Lago d´Orta najdeme na mapě západně – a nedaleko – od známého Lago Maggiore. Je mnohem menší (jak napovídá název Maggiore), dlouhé 13,4 a široké 2,5 km, maximální hloubka je 143 metrů. Do zastávky Orta-Miasino je to z Turína vlakem asi dvě hodiny s přestupem v Novaře, cena necelých deset eur. Že je člověk na venkově, to jsme zjistili již na zastávce, kde není klasická prodejna jízdenek, ty se prodávají v baru (v Turíně se jízdenky kupují v automatu, jednoduchá obsluha, jen je nutné je ještě označit před vstupem do vlaku na peróně). Doprava do centra městečka Orta San Giulio žádná, v baru jsme si nechali zavolat taxi a poté odvézt až k hotelu na Piazzetta Ernesto Ragazzoni, ty necelé dva kilometry ze zastávky se nám nechtělo šlapat pěšky po silnici.
Taxikáře jsem se stačil zeptat, jakou teplotu má voda v jezeře, zda je to na koupání. Odpověď potěšila, voda má prý 23 stupňů, vhodná pro Italy, pro nás Středoevropany je podle jeho názoru až moc teplá. Hezká místa na koupání se na poloostrově nehledají snadno. Například značku pláže na mapách přímo na poloostrově nenajdeme, objevíte je po obou stranách při vjezdu na poloostrov. Jedno fajné místo na koupání jsem ale přece jen objevil – dvě lavičky pod rozložitým stromem se širokou korunou, nejen slunce, i stínu dostatek. Od našeho ubytování něco přes půl kilometru severním směrem kolem hotelu San Rocco a dále po Via Ettore Motta. Ty lavičky pod stromem nelze minout, jiná cestička podél vody není. Kousek dále je půjčovna kánoí a šlapadel. Schůdky do vody, při plavání krásná vyhlídka na ostrůvek, navíc nebylo přeplněno, pouze několik lidí s dětmi, pohoda. Rozhodně příjemnější koupání než na plážičce dále za poloostrovem na Area Prato Soldato Giuseppe Tassera, tam to postrádalo půvab.
