Na 194 km z Osnabrücku do Münsteru se do cesty stavělo pouhých 1724 výškových metrů. Navíc většina metrů se nastoupala v prvních dvou třetinách trasy. A to ještě sice ve větším počtu, ale profilově nijak extrémně náročných stoupáních. Posledních 60 km bylo převážně rovinatých.
Favority tedy měli být sprinteři. A že se jich tu v osmi World a osmi Pro týmech sešlo. Z dobré dvacítky špičkových vynikali nejšpičkovější Jasper Philipsen (Alpecin-Deceuninck), který tu obhajoval loňské prvenství, Tim Merlier (Soudal-Quick Step) či Olav Kooij (Jumbo-Visma).
Jenže vše bylo jinak. Postaral se o to vytrvalý déšť, který ustal až v závěrečných fázích závodu, chladno, vítr. Také úzké klikaté silničky poseté spadaným listím a s ukousanými krajnicemi. A především Bora-hansgrohe. Pro německý tým to byl prestižní závod a podle toho k němu přistoupili.
Zprvu se snažili dostat do úniku cyklisté domácích kontinentálních týmů a třem se to také podařilo. Ovšem dlouho si to neužili. Už 15 km od startu se Bora-hansgrohe postarala na větru o to, že se z pelotonu oddělila zhruba třicítka jezdců a uprchlíky rychle pohltila. Velmi aktivně si přitom počínali také jezdci dsm-firmenich, kteří tu měli největší počet lidí včetně Pavla Bittnera.
Naopak v pelotonu na čele pracovali především jezdci těch World týmů, pro které situace nebyla příznivá, tedy Intermarché a Jayco AlUla.
Druhý zlomový okamžik přišel 75 km před cílem. V jednom z prudších stoupání na uzounké lesní silničce zrychlil Danny Van Poppel (Bora-hansgrohe) a v následném úseku za vytrvalého deště a mimořádně silného větru se zpředu oddělila desítka závodníků.
Tři zástupce tu mělo Jumbo-Visma (Affini, Laporte, Hagenes), po dvou Bora-hansgrohe (Koch, Van Poppel) a Alpecin-Deceuninck (Planckaert, Groves) a po jednom Lidl-Trek (Pedersen), dsm-firmenich (Eekhoff) a Uno-X (Waerenskjold).
A v tomto složení přijeli s minutovým náskokem na krátké cílové okruhy, kde si začali nastupovat. Jumbo využívalo své převahy. Po Danny Van Poppelovi to 5 km před cílem zkusil Edoardo Affini a když byl neúspěšný, vystřídal ho v dresu evropského šampiona Christophe Laporte, s nímž ale poodjel i Nils Eekhoff.
Úspěšný byl 2 km před cílem třetí v pořadí a služebně zcela nejmladší Per Strand Hagenes. Ten své sólo dotáhl, i díky tomu, že mu to vzadu kolegové pohlídali, až do cíle. Ve spurtu 7členné skupinky byl nejlepší Kaden Groves před Madsem Pedersenem.
V červenci teprve 20letý norský super talent, před dvěma lety juniorský mistr světa, je stále ještě členem rozvojového týmu, i když už má na další tři roky vystaráno do prvního týmu. Při průjezdu cílem neslavil ani nezpomalil. V tom stresu nepochopil, že už je v cíli.
„Zvítězil jsem až 200 metrů za cílem, kde na mě čekali komisaři a zaměstnanci týmu. Celý den jsem byl na svém limitu a vlastně jsem se necítil tak dobře. Ale pak můj týmový kolega Christophe Laporte řekl, že bych měl něco zkusit,“ vysvětlil Hagenes.
"Když má tým jako Jumbo-Visma vpředu tři silné jezdce, je těžké s tím něco udělat," konstatoval druhý Groves.
„Trochu mi to připomínalo juniorský závod, od začátku do konce na plný plyn. Ani jsem se nestihl vyčůrat,“ zavtipkoval Pedersen a dodal. „Vlastně jsme čekali hromadný sprint. Jenže Bora–hansgrohe měla jiný plán, takže to bylo od začátku těžké. Byl to možná nejtěžší den v roce, a když se to stane v říjnu, není to úplně hezké," žertoval i nadále bývalý mistr světa.
Na start se postavili i čtyři čeští jezdci. Výborně si vedl Matyáš Kopecký (Novo Nordisk), který dojel ve skupině necelou minutu hned za vedoucí desítkou ve společnosti borců jako je Kristoff, Mezgec, Meeus či Degenkolb, a v konečném účtování obsadil 15. místo.
"Upřímně řečeno, bylo to frustrující, dnes jsem se cítil silný a jednou nebo dvakrát jsem si myslel, že se to může vrátit, zvláště když jsme chytili odpadlou část vedoucí skupiny, ale těch deset kluků, kteří už zaútočili, byli možná nejsilnější kluci v závodě. Elitní skupina. Takže jsem v tu chvíli do toho moc nadějí nevkládal," uvedl na týmových stránkách Matyáš.
A nezapomněl přitom ocenit parťáky: "Filippo (pozn. Ridolfo) byl dnes úžasný, pomáhal mi, jak se dalo, a já už přestal počítat, kolikrát mi dovezl lahve. Nyní se díváme dopředu do Turecka. Mým cílem je udržet formu i pro závěrečný závod sezóny."
Pavel Bittner ztratil na 47. místě +1:47 min. Zdeněk Štybar i Josef Černý stejně jako sedmdesátka dalších závod nedokončili.