Ani charakteristika „obtížná stoupání a velkolepé sjezdy rychle následující za sebou, jen tu a tam střídá čas na zotavení,“ se díky podmínkám zcela nenaplnila. Bylo teplo, vlhko přineslo jen mazlavé bláto. Žádný drsný extrém jako loni, kdy poprvé triumfoval Thibau Nys a přinesl desátou dlažební kostku do rodinné sbírky. Devět jich dodal táta Sven. Kopec Bult van Melden, známější jako Koppenberg, aneb 560 metrů s převýšením 61 metrů, známý z Ronde van Vlaanderen, tady bylo o něco snazší.  

Muži tak odjeli o jeden okruh víc než loni. Zhruba v polovině se zformovala silná pětka Michael Vanthourenhout a Eli Iserbyt (oba Pauwels Sauzen/Bingoal), Lars van der Haar a Thibau Nys (oba Trek Baloise Lions) a Toon Aerts (Deschacht/Hens/FSP). Ten nečekaně hýřil aktivitou, byl vidět nejvíc po únorovém návratu po dvouleté pauze za dopingovou kauzu. Vypadalo to na vzrušující bitvu jako na nedělní Superprestige v Overijse.

Jenže brzy se začala i pětka dělit. Van der Haar využil výměnu kol v depu, jako jediný tam nezajel a získal náskok. Nys, první ze skupiny na druhé „koleji“ za ním rozhodně nespěchal, čímž zavřel ostatní. Až pozdě se vymanil z balíku Iserbyt, ale Van der Haara už ani náhodou nedohnal. Navíc na něj jeden divák nepochopitelně chrstnul pivo, podobně jako na Van der Poela, který na ně zato plivnul v lednu v Hulstu… Třetí vyšplhal posedmé na Koppenberg oživený Aerts. S menší jiskrou závodící Nys v posledních metrech přeskočil Vanthourenhouta. Na šesté místo se prodral s vypětím všech sil Pim Ronhaar (Trek Baloise Lions).  

„Je to pro mě jeden z nejdůležitějších závodů, jezdím sem od juniorů,“ komentoval svůj druhý triumf po dvou letech 33letý Lars van der Haar, nejstarší ze špičky. „Cítil jsem se dobře už před startem a pak jsem využil správné chvíle. V posledním kole mi přeskočil řetěz, bylo to napínavé.“ Udržel však náskok 34 vteřin, což se počítá pro celkové pořadí X20 Trofee. „Po tom incidentu bylo těžké udržet koncentraci, ale Lars byl dnes lepší,“ dodal Iserbyt. „Jsem na tom dobře, ale v akceleraci se vždycky najde někdo lepší,“ komentoval třetí druhé místo v sezóně.

Ženský závod nenabídl mnoho vzrušení. Alvarado a další se šetřily už na neděli. Mistryně světa v duhové dresu tak strojovým tempem pozvolna poodjela, vítězka poslední Superprestige marně zapnula ve druhé polovině. Letošní vzájemné skóre v terénu překlopila Van Empel na 3:2. Až neočekávaně radostné vítězné gesto předvedla už před cílovou čarou. „Je to můj oblíbený závod, jsem šťastná, že se to povedlo a vyhrála jsem. Z počátku sezóny jsem byla trošku nejistá, ale jde to správným směrem,“ řekla poté.

„Byla lepší technicky a hlavně fyzicky,“ uznala bez smutku a zášti Lucinda Brand (Trek Baloise Lions). „Já jsem možná moc přemýšlela o materiálu a detailech,“ přidala na vysvětlenou, proč v depu měnila nezvykle tři kola. Třetí dojela spokojená italská šampionka Sara Casasola (Crelan/Corendon), která potvrdila stabilní vysokou formu.

Češi tu nejeli. Druhý z osmi dílů X20 Badkamers Trofee je na programu příští neděli v Lokerenu, třetí pak o týden později (17. 11.) v Hamme.