Evropský šampionát se odehrál na otevřené betonové dráze ve Fiorenzuole (394 metrů dlouhé) a naši reprezentanti v kategorii U23 a junioři získali dobré výsledky. Tři cenné kovy: Martin Čechman se stal mistrem Evropy ve sprintu kategorie U23 a druhé místo vybojoval i v týmovém sprintu spolu s Jakubem Šťastným a Matějem Bohuslávkem.
Stříbro získala i Gabriela Bártová ve vylučovacím závodě juniorek.
Těsně pod stupni vítězů skončili ve Fiorenzuole v Madisonu U23 Petr Kelemen a Daniel Babor, stejně tak v omniu juniorek Kristýna Burlová, ve vylučovacím závodě juniorů Štěpán Široký a ten byl na stejném místě i ve scratchi. Také čtvrté byly v týmovém sprintu žen U23 Veronika Bartoníková, Sára Kaňkovská a Veronika Jaborníková,
A v desítce jsme ještě měli na pátém místě Petru Ševčíkovou s Kateřinou Kohoutkovou v madisonu U23. Pátá byla v keirinu žen U23 Sára Kaňkovská.
Šestá místa patřila Petře Ševčíkové ve scratchi a Petru Kelemenovi ve vylučovacím závodě.
Sedmá místa potom Martinu Čechmanovi v keirinu a v madisonu juniorek Kristýně Burlové a Veronice Bartoníkové.
Osmou příčku naši vybojovali čtyřikrát: v kilometru Matěj Bohuslávek, ve scratchi Kristýna Burlová, v keirinu Veronika Jaborníková a ve sprintu Sára Kaňkovská.
Deváté místo patřilo ve sprintu Veronice Jaborníkové a keirinu juniorek Veronice Bartoníkové.
A v Top10 jsme ještě měli v omniu žen U23 Ševčíkovou, v bodovacím závodě juniorek Bártovou a juniorském keirinu Pagáče.
Máme výborné podmínky pro přípravu doma v Brně, Prostějově a Praze (možná i v Plzni) na našich starých betonových velodromech. Volání po nové hale s dřevěnou dráhou se v tomto kontextu zdají bezpředmětná. Můžeme brát tuto poznámku za hloupou, nebo nemoderní, ale není na ní trochu pravdy?
Co kdyby lidé ve vedení UCI a UEC vzali trochu zpátečku a systematicky přidělovali světové šampionáty a evropská mistrovství a světové poháry i otevřeným drahám a vrátili i dráhovou cyklistiku do léta? Jistě stojí ve světě spousta krytých velodromů, ale má to cenu hnát dál? V Brně se mluví o miliardovém velodromu, je to rozumná investice pro českou cyklistiku a pro Českou republiku? Využije se takový velodrom pro cyklistickou veřejnost? Nebo bude muset nová hala dát přednost jiným aktivitám, sportovním i kulturním, aby si vydělala na provoz a to nemluvím o investiční návratnosti.
Je vůbec cílem Světové cyklistické federace rozvoj dráhové cyklistiky v několika málo lokalitách? Podívejme se do Rakouska, maji dráhu ve Vídni, ale k čemu je žáčkovi, kadetovi nebo juniorovi z Vorarlbergu dráha 600 kilometrů daleko? A podobně klukovi a holce z Chebu velodrom světových parametrů v Brně?
Staré, otevřené velodromy mají své kouzlo, třeba ten ve Fiorenzuole, nebo i dráha na Faválu.
Mimochodem, v Itálii je 26 velodromů (zdroj Italská cyklistická federace) a třeba jedním z nejnovějších je venkovní betonový ovál v Mori dlouhý 500 metrů, který byl otevřen v roce 2010. A většina italských velodromů je betonových s délkou kolem 400 metrů, aby se dovnitř oválu vešlo fotbalové hřiště.
Zájem o velodromy s Genius loci se zdá roste a například brněnský Faval - Bauerova rampa (Wikipedia - Velodrom_Brno) má historii od roku 1889! Není škoda se ho zbavit? Nepatří k Brnu a výstavišti tak jako Vigorelli k Milánu? V České republice bývalo sedmnáct velodromů (Wikipedia) a ten brněnský je jedním z nejstarších, stále fungujícím a s celkem naplněným programem.
"Na brněnský Velodrom, nejstarší existující cyklistickou dráhu v Evropě, je aktuálně zpracováván demoliční výměr. Jeho betonová dráha ani zastřešení již neodpovídají standardům vrcholné cyklistiky. V brněnském Komárově je proto plánována výstavba nového plně krytého velodromu, jehož dráha bude mít dřevěný povrch a dnes již standardní délku 250 metrů."
Píše Brněnský architektonický manuál
