Mohorič si přitom ještě těsně před startem vůbec nevěřil. „Nepřekvapilo by mě, kdybych nezajel ani hovno,“ smál se. Jenže nakonec byl neporazitelný. Stejně jako v kategorii žen i závodu elitních mužů dominovali silničáři, konkrétně zkušení klasikáři. Všichni favorité se po rychlém startu drželi pohromadě, včetně Wouta van Aerta, největšího favorita a nakonec také největšího smolaře. Van Aert totiž musel řešit hned několik problémů, které mu zabránily bojovat o titul a medaile. Nejdříve měl technický problém, který s pomocí národního týmu dokázal rychle vyřešit, ale tím to pro něj neskončilo.
Mnohem horší byl pro něj pád v první polovině závodu. Po 75 kilometrech z celkových 170 už ztrácel 9 minut na čelní skupinu a bylo jasné, že takový odstup nestáhne ani on. „Věděl jsem, že je po všem, ale stejně jsem se rozhodl závod dokončit. Navzdory té smůle jsem si to užil, řekl v cíli, kam dojel na osmém místě, když po pádu předjel přes sto soupeřů.
Zatímco Van Aert se trápil daleko za nejlepšími, vpředu se v krátkých a strmých stoupáních vytvořila skupina šesti nejlepších. Silničáře Mateje Mohoriče (Slovinsko), Floriana Vermeersche (Belgie) a Connora Swifta (Velká Británie), doplnili cyklokrosař Cameron Mason (Velká Británie) a gravelisti na volný úvazek Alejandro Valverde (Španělsko) a Paul Voss (Německo).
Druhá skupina byla pouze 15 sekund zpět, ale do boje o medaile už se nedostala. Vedoucí skupina se postupně zmenšovala, až na čele zbyla trojice Mohorič - Swift - Vermeersch a jejich náskok před pronásledovateli rychle narůstal.
Teď už šlo jen o to, kdo vydrží jet vysoké tempo nejdéle. Swift nestačil v jednom z krátkých stoupání a zůstal sám na třetím místě. Vermeersch odpadl od Mohoriče 20 kilometrů před cílem a Slovinec měl najednou volnou cestu k titulu. Tu si trochu zkomplikoval pádem pouze 3 kilometry před cílem, ale to už mu vítězství nesebralo.
Mohorič projel cílem sám s náskokem 42 sekund před Vermeerschem, třetí Swift ztratil už 3:39. O čtvrté místo spurtovali Valverde a Swenson a španělský veterán byl rychlejší. Dokončili s odstupem 6:47 na nového mistra světa.
Mohorič měl jeden ze svých výjimečných dní a ukázalo se, že gravelové závody mu jdou. „Florian Vermeersch a Connor Swift byli také velmi silní, ale já jsem využil své váhy ve svůj prospěch," řekl v cíli šampionátu.
„Cítil jsem se dnes skvěle a trať byla krásná," usmíval se Mohorič. „Byl to jeden z mých nejlepších dnů na kole. Dřív jsem hodně jezdil na horských kolech, ale kvůli kamarádům jsem skončil na silnici. Ale závodění na gravelu jsem si opravdu užil a jsem rád, že se mi to povedlo."
„Věřil jsem ve vítězství, cítil jsem, že na to mám. Posledních 40 kilometrů jsem si projel, trať byla hodně technická a se strmými stoupáními, což mi dokonale vyhovovalo. Věděl jsem, že za to musím vzít brzo a všiml jsem si, že ostatní odpadají."
Neohrozil ho ani pád v úplném závěru: „Při projíždění tratě jsem jel trochu jinou stopu, ale naštěstí jsem zůstal v klidu a nezpanikařil. Je to elitní titul v disciplíně, která má velkou budoucnost. Začíná být hodně populární, a proto jsem na sebe hrdý. Pokud mi to vyjde, určitě se chci na gravelové mistrovství světa vrátit.“
Kompletní výsledky najdete ZDE.
