Šedesát šest mladých talentů se podívalo na silnici u největšího města hodinářské velmoci. Čekala na ně, bez sto metrů, pětadvacetikilometrová trasa boje s časem, která lemovala okraj curyšského jezera a měla tak prověřit především tempařské schopnosti jednotlivých závodníků. Nejlépe se s mistrovskou tratí popasoval francouzský talent Paul Seixas, který strávil v sedle dvacet osm minut a osm sekund a do výčtu svých úspěchů přidal také prvenství na mistrovství světa v časovce.
„Je to pro mě trochu překvapení. Moc jsem nevěděl, co je vlastně dneska mým cílem. Být mistrem světa pro mě bylo pouhým snem, ale dnes se to stalo skvělou skutečností,“ hledal těžce slova vítězný Seixas, který bude v příštím roce oblékat dres francouzského týmu kategorie World Tour Decathlon A2GR La Mondiale. V něm se potká s loňským mistrem světa v časovce Australanem Oscarem Chamberlainem.
Jednoduchá cesta za vítězstvím to ale pro francouzského mladíka nebyla. Romantickými kulisami Curychu se totiž spíše protrápil, a ještě na druhém mezičase devět a půl kilometru před cílem ztrácel na Belgičana Matisse van Kerckhoveho devět vteřin. „Hned po pěti kilometrech jsem začal trpět a říkal jsem si, že se dneškem jen probojuji. V závěru už jsem jel jen bezmyšlenkovitě do cíle, a nakonec z toho byl nejrychlejší čas,“ popisoval svůj výkon Paul Seixas.
Ze ztráty téměř deseti sekund se Francouz probojoval až k času o sedm vteřin rychlejšímu, než byl ten Van Kerckhoveho. Belgičan vystartoval do závodu hned jako druhý závodník po reprezentantovi Burundi Samuelu Ndikumanaovi. Po více než hodině a půl ale našel svého přemožitele. Kromě Paula Seixase se před Matisse Van Kerckhoveho dostal ještě jeho krajan Jasper Schoofs a Belgie si tak ze Švýcarska odveze další dvě medaile.
Neúspěšně bojovali o cenné kovy příslušníci známých cyklistických rodin. Vítěz silničního závodu z evropského šampionátu z před dvou týdnů a nevlastní bratr Alexandera Kristoffa Nor Felix Ørn-Kristoff zaznamenal pouze třicáté osmé místo (i kvůli nutné výměně kola). Mladší bratr Brita Joshuy Tarlinga Finlay vyjel ze startovní brány s číslem jedna jako vůbec poslední závodník, ve výsledkové listině mu ale po projetí cílovou čárou patřila až čtyřiadvacátá příčka.
I přes umístění v nejlepší desítce nebyli se svými výkony spokojení Ir Seth Dunwoody ani Dán Albert Philipsen. „Mám smíšené pocity. Tato časovka byla mým cílem celou sezónu. Samozřejmě je to stále umístění v nejlepší pětce, takže můžu být z části spokojený. Měl jsem na začátku léta tvrdý pád a musel jsem se znovu vracet do formy. Bylo zajímavé pozorovat vlastní zlepšování a to, jak jsem se dostával zpátky do top kondice, ale i přes to jsem dnes chtěl víc,“ hodnotil svoje představení pátý muž dnešního závodu Seth Dunwoody.
O místo pod irským reprezentantem skončil Albert Philipsen. „Samozřejmě jsem teď zklamaný. Cílem rozhodně nebylo šesté místo, ale duhový dres, takže jsem teď zkrátka nespokojený. Od startu jsem se necítil dobře. Normálně jsem dobrý v maximalizování svého výkonu, ale dnes to zkrátka nešlo podle mých představ. Musím se podívat, kde byly chyby, a příště to snad bude mnohem lepší,“ přemítal nad výsledkem dánský talent.
Na rozdíl od mistrovství Evropy v belgickém Limburku, se časovky na světovém šampionátu nezúčastnil Pavel Šumpík a ani žádný jiný český reprezentant. Zástupce mezi juniory měli naopak země jako Indonésie, Katar, Peru nebo Mongolsko. Také Slovensko vyslalo do boje o medaile svého závodníka, kterým byl osmačtyřicátý Samuel Fedor.
