"Nejsme si jisti, zda jsme někdy viděli Madse na začátku roku v tak dobré formě," ozývalo se z týmu Trek - Segafredo po druhém místě bývalého mistra světa v těžkém francouzském závodě. "Na lednovém soustředění předváděl velmi dobrou kondici, ale všichni vědí, že trénink a závody jsou dvě zcela odlišné věci. Mads ale dokázal, že dobré nohy opravdu má."

174 kilometry dlouhý závod na jihu Francie měl převýšení skoro 3000 metrů a velký a relativně těžký Pedersen se musel poprat s několika stoupáními. Trek - Segafredo pro něj v závěru závodu pracoval, protože v hlavní skupině nezbylo v závěru mnoho rychlých jezdců a Pedersen už několikrát ukázal, že kromě klasikářského talentu je také výborným sprinterem. "Byl to první závod sezóny a byl těžší než jsem si představoval," řekl Pedersen v cíli nedělního závodu. "Únik získal sedm minut náskoku a Otto Vergaerde musel tvrdě pracovat, aby je dokázal stáhnout a podařilo se mu to." 

Později se pro Pedersena obětovali i známější jména, například Bauke Mollema. Pedersen se schovával v balíku, zatímco vpředu se často točili Toms Skujinš a také Mollema. Pedersen se v nejtěžším výjezdu Route de Cretes neudržel v pelotonu, ale to bylo v plánu. "V prudkém stoupání 40 kilometrů před cílem kluci udělali přesně to, co jsme si naplánovali. Na vrcholu jsem zůstal s Tonym Gallopinem a jel skvěle. Vpředu jsme měli Tomse Skujinše a Bauke Mollemu, takže vše vypadalo dobře." 

"V posledních 40 kilometrech to bylo pořád nahoru a dolů a bylo to dost tvrdé. Myslím, že to všichni poznají zítra na svých nohách. Všichni odvedli skvělou práci a pomohli mi dojet do sprintu. V dojezdu si taky poradili, i když za sebou nemáme žádný trénink rozjíždění sprintů, ale stejně si nemyslím, že by něco změnilo, kdybych tu měl k dispozici své rozjížděče," vysvětluje Pedersen a dodává, že v posledních metrech závodu bojoval nejenom s rychlými soupeři, ale i s křečí: "Spurt byl ze sjezdu a rychlý, ale také proti větru. V jednu chvíli, když to tým TotalEnergies rozjel, jsem už byl připraven začít spurtovat, ale uviděl jsem ceduli 300 metrů do cíle a rozhodl se trochu počkat a začít později. Mezi 100 až 50 metry před cílem jsem měl křeče, nedokázal jsem to překonat a tak je z toho druhé místo."

Pro Pedersena nejsou výsledky na začátku sezóny příliš důležité, je ale povzbuzující, že je schopen závodit o vítězství. Mistr světa z roku 2019 umí být ve velmi dlouhých a náročných závodech nejlepší na světě, má však také velké výkyvy výkonnosti. Loni vyhrál klasiku Kuurne - Brusel - Kuurne, ale E3 Classic a Kolem Flander ani nedojel. Nedokončil ani podzimní světový šampionát a Paříž - Roubaix.  

Zatím zůstává ve Francii, čeká ho etapový závod Etoile de Bességes, poté UAE Tour a Paříž - Nice. Nejspíš vynechá úvodní klasikářský víkend na konci února v Belgii, aby se co nejlépe připravil na březnové a dubnové flanderské klasiky a Paříž - Roubaix. "Jsem spokojený. Byl to dobrý začátek sezóny, měl jsme dobré nohy a jsme připraveni ještě na víc," dodává.