Elkov Author zatím na jaře startoval na závodech kategorie 1.2 a 2.2, v Maďarsku se jede jedničkový závod UCI. Takže dosavadní vrchol jara, dá se to tak popsat?

Letos jsme jeli řadu dvojkových závodů, např. Tour du Loir et Cher a další závody ve Francii, v neděli jsme se vrátili z Flèche du Sud z Lucemburska. Přestože dvojkové, byly, co se týká konkurence, dobře obsazené. Takže to nebereme tak, že by Okolo Maďarska byl přímo vrchol jara. Za nejdůležitější v sezóně považujeme mistrovství republiky, které se jede koncem června na Slovensku.

Sestava týmu už je rozhodnutá? Kdo bude lídrem týmu pro celkovou klasifikaci?

Před etapami v Maďarsku máme v programu ještě další závod 2.1 Tour of Bihor v Rumunsku, z něhož se poté přesuneme na start Okolo Maďarska do Siófoku. V Maďarsku startují sedmičlenné týmy, my pojedeme ve složení Jan Bárta, Karel Hník, Alois Kaňkovský, Dominik Neumann, František Sisr, Jakub Otruba a Matěj Zahálka. Kandidátů na lídra je více, kdo jím bude, necháváme otevřené, kluci jsou na tom výkonnostně dobře všichni, více uvidíme po prologu a první etapě, to by mělo být jasněji.

Loni celkově vyhrál Manuel Belletti, což napovídá, že kopců bylo méně, letos profily etap napovídají, že to bude více vrchařina.

Výkonnost v kopcích má momentálně nejlepší Karel Hník, což potvrdil minulý týden na etapovém závodě Flèche du Sud, kde v rozhodující etapě přijel do cíle ve dvou s Quintenem Hermansem a skončil na druhém místě, Belgičan ho přespurtoval. Celkově skončil čtvrtý, vrchařskou formu má. Výborně je na tom i Honza Bárta, který v té etapě také dokázal kopce přejet. A na úvod Okolo Maďarska je čtyřkilometrový prolog, což je právě záležitost spíše pro Honzu Bártu, ten Karlovi sedět nebude. Na rovinatější etapy máme Dominika Neumanna a Františka Sisra, spurtérem samozřejmě bude Alois Kaňkovský, takže máme pokryté jak kopcovité, tak rovinaté etapy.

Někteří vaši jezdci loni v Maďarsku jeli, ale v jiných týmech, František Sísr za CCC, Karel Hník za Prostějov. Jaké jsou jejich zkušenosti?

Už jsme se o tom bavili, ale zatím pouze krátce, protože se vždy soustředíme především na aktuální závod, který absolvujeme. Když jsme se vraceli v neděli z Lucemburska, Honza Bárta si už prohlížel v telefonu profily jednotlivých etap, z nich je patrné, že to bude opravdu vrchařsky náročnější než v loňském roce, kdy to byla záležitost spíše pro spurtéry.

Když se dívám na soupisku Elkov-Author, vypadá hodně silně, jsou v ní cyklisté se zkušenostmi z prokontinentálních stájí. Vyrovnáte se jim? V Maďarsku startují např. Israel Cycling Academy nebo Cofidis.

Pevně věřím, že ano. V minulosti jsme absolvovali více závodů, kde startovaly týmy jako Wanty – Gobert nebo Total Direct Energie, a myslím, že jsme je i dokázali porazit. Bude samozřejmě záležet na tom, v jak silných sestavách do Maďarska přijedou, ale já rozhodně z takové konkurence strach nemám.

Jaký byl z Vašeho pohledu závod Flèche du Sud v Lucembursku? Karel Hník skončil druhý v královské etapě na okruhu v Bourscheid. Nejprve se jel krátký prolog, který vyhrál Quinten Hermans. Jak to bylo dále?

Dá se říci, že jsme závod takzvaně podcenili hned v první etapě, v níž ujela tříčlenná skupina. Předpokládali jsme, že se najde v pelotonu více týmů, které budou pracovat, abychom ji dojeli. To se ukázalo jako mylná představa, takže jsme to zkoušeli pouze my. Nepodařilo se to, ti vpředu jeli velice dobře, v té trojici byli známí cyklokrosaři Toon Aerts a vedoucí Quinten Hermans, v cíli měli tři minuty náskok, což, jak se ukázalo, rozhodlo celkovou klasifikaci. Poté následovala náročná etapa, sice pouze 132 km, ovšem téměř 3000 metrů převýšení. Hned po startu se peloton rozdělil, později se to opět sjelo, bylo to nahoru a dolů, v kopcích se jelo ostré tempo. A pod posledním kopcem do cíle jsme se snažili připravit pozici pro Karla Hníka, Honza Bárta hodně pracoval, což mu odčerpalo dost sil. V závěru už to bylo pouze na Karlovi Hníkovi, který odjel s Hermansem, ale ten ho dokázal porazit, vyhrál potřetí za sebou, vedení udržel až do cíle poslední pátý den.  

Michal Schlegel, jak se daří jeho restart? Vzpomínám před dvěma lety na Tour de l´Avenir, byl v celkovém pořadí lepší než James Knox, Jai Hindley, Valentin Madouas, Pavel Sivakov, ti byli všichni letos na Giru d´Italia a Madouas skončil celkově 13., Sivakov 9.

Michal byl hodně zklamaný po loňské sezoně, především, že se mu nepodařilo dostat do některého prokontinentálního týmu. Myslím, že na tom není v současné době špatně, ale je takový trošku… on se dá dohromady, je to otázka času. Jde i o styl závodění, loni s ním měl problémy i Honza Bárta, trvalo mu, než si na něj zvykl, na to, jak se závodí hned od startu, nastupuje se, odjíždí, taktika na závodech World Tour kategorie je přece jen trochu jiná. Navíc měl loni Michal zlomenou klíční kost, závěr sezony nezávodil, což se na člověku vždycky podepíše. Pro závodníky je to složité i v tom, že v mnoha případech nerozhoduje výkonnost, ale především kontakty, kdo má kde známého.  

Letos má tým šest vítězství, Jan Bárta vyhrál i celkové pořadí závodu Tour du Loir et Cher. Jaké letošní vítězství či úspěch byste vyzdvihl?

Především to zmíněné celkové vítězství Honzy Bárty v etapovém závodě ve Francii. Samozřejmě svou cenu mají i ostatní prvenství, všechna jsou dílem Aloise Kaňkovského. Jsou to vítězství, která se opakují, a to přesto, že ho všichni znají, soustředí se na něj. Každopádně, každé vítězství se počítá. 

Co říkáte výkonům a 6. místu Josefa Černého, loni Vašeho jezdce, v časovce na Giru d´Italia?

Je to skvělý výsledek a moc mu ho přeji. Je jasné, že leccos svým způsobem protrpěl, že měl spoustu jiných týmových úkolů. Říkal, že zkusí poslední etapu zajet co nejlépe, a podařilo se.

Na závěr, jaké jsou Vaše cíle, kterých byste chtěli v maďarských etapách dosáhnout?

Na každý závod jedeme s cílem ho vyhrát. To se týká i Maďarska, všichni pro úspěch uděláme maximum. Chceme bojovat o přední místa v etapách i v celkové klasifikaci.

Foto: ČSC