Profilově nejjednodušší, třetí etapa Tour de Wallonie na 187 km s 2140 výškovými metry v sobě skrývala oproti předešlým dvěma nebezpečí ve zvlněnějších posledních 10 km, navíc dost technických.
Úvod byl standardní. Nechala se ujet trojice outsiderů, mezi nimiž nechyběl vedoucí závodník vrchařské soutěže Johan Meens z belgického druhodivizního Bingoal, na něhož v průběhu etapy čekaly čtyři šance v podobě vrchařských prémií. A on jich také plnými doušky využíval, všechny byly jeho. Svůj náskok zvýšil na 40 bodů na druhého v pořadí této soutěže, ale hotovo ještě nemá, jelikož do konce závodu může jeden jezdec posbírat až 64 bodů.
Od 40 km před cílem se začalo závodit v hlavním poli s vysokou intenzitou. Což byla jedna z příčin, že 32 km před cílem došlo při vysoké rychlosti k pádu kolem dvacáté pozice a na zemi se ocitlo okolo deseti závodníků. Spousta dalších se pádem zdržela, takže se peloton následně rozdrobil do několika skupin.
Bohužel, úplně nejhůř z těch, co zůstali na zemi, vypadali Ewen Costiou (Arkéa Samsic) a Mathias Vacek, z jehož reakce bylo zřejmé, že trpí bolestmi a že o dalším závodění vůbec v té chvíli nepřemýšlí. Oba také nakonec ze závodu odstoupili. Mathias si poranil loket, jak ale ukázalo vyšetření v nemocnici, nemá nic zlomeného!
Nikdo ale na nic nečekal, na žádné smířlivé počínání nedošlo, takže mj. muž v oranžovém dresu průběžného lídra závodu Arnaud De Lie (Lotto Dstny) i Davide Ballerini (Soudal-Quick Step) ve žlutém, coby lídr bodovací soutěže, museli pořádně přišlápnout, aby se propracovali zpátky do čela závodu. Ale i za pomoci doprovodných aut se peloton zase spojil do jednoho celku. Teprve pak došlo k dočasnému zklidnění. V těchto momentech se uprchlíci z denního úniku stali součástí hlavní skupiny.
V prvních dvou etapách si Mathias Vacek v českém mistrovském dresu dojížděl pro body a vteřiny na posledních rychlostních prémiích, dnes ho o tuto možnost připravil hromadný pád
S přibližujícím se cílem se opět zvyšovala aktivita, zvláště v posledních 10 km se jel doraz a došlo i na terezíny na bočním větru. Hodně se nastupovalo, aktivitou vynikaly týmy Soudal-Quick Step, Lotto Dstny a Lidl-Trek. Soudal jel na Balleriniho a v poslední těžší stoupavé pasáži 4 km před cílem trošku omylem odjel ten, kdo pro svého lídra pracoval na špici, Andrea Bagioli.
Byl to především Brent Van Moer, který mu na záda o 2 km dále přivezl nejen svého lídra Arnauda De Lie, ale i početnou skupinu dalších závodníků. Pak to ještě a také neúspěšně zkusil Bauke Mollema (Lidl-Trek) a mohlo se jít do spurtu.
V něm si nejlépe počínali borci Alpecin-Deceuninck, když Xandro Meurisse skvěle rozjel spurt pro Timo Kielicha. Za něho se pokoušel zavěsit Florian Sénéchal (Soudal), ale pár desítek metrů před cílem rezignoval na beznadějné úsilí. Na tuto dvojici se dotahoval De Lie, ale postupně tuhnul, takže ho na čáře o pár centimetrů přejel Simone Consonni z Cofidisu.
Včera byl Arnaud De Lie lepší i než na třetím místě Timo Kielich (úplně vlevo), dnes musel vyplýtvat hodně sil v průběhu etapy a na rozdíl od Kielicha se nedočkal ani bonusových vteřin za umístění na pódiu. A to ho také stálo dres lídra závodu.
23letý Belgičan Timo Kielich jezdí už třetím rokem za Alpecin-Deceuninck DT, ale od příštího roku má podepsáno na dva roky do prvního týmu. Je to skvělý sprinter, který je schopný se velmi dobře pohybovat i v klasikářském terénu a zvláště mu vyhovují pro sprintery obtížnější závěry etap, což také dnes potvrdil.
V první etapě byl 7. v druhé 3. a dnes se tedy dočkal. Do zítřejší časovky na 33 km nastoupí v dresu vedoucího závodníka a patří mu i vedení v bodovací soutěži a v soutěži jezdců do 23 let. Časovka však není jeho silnou stránkou, takže se dá předpokládat, že zítra se karty pořádně promíchají.
