Jelo na na 3275 metrů dlouhém okruhu s podobnými kulisami jako před týdnem v Lille. Přírodní koupaliště De Ster a jeho písečné pláže s vjezdy do borového lesíka u města Svatý Mikoláš ve východních Flandrech. Pochází odtud mj. Tom „Bidon“ Steels, vítěz devíti etap Tour de France a dvou na Vueltě. A vzhledem k tomu, že nešlo o celkové pořadí, jelo se o UCI body a prémii 1525 eur pro vítěze.

Brand navíc ani v 31. závodě sezóny neopustila stupně vítězů, vystoupala na ně už 40. závod v řadě, který jela… Brzy po startu se dostala dopředu trojice Inge Van der Heijden, Sara Casasola (obě Crelan/Corendon) a Lucinda Brand (Baloise Glowi Lions). Z ní nejlépe vypadala 25letá Italka, která také získala mírný náskok. Brand se však, jak ji známe, neúnavně dotahovala a měla navrch v technice.

Casasola zaváhala dvakrát, jednou v prudké zatáčce na blátě, kdy najela do hrazení, a podruhé, kdy musela slézt ze sedla v hlubším písku. To ještě nerozhodlo, stejně jako přeskočení posledních prken, resp. její seskočení před nimi.

Napínavý souboj pokračoval v posledním pátém okruhu. Casasola se znovu dostala na špici, ale za ní žhnulo obrovské odhodlání Brand. V poslední možné pasáži na předjetí se natlačila před soupeřku u vjezdu do písku, udržela pozici a odmítla souboj v cílové rovince.

„Už jsem opravdu unavená, ale drželo se rozumné tempo. Sara byla lepší v tahových rovinách, rozhodlo to, že jsem byla schopná skákat, prkna,“ řekla Brand. A že dosáhla „teprve“ desátou výhru v sezóně oproti 11ti mistryně světa Fem van Empel? „Nechci ta čísla srovnávat, každé vítězství je cenné.“

Sara Casasola uznala kvality soupeřky. „Cítím se líp a líp každým závodem, jenže pořád to není dost. Dala jsem do toho všechno, jela jsem už na limitu, ale Lucinda byla silnější.“ Zato tentokrát byla zklamaná Inge van der Heijden (-38). „Jela jsem pořád sama a sledovala ztrátu, nedostala jsem do závodu. Nebyl to můj den.“ V poli se ukázala opět 54letá belgická veteránka Jo Blanchaert… 

Niels Vandeputte (Alpecin/Deceuninck), celkový vítěz Superprestige, vyrazil zostra hned z čáry, první vjel do terénu a za chvíli měl náskok. To nedocenila šestice spolufavoritů za ním, která se hlídala spíš navzájem, než by ho stíhala. V nájezdu do třetího kola vedl o 25 vteřin a každý okruh deset dalších přidával. V předposledním vedl o minutu a mohl si dovolit zvolnit. Průběh závodu připomínal nedávné časy jeho týmového parťáka Mathieua Van der Poela… Ocenění za nejvytrvalejší práci získali (až daleko) za ním druhý Lars van der Haar (-25, Baloise Glowi Lions) a třetí Michael Vanthourenhout (-32, Pauwels Sauzen/Cibel Clementines).

Posledním cyklokrosem sezóny bude nedělní Sluijtingsprijs v Oostmalle, kam se chystá ještě téměř kompletní širší špička. Nejlepší Češi už po mistrovství světa nejezdí.