Ve španělské Pontevedře to byl napínavý a těžký závod. Jelo se devět okruhů ve 24stupňovém teple v parku Illa das Esculturas na břehu řeky Lérez, okolo i diváci v plavkách, žádné bláto. Dlouho se had pouhých 23 jezdců moc nedělil. Vpředu s mírným náskokem jela sedmička, za ní další šestka i s Michaelem Borošem. Později na špici zbyla jen pětice, pak trojice.
Ve chvíli, kdy tři kola před koncem Eli Iserbyt zajel, bůhvíproč, do depa, Nys akceleroval a na zádech se mu udržel jen s vypětím všech sil domácí Felipe Orts Lloret. Devět vteřin už ztrácel čtvrtý Lars Van der Haar, pátý plápolal Niels Vandeputte. Průměr ukazoval 31 km/h, ale borci se vytáčeli ve vracečkách a vybíhali schody. Nys zaútočil, skákal překážky, nemilosrdně tahal. Orts vrtěl hlavou ze strany na stranu, ale držel se. Iserbyt už ztrátu nedotáhl.
V cílové rovince roztáhl stále teprve 21letý mladík Nys křídla a klouzal na nich radostně za triumfem. „Bylo to supertěžký, hodně rychlý. Těžko vymýšlet a držet nějakou strategii, bylo nutné reagovat na vývoj a neudělat chybu. Teprve když jsem se dostal do čela, mohl jsem závod kontrolovat podle svého. Zůstal se mnou ten nejlepší kluk, rozuměli jsme si a já věděl, že chce udržet jistotu pódia. Bude to nádhera už příští víkend vyrazit v tomhle dresu. Nemám slov,“ vykládal radostně do kamery Eurosportu s blond přelivem na čerstvém ježku. Až na stupních vítězů za doznívající belgické hymny se dojetím rozplakal.
Přitom ještě v pátek odjel tvrdý Koppenbergcross, kde však možná jen podvědomě šetřil síly. Orts Lloret, který získal pro Španělsko historické stříbro, se v ten čas už dávno připravoval doma. Přesto na Nyse dnes nestačil. „Čekal na správné okamžiky a udělal celý závod. Potvrdil svůj zabijácký instinkt. Je to skvělé povzbuzení pro celý náš tým, obejmu ho,“ rozplýval se Sven Nys.
Boroš zůstal ve skupince, jedoucí o šesté místo. V závěru se protlačil dopředu. „Na skutečný spurt mi už nezbylo sil,“ přiznal. Předjeli ho Francouz David Menut a Belgičan Gerben Kuypers. Přesto je osmé místo Borošovým druhým nejlepším výsledkem po sedmé příčce v Namuru před dvěma lety a příslibem v úvodu sezony. Tady za sebou nechal Laurense Sweecka nebo dvojnásobného evropského šampiona Michaela Vanthourenhouta i nastupujícího tulipána Pima Ronhaara.
Žen jelo pouze dvacet a bez Češek. Trio nizozemských favoritek se oddělilo až později, ještě v předposledním kole se znovu pohromadě drželo sedm dam. Zdálo se, že největší žízeň na vítězství má Ceylin del Carmen Alvarado, která jako jediná z nich chyběla na pátečním Koppenbergcrossu. Už už šla z finiše na první figuře do cíle, ale posledním šlápnutím ji předjela silnější Fem van Empel. „Myslela jsem si, že spurtuju proti Lucindě Brand a že vyhraju. Jenže Fem měla lepší sprint než já,“ říkala zlomená Alvarado. „Největší bitva v sezóně, jsem tak ráda, že se to povedlo,“ komentovala třetí titul evropské šampionky v řadě Van Empel!
Teď si odpočine, potrénuje a vyrazí až na světové poháry. Vypadá to, že její dominance z posledních dvou let se vrací. Co na to Puck Pieterse, která ještě do cyklokrosu nezasáhla? Třetí místo zatím patří právě Lucindě Brand, čtvrtá se držela čestně loni třetí Sara Casasola z Itálie.
Cyklokrosový program pokračuje o víkendu – v sobotu se jede Rapencross v Lokerenu (seriál X20 Trofee) a v neděli 11. třetí Superprestige v Nielu.
Všechny výsledky ME Pontevedra:
