystá na další dva světové poháry v Hulstu a Zonhovenu s reprezentačním týmem. V plánu má i další světový pohár v Besanconu (29. 12.) a novoroční Grand Prix Svena Nyse v Baalu. 

První souboj čtyř královen

V ženském poli se poprvé v sezoně sešla komplet velká čtyřka – Van Empel, Alvarado, Brand a Pieterse. Tradiční předehru jejich souboje obstaral bryskný start Marie Schreiber (SD Worx). Ale mistryně světa Fem van Empel (Visma/Lease a Bike) nabrala už v prvním kole po dvou podsmeknutích dvacet vteřin a sekala chybu za chybou – letos není zdaleka tak dominantní jako v posledních dvou letech. Což potvrzuje i cílové sedmé místo, nejhorší od Dendermonde před třemi lety, kde dojela jedenáctá. Přitom v sobotu v Herentalsu vyhrála X20 Trofee…

Zpočátku zaostala i Lucinda Brand (Baloise Trek Lions). Mezitím Alvarado odjížděla vpředu, následovaná Katou Vas (SD Worx) a Puck Pieterse (Alpecin/Deceuninck). Alvarado trpělivě čekala na svoji šanci do pasáží, kde byla nejlepší i loni, nahoře u citadely. Později se dokázala přiblížit už jen Brand, a to hodně blízko, když i Alvarado spadla. Pieterse v letošní premiéře bere třetí místo, tím se i loučila v únoru na mistrovství světa v Táboře.  

Ge1_pl0WwAASV8S.jpeg

„Ani nevím, jak se mi to podařilo. V úvodu jsem se cítila dobře, ale pak přišla únava a chybovala jsem. Přes zablácené brýle jsem neviděla, ale nechtěla jsem je zahodit, aby mi lítalo bláto do očí. Lucinda (Brand) byla silná, někdy je lepší, když doháníte, než když vás někdo loví,“ řekla vítězka. „Chvíli mi trvalo, než jsem si zase zvykla na terén, ale jsem spokojená,“ doplnila Pieterse.

Mezi ženami se objevila trojice Češek. Nejlépe dojela Tereza Vaníčková (Brilon MB) bez bodů 31. (-6:54). Teprve 18letá juniorka Kateřina Douděrová (BB.com) ve své premiéře ve světovém poháru s elitou zůstala 38. (-8:26), loni tu skončila 9. v juniorském závodě. Hlavně bikerka Simona Spěšná (JB Brunex/Superior) odstoupila po potížích s nabouranou ruku ze sobotního X20 Trofee v Herentalsu, kde skončila 15.

Průběžné pořadí SP po třech závodech

Muži: 1. Vanthourenhout 105, 2. Aerts 78, 3. Sweeck 67, 4. Iserbyt (vš. Belgie) 62, 5. Ronhhar (Nizozemsko) 61, 6. Wyseure (Belgie) 60, ...22. Boroš 16.

Ženy: 1. Brand 100, 2. van Empel (obě Nizozemsko) 89, 3. Schreiber (Lucembursko) 65, 4. Vas (Maďarsko) 63, 5. Alvarado (Nizozemsko) 61, 6. Backsted (Velká Británie) 61.