Pátá etapa Tour of Turkey se od všech ostatních sedmi zcela lišila. Jedinou ji bylo možno označit jako vrchařskou. Na peloton v jejím průběhu čekaly tři vrchařské prémie. Nejprve 9km dlouhá, ovšem ploší trojka, pak 17km 5% jednička a nakonec cílový výjezd 12km dlouhý s průměrným sklonem 6,3%. Bylo jasné, že po čtyřech etapách to nebude o sprinterech. A že časové rozdíly budou značné a budou významně rozhodovat o konečném pořadí.

Do etapy nenastoupili tři muži Alpecin-Fenix. Sacha Modolo včera vzdal, Alexander Krieger se stal jednou z několika obětí včerejšího hromadného pádu v cílové rovince, kterým zranění nedovolilo pokračovat, a Alexander Richardson, jehož kamera ve včerejší etapě zachytila, jak použil zakázanou polohu jízdy s předloktím na řídítkách. Byl dodatečně diskvalifikován a je po Gijs Leemreizemu z Jumbo-Visma, který doplatil na nedovolenou pozici při Brabantském šípu, druhým cyklistou, které rozhodčí postihli pro nedodržení tohoto nového UCI pravidla.

Jako obvykle zprvu odjela skupina závodníků, kteří jen stěží mohli myslet na konečný úspěch. I když Švýcar Joel Suter z belgického Bingoal, který se od ostatních kolegů z úniku oddělil v závěrečném stoupání, to pronásledovatelům hodně znepříjemnil, když byl dojet až 3,5km před cílem.

Ještě jedna postava byl v úniku zajímavější než ostatní: Vitalij Buts si do úniku doskočil dodatečně, protože mu hodně šlo o body na první vrchařské jedničce, které také nakonec v nejvyšším možném počtu získal a upevnil si tak vedení ve vrchařské soutěži.

O všem podstatném se rozhodlo právě až v závěrečném kopci. Na jeho úpatí měli uprchlíci stále ještě 3 minuty k dobru, ale ty se rychle rozplývaly. Zpočátku byli aktivní na čele hlavní skupiny, která se postupně redukovala, cyklisté francouzského B&B, kteří spíše než na Pierra Rollanda jeli na Quentina Pachera.

Po nich se na dlouhé kilometry usadil na čele Rodrigo Contreras v bleděmodrém dresu Astany, který tak vytvářel příznivou výchozí pozici pro Javiera Roma a především Merhawi Kuduse.

Ve chvíli, kdy byl dojet Suter, se na čele pohybovala 20členná skupina nejlepších vrchařů. A na její čelo si najel Anders Johannessen a výrazně zrychlil.

2km před cílem atakoval z jedenáctky v té chvíli nejlepších 23letý Kolumbijec Jhojan García z Caja Rural. Po 400 metrech ho však v útoku vystřídal Nor Anthon Charmig z Uno-X. Pokusil se ho udržet Kudus, ale po pár desítkách metrů raději zvolnil.

Na něj se dotáhl Jay Vine, 25letý Australan z Alpecin-Fenix, a vytvořili stíhací dvojku. Za nimi se pokoušeli dojet dopředu další dva: Eduardo Sepúlveda z Androni a José Díaz z Delka. Především díky Sepúlvedovi se jim to podařilo.

400 metrů před cílem razantně nastoupil Vine a všichni dojeli Charmiga, kterému v nádrži nezbyla snad ani kapka. Stejně tak to už bylo moc na Kuduse. Takže o vítězství si to rozdala trojka, z níž nejlepší spurt do kopce prokázal Díaz.

Charmiga nakonec předjeli ještě tři další cyklisté a po projetí cílovou metou byl rád, že se udrží na nohou.

Díaz tři etapy před koncem etapáku vede o 4 vteřiny před Vinem a 6 před Sepúlvedou. Čtvrtý García ztrácí 25 a pátý Kudus 28 vteřin.

Do konce závodu čekají dvě etapy, u nichž se dá předpokládat hromadný dojezd, a jedna, která sice obsahuje dva těžší kopce, jenž umístěné v první polovině etapy. Jay Vine se profiluje jako čistokrevný vrchař a García se jeví jako lepší klasikář než Sepúlveda. Krom toho Delko tu má silný tým, takže mají velkou šanci dovézt triko vedoucího muže až ke konečnému účtování.