Nejsou závody, závodníci nemají kde závodit. Přežije to česká závodní scéna? Ekonomická podstata domácí cyklistiky klesá. Proč by se měla nějaká firma angažovat v domácí cyklistice? Co jí přinese podpora závodu, co jí přinese sponzoring týmu? Jaké argumenty by chtěl přednést manažer týmu marketingovému oddělení potenciálního sponzora? Ale kde mají týmy získat finance? A jak si dospělý cyklista má vydělat na život? Nebo nemá? Má právo na měsíční příjem jen cyklista, který odejde do zahraničí k profesionálům? Skončí česká silniční cyklistika kategorií juniorů?
Mnoho otázek, málo odpovědí.
Asi je opravdu tou nejzákladnější otázkou, zda má existovat něco takového jako domácí Elite liga - závody na této úrovni. A nelze to svádět na koronavirus. Po kategorii juniorů jsou někteří závodníci ochotni jezdit zadarmo několik let v kategorii U23, ale jak dlouho jim vystačí nadšení a peníze rodičů?
Kde jsme mohli letos sledovat českého závodníka z týmů jako je Sparta, Topforex - Lapierre, Favorit Brno...
Na závodech Českého poháru Škoda Cup:
18. 7. v Záboří (156 km)
30. 8. v Ostravě (147 km)
27. 9. v Kyjově (123 km)
3. 10. v Rokycanech (110 km)
4. 10. v Mladé Boleslavi (104 km)
K tomu republikový šampionát v Mladé Boleslavi 22. 8. (192 km)
Hanácké okruhy 21. 6. (cca 110 km)
Po Záboří druhá etapa Lidic 19. 7. (99 km)
A dvanáct závodů na Lopatárně.
Podívejte se ještě jednou na rekapitulaci českých silničních závodů. Opravdu jen osm akcí!
To byla letošní česká scéna, závodník domácího týmu (mimo Elkov Kasper, který měl ještě možnost absolvovat Czech Tour) měl šanci v silničních závodech absolvovat 1041 závodních kilometrů. To se naprosto vymyká jakýmkoliv metodickým doporučením, které se i v české cyklistice řešily na úrovni svazového metodika, ale to bude už 10 - 20 let.
V případě metodiky někdo může podotknout, že závodník měl s týmem šanci jezdit i zahraniční závody. Ano, to byla jediná šance.
Horší už to je pro manažera týmu, který by chtěl lákat sponzory a týmové partnery a sliboval jim, že budou vidět před diváky, v médiích a na sociálních sítích. Pochopitelně je důležité mediální pokrytí těch málo závodů, ale jak moc byly vidět? Zde obstojí asi jen republikový šampionát. Přitom jsme v této době zaznamenali třeba i u České televize zájem o cyklistiku, samozřejmě především o tu světovou, ale byl by zájem i o domácí scénu, kdyby existovala. Ta se nám naprosto rozpadá, ne jenom letos, trvá to mnoho let.
Průměrný český závodník a průměrný český tým neměl šanci doma absolvovat žádný etapový závod a v případě Vysočiny, Jižních Čech a RBB Tour to nebylo příčinou koronaviru. K pořadatelům etapových závodů se možná ještě vrátíme.
Mnoho otázek v začátku článku, umí na ně někdo odpovědět? Ale prosím bez svalování viny na koronavirus, ten je příčinou ztráty části jedné sezóny a problém je ve skutečnosti víceletý.
Nemusíme se otáčet jen za silniční sezónou, probíhají cyklokrosy, kolik tam jezdí cyklistů, kteří jsou za závodění v krosu placeni? A cyklokrosem se uživí? Jeden?
