Jak vypadá nálada v týmu, spokojenost s první etapou, že?

Přijeli jsme s tím, abychom vyhráli nějaké etapy, a hned první den se to povedlo, takže ten stres opadl. Budeme bojovat i o další.

Ty ses tam ještě objevil v závěru a snažil ses pracovat ve finální části. Takový byl záměr? 

Měli jsme tam být vepředu už od Frýdku (odkud pochází a kde žijí jeho rodiče, pozn. aut.), kde to dobře znám a kde je široká silnice. Očekával se hektický průběh, a tak jsme se raději chtěli držet vpředu. Zbývalo nějakých pět kiláků, zůstal tam taky Cattaneo, Asgreen, Alaphilippe ještě před Lampertim, který to dotáhl. Měl dobrou pozici a ukázal, že dokáže být rychlý.

Pěstujete si nového amerického spurtera?

Myslím, že by to v týmu chtěli. Má smlouvu i na příští rok, takže si myslím, že s ním počítají do budoucna. Rychlý je, ale neoznačil bych ho za typického sprintera, přejede i kopce a dokáže zaspurtovat z nějaké větší skupinky. 

Jak se teď cítíš ty? 

Od ledna jsem toho měl hodně a po červnovém mistráku jsem strávil v klidu měsíc v Uherském Brodě, kam jsem se přestěhoval. Trochu jsem orazil, vozil se na kole, zastavil na kafe. Sice jsem i potrénoval s nějakým základním plánem, ale nemusel jsem se dívat na watty. Teď jsem znovu plný motivace.

Jak hodnotíš dosavadní část sezóny?

Závodu bylo dost, a nemůžu říct, že by to bylo úplně špatné, protože já jsem měl i horší roky. Nic jsem nevyhrál, ale nejsem zklamaný. Myslím, že jsem předváděl takový svůj standard. Máme hodně závodníků a každý vyhrát nemůže. Docela dobře to vypadalo na Giru, ale chyběla místa, kde bych se mohl ukázat. Sprinty jsme jeli na Tima (Merliera), nahoru dolů pak tam byl Julian (Alaphilippe). Chyběla etapa, kde bych mohl naskočit do úniku. Ale něco jsme tam vyhráli, v týmu byla skvělá atmosféra, Honza (Hirt) skončil osmý, dokončili jsme spokojení.

Pořád míříš na možný úspěch nejvíc k časovce, nebo se záběr rozšiřuje?

Na koze jsem letos seděl vlastně jen okolo na mistráku. Dva dny jsme se na ni projel před barákem a pak při závodech, takže úplně jsem se té disciplíně nevěnoval. Buď jsme jezdili někde po soustředěních, nebo na závodech. To mě trochu mrzí. Ale už jsem mluvil s týmem, že by bylo fajn, se k ní zase vrátit, víc se na ni připravit. Abych věděl, že když budou nohy, můžu si pomyslet na výsledek. V týmu s tím souhlasí, musíme tomu přizpůsobit i závodní program.

Česká stopa v Quick-Stepu stále nevychládá, jak ji vnímáš?

Teď se to bez Zdeňka Štybara přece jenom trošku mění. S Petrem Vakočem nám tady udělali jméno, ví se, že my Češi nejsme slabí, že máme kvalitní cyklisty. Že tu nejsme jenom díky spolumajiteli panu Bakalovi. I když Honza (Hirt) ještě na příští rok smlouvu nemá. Já jo, takže jezdím ve větší pohodě.

Jaký máš plán na podzim?

Měl bych jet ještě do Polska, potom Okolo Německa a do Kanady na jednorázovky. Ale může se stát, že mě pošlou i na Vueltu…Takže kvalitní program zaručený.

Co to znamená pro přípravu?

Já myslím, že Vuelta se z toho, co mám najeto, objet dá, ale asi ne na vítězství. Rovinatější etapu tam nenajdete, skoro každý den převýšení dva a půl až tři tisíce metrů.

Kdyby sis tedy mohl vybírat?

Na Vueltu mám pěkné vzpomínky, když jsme s Fabiem (Jakobsenem) vyhráli před třemi lety zelený dres. Určitě bych ji neodmítnul, třeba bych se nějaký den dostal do úniku i teď, a něco by se mohlo poštěstit.

S mistrovstvím světa ve Švýcarsku nepočítáš?

Neřeším to zatím. Já ani nevím přesně, kolik máme míst na startu. Na časovku je asi jednička Mathias Vacek, další kritéria neznám. 

Příští rok se pojede ve Rwandě, to vypadá atraktivně, kdyby se včas naplánovalo…

Je to možné, ale já s reprezentací nemám moc dobré zkušenosti z posledních let a podobné jsem slyšel i od dalších kluků, kteří byli v Austrálii nebo Glasgowě. Stálo by mě to moc energie upravit si program, všechno si zařizovat, a ještě něco doplácet. Necítil jsem moc zájmu a snahy o můj start. V tomhle stavu pak máte jet ve dvou proti plně nabitým Belgánům, Italům a Španělům. Teď mi povídal Martin Svrček od nás, že mu volali ze slovenského svazu, ať si zajede na přípravu na mistrovství světa, že mu posílají dva tisíce eur. A to taky nejsou žádná velmoc, ale aspoň se snaží. Když jezdím s týmem, mám nachystaná kola, koupené letenky, zajištěné jídlo. Komplet servis, abych se mohl zaměřit jen na svůj výkon. To se nedá srovnat. Nikam se netlačím.

Ovlivňuje náladu v týmu situace okolo pravděpodobného konce legendy Juliana Alaphilippa?

Nijak špatně se to neprojevuje, na něm nic znát není. Viděli jste to tady hned první den, nemusel dělat nic a jen čekat na další těžší etapy, ale jel pro tým, pořád má závodního ducha. To že se mu nedaří domluvit na penězích s Patrikem (šéfem Lefeverem), to je mezi nimi. On by zůstat chtěl, Patrik by ho možná taky chtěl, ale je to byznys. Má manažera a ten pro ně hledá to nejlepší, on se soustředí na závody.

Už jste lehce probírali předběžný plán velkých závodů na další sezónu?

Ještě ne, to až se dotáhne složení týmu. Někdy v prosinci na soustředění dají vědět, kde by mě chtěli, a kde mě budou potřebovat. Já bych se nebránil ani Giru, ani Tour ani Vueltě.

Věříš, že se Remco Evenepoel dokáže už brzy rovnocenně postavit Pogačarovi s Vingegaardem? Jak reaguje na jejich dominanci?

On je přece jenom o něco mladší, takže pořád nemusí být neklidný, že na ně nemá. Kariéry běží a situace se mění, za dva roky to může vypadat jinak. Nejlíp se s nimi porovná na Tour a teď jsem ho po ní ještě neviděl, takže nevím přesně, jak to vnímá, ještě jsme se o tom nebavili. Myslím si, že vidí, že nějaký potenciál na ně má, a když bude vyhrávat, bude ho to bavit, a pokusí se je dohnat.