Třetí etapa, do níž nenastoupili jezdci známých jmen Fabio Jakobsen (Team dsm-firmenich PostNL), Jasper Stuyven (Lidl - Trek) a Emanuel Buchmann (Red Bull - BORA - hansgrohe), byla se svými 214 km nejdelší z letošního ročníku. Nastoupalo se při ní přes 2,5 tisíce výškových metrů. Nejobtížnější pasáž se nacházela mezi 140. až 180. km, kdy bylo nutno v průběhu mnoha kratších a mnohdy prudších stoupání kaskádovitě vystoupat o 500 metrů výš nad úroveň moře. A právě v tomto úseku byly vypsány také dvě ze tří vrchařských prémií.
Zájem o účast v úniku byl enormní, což také přispělo k tomu, že se po 13 odjetých km ocitla na zemi zhruba dvacítka jezdců. A mezi nimi řada hodně známých jmen. Část z nich následky pádu vyřadily z celého závodu. Mezi nimi obhájce loňského prvenství Milana Vadera (Team Visma | Lease a Bike), jedničku INEOS Grenadiers Jhonatana Narváeze (na snímku), top domestika UAE Team Emirates Vegarda Stake Laengena či jezdce na celkové pořadí EF Education - EasyPost Mikkela Frølicha Honoré.
Pád rozdělil peloton, ale jeho první část se rozhodla počkat, až se nakonec pořadatelé rozhodli závod zastavit, neboť byly problémy i s přítomností ambulantních vozidel. A s vedením týmů se poté dohodli na zrušení první rychlostní prémie na 39. km.
Teprve po znovu rozjetí závodu se konečně podařil denní únik. Ocitli se v něm pouze dva jezdci. Chronický únikář Dries De Bondt (Decathlon AG2R La Mondiale) a s ním Pepijn Reinderink (Soudal Quick-Step). De Bondt už jen letos strávil v únicích přes 1700 km a byl přitom tentokrát i nebezpečný z hlediska celkového pořadí. Před etapou ztrácel na průběžného lídra závodu Maxe Kantera (Astana Qazaqstan) díky získaným bonifikacím z úniku v předešlé etapě na průběžném 5. místě pouhou vteřinu.
A navíc na sobě ze stejné příčiny vezl i dres nejlepšího vrchaře. A o ten mu nejspíš šlo prvořadě. Což prokázal i tím, že všechny tři prémie vyhrál, takže si vytvořil poměrně zajímavý náskok do dalších etap.
O udávání tempa pelotonu se zprvu starali jezdci Astany. V inkriminovaném profilově nejtěžším úseku však došlo na mnohočetné ataky, které ale nakonec vyzněly do prázdna. Přitom významnou aktivitu vyvíjeli jezdci UAE Emirates, takže to byli hlavně oni, kdož se postaral o to, že uprchlíci byli dostiženi v úseku posledního nekategorizovaného stoupání (1,5 km, 7,4 %), z něhož se v průběhu 13 dalších kilometrů už jen převážně sjíždělo do cíle.
Takže mohlo dojít na standardní souboj týmů o vytvoření co nejlepších pozic pro svoje lídry do spurtu. A tentokrát padla nejvyšší karta týmu Israel - Premier Tech. Ve foto finiši předčil Ethan Vernon Sebastiána Molana (UAE Emirates) a třetí projel přes cílovou čáru další borec izraelského týmu, ne toliko známý Kanaďan Riley Pickrell. Ale pozor, úplná náhoda to nebude, protože má z minulosti na kontě vítěznou etapu na Giru U23 (2022), Tour de l´Avenir (2023) a letos na Sibiu Tour (2.1).
Přitom Pickrell nebyl tím, kdo dělal leadout pro Vernona. O to se staral Jake Stewart a z první šel do finiše Kanaďan. Jenže zezadu se přes něj naštěstí pro tým Izraele převalil Vernon a o pár centimetrů překonal Molana.
Ethan Vernon je sice jen o rok starší (24) než Pickrell, ale vyhrál toho už nepoměrně víc. Z jeho dosavadních 10 profesionálních vítězství vyzdvihněme kromě dnešního i další dvě ze závodů nejvyšší kategorie, etapy Okolo Katalánska (2022) a Romandie (2023), jakož i prolog na Okolo Německa (2.Pro) z loňského roku a dva vítězné zářezy z Okolo Slovenska (2.1) z před dvěma lety.
"Můj původní plán bylo jet světový šampionát, ale po olympiádě jsem byl dost na dně, protože to nešlo podle plánu a opravdu jsem se trápil. Takže jsem tvrdě pracoval na tom, abych byl vybrán do týmu sem do Číny, protože jsem věřil, že dokážu vyhrát etapu. Když jsem to týmu řekl, vyvíjel jsem na sebe určitý tlak, takže jsem měl pocit, že to musím splnit," sdělil po etapě Vernon a dodal: „Oproti předchozím dnům jsme trochu změnili taktiku. Jelo se na Rileyho Pickrella a já měl volnou ruku, což zafungovalo velmi dobře. Byl mírný protivítr a Riley se možná z Jakeova závětří otevřel příliš brzy, což mi dalo výhodu. To, co jsme udělali, bylo perfektní, takže všichni jsou teď šťastní.“
Vítězná etapa tomuto 188 cm vysokému Britovi vynesla nejen červený dres lídra závodu, ale i modrý nejlepšího v bodovací soutěži a bílý coby nejlepšímu mladému jezdci. Israel-Premier Tech navíc vede i týmovou soutěž.
U více jak stovky jezdců najdeme ve výsledcích etapy čas totožný s vítězem a mezi nimi i oba české Jana Hirta a Josefa Černého.
Zatím je to tu o vteřinách a uvidíme, zda tomu tak bude i po čtvrté etapě, která je profilově zase o něco těžší. Na 177 km 2835 výškových metrů a čtyři vrchařské prémie rozložené po celé trase. S ohledem na to, že větší porce výškových metrů je koncentrována do první poloviny etapy, pravděpodobnější se i tak jeví opětovný souboj sprinterů.
