Začínalo se ve vestách a s rukávky.

Tradiční únik outsiderů

Jakmile hlavní rozhodčí odmávl ostrý start, hned se našlo několik zájemců o únik. Netrvalo ani osm minut a byl na světě. Po člověku v něm mělo Rumunsko, Japonsko, Kazachstán, Mexiko, Rakousko, Německo a Norsko.

To byl signál pro peloton, aby nastavil tempo nedělní vyjížďky přátel, kteří si nepotřebují nic dokazovat. Takže po 25 km jízdy měla vedoucí sedmička k dobru 6 minut. Pak už začal peloton rozdíl kontrolovat.

Od začátku závodu byly na čele více než jiné vidět dresy Poláků, Švýcarů a posléze i Dánů. Bezprostředně za špicí se však neustále pohybovalo několik cyklistů Belgie. I Roglič a Pogačar si hlídali čelo a měli kolem sebe i své pomocníky.

Na samé špici závodu postupně docházelo k selekci, až 80 km před cílem zbyli v úniku jen dva: Němec Jonas Koch (v „civilu“ CCC) a Nor Torstein Traeen (Uno-X). V té chvíli měli náskok 1:30 min.

Naši od úvodních kilometrů byli také hodně vidět, ovšem z pohledu kamery jedoucí za hlavní skupinou. Ať už to byl Josef Černý, Jan Hirt, tak Adam Ťoupalík.

Začíná se závodit

V třetím okruhu před koncem za to v nejtěžším úseku vzali Francouzi, natáhli peloton do jedné lajny a rychle smazali náskok vedoucí dvojice. V té chvíli přestával stačit Jakub Otruba. S přehledem si hlídal úplné čelo Pogačar. Jana Hirta jsme měli možnost vidět v hlavní skupině, kterak si pořádně dává.

Francouzi nepřestávali ani po kopci, ale k výraznějšímu dělení nedocházelo. Kontrolu nad aktivními Francouzi převzali v sedmi lidech Belgičané. Peloton měl stále kolem osmdesáti lidí. Při nájezdu do předposledního okruhu Francouzi z čela zmizeli a nahradili je Belgičané a znovu začali pracovat Dánové. Ani Britové se nenechávali zahanbit. Zatím se jelo tempo bez nástupů.

Pogačar

Zbývá 50 km a začíná se opravdu závodit. Přestává stačit Jan Hirt. Do první dvacítky se nasunuli téměř všichni Italové. Čelo opanovali Belgičané a jedou. Nedaří se rozeznat žádný český dres. Nájezd do nejtěžšího stoupání v předposledním okruhu a vedle Belgičanů se prodrali na čelo Italové. Nakonec je to ale Mezgec, kdo pilotuje skupinu pro Pogačara. Ten zrychluje a nikdo mu nejde do háku. Do cíle zbývá 40 km.

Dochází k dramatické selekci. Vrchol přejíždí 10 vteřin za Pogačarem pohromadě zhruba 35 lidí. Pogačar nepolevuje. Hop nebo trop. Buď to vyjde, nebo to bude užitečné pro Rogliče, který se pohybuje ve skupině za ním kolem desáté pozice. Zatím pracují na čele výhradně Belgičané kontrolováni především Italy. Mezi nimi Michael Matthews a Michal Kwiatkowski.

Poslední okruh

Pogačar najíždí na autodrom s náskokem 14 vteřin. Po dalších 3 km cílovým prostorem pak s rozdílem 26 vteřin. Ve stíhací skupině jsou nejpočetnější vedle Belgičanů, Italů a Francouzů také Španělé, kteří jsou tam v pěti. A nasouvají se na čelo vedle lajny Belgičanů. Na Mazzolano najíždí Tadej Pogačar s náskokem 25 vteřin. Podle výrazu ale vypadá, že to bylo i na něj moc. První ho dojíždí Tom Dumoulin, který mírně poodskočil ze stíhací skupiny. 21 km do cíle a je po úniku.

Jdeme do finále

Konečně útočí Italové. Postupně Caruso, Nibali a Masnada. Ale ani jednou nejsou úspěšní.

V nejprudší části Gallisterny atakuje Hirschi. Odděluje skupinu s Van Aertem, Alaphilippem, Nibalim, Fuglsangem, Rogličem, Schachmannem a Kwiatkowskim, který zkouší další nástup. To je konečná pro Nibaliho a Schachmanna. Třetí v řadě přichází s akcelerací Alaphilippe a na něj v té chvíli nemá nikdo, včetně Van Aerta, přestože se maximálně snaží.

Za Alaphilippem se tak utvoří pětice a zpočátku to vypadá, že mají velkou šanci Francouze dojet. Jenže i oni už toho po 250 km a 5.000 nastoupaných metrech mají dost. Takže jediný, kdo z této skupiny je schopen odjet špic, která redukuje náskok Alaphilippa, je Van Aert. Ten komunikuje se stájovým kolegou Rogličem, ale už nedokáží nic vymyslet.

Po 23 letech

Alaphilippe projíždí v obrovských emocích cílem. Van Aert jde do dlouhého spurtu z první a má nejvíc sil. Kwiatkowski zklamaně prohrává o centimetry bronz s Hirschim. Ztráta na vítěze činí 24 vteřin. O dalších třicet přiváží desetičlennou skupinu Michael Matthews.

Posledním francouzským mistrem světa byl v roce 1997 Laurent Brochard. Plných 23 let, než se zase Francouzi, jedna z hlavních cyklistických velmocí, dočkali duhového dresu. Postaral se o něj ten, který na Tour ještě jako favorit světového šampionátu nevypadal. A jako obvykle musel mít oporu v týmu, z něhož mu v závěru nejvíce pomohl Guillaume Martin. Nikomu z nich nezapomněl nový světový šampion poděkovat.

Češi

Do cíle dorazilo 88 cyklistů. Jan Hirt dojel v tříčlenné skupině na 59. místě se ztrátou 19:42 min. Jakub Otruba (64.) a Adam Ťoupalík (71.) dojeli v grupetu 23 cyklistů, kteří se srovnali od 63. do 86. místa a nabrali manko 21:59 min. Ve skupině byl např. druhý Okolo Slovenska Denz, Polák Paterski či třeba Maďar Attila Valter. Josef Černý nedokončil.