Prvních 235 kilometrů Milán-Sanremo probíhalo zcela podle tradic, v dlouhém úniku jelo deset cyklistů ve složení Davide Baldaccini, Valerio Conti, Kyrylo Carenko (všichni Corratec-Vini Fantini), Sergio Samitier (Movistar), Romain Combaud (DSM-Firmenich PostNL), Davide Bais, Mirco Maestri, Andrea Pietrobon (všichni Polti-Kometa), Alessandro Tonelli a Samuele Zoccarato (VF Group-Bardiani), kteří neměli šanci na vítězství, ale mohli se dlouhé hodiny točit před televizními kamerami.
V pelotonu se začalo závodit 52 kilometrů před cílem, když se na čele seřadil tým UAE Emirates a zvýšil tempo. Cíl byl jasný - udělat závěr Sanrema co nejtěžší, aby se Tadej Pogačar dokázal zbavit všech soupeřů. Jenže naplánovaná taktika týmu moc nevyšla, spíš vůbec. Za třemi krátkými stoupáními Tre Capi byli závodníci UAE Emirates "vyloktovaní" týmy soupeřů. Jejich lajna se zcela rozpadla v nejdůležitější okamžik, před nájezdem na Cipressu, předposlední stoupání závodu.
Na Cipresse rekord nepadl
Pogačar opakovaně volal do vysílačky a sháněl týmové kolegy. Nakonec se dopředu vrátil Isaac Del Toro a převzal tempo, ale až nahoru nevydržel a před Pogačarem už zbyl jenom Tim Wellens. Toho však Slovinec potřeboval čerstvého pro útok na Poggiu. Tým UAE Emirates chtěl na Cipresse utrhnout většinu soupeřů, cílem bylo zdolat stoupání pod 9 minut, nakonec se to podařilo za 9:26 a peloton byl stále dost velký, nechyběli zde ani ryzí sprinteři jako Olav Kooij (Visma-Lease a Bike) a Jasper Philipsen (Alpecin-Deceuninck).
Marc Hirschi (UAE Emirates) se vrátil dopředu aspoň před nájezdem do rozhodujícího výjezdu Poggio, aby kontroloval tempo hlavní skupiny. Těsně před odbočkou na Poggio se však dopředu natlačily jiné sestavy, především Lidl-Trek a Groupama FDJ. Na začátku stoupání byl na čele překvapivě tým Tudor, Marius Mayrhofer vedl Mattea Trentina, dokud je nepředjeli jezdci Ineos Grenadiers s Michalem Kwiatkowskim v čele. Ale ani britský tým nejel nijak zvlášť rychle, takže 8 kilometrů před cílem konečně zrychlil Wellens.
Pogačarův dvojí atak na Poggiu
Belgičan jel skvěle, peloton se natáhl a Pogačar mohl 6,5 kilometru před cílem nastoupit. Největších soupeřů se nedokázal zbavit, byli mu v háku, včetně světového šampióna Van der Poela. Musel zpomalit, protože táhnout za sebou soupeře nemělo žádný smysl. Ale to od něj nebylo vše, vzal za to ještě jednou těsně před vrcholem. Tentokrát to byl mnohem efektivnější pokus, protože nástup nebyl tak kontrolovaný soupeři jako předchozí z první pozice. Stahovat musel sám Van der Poel a na začátku sjezdu z Poggia byl hned za Pogačarem.
Ani další závodníci nebyli daleko, včetně sprinterů Madse Pedersena (Lidl-Trek) a Philipsena. Jako první si Pogačara a Van der Poela ve ve sjezdu dojel Tom Pidcock (Ineos Grenadiers). Poté se dotáhli Pedersen, Matej Mohorič (Bahrain Victorious) a nakonec se sjela dvanáctka cyklistů. Chyběl zde smolař Filippo Ganna (Ineos Grenadiers), který z čela vypadl kvůli technickému problému na začátku posledního sjezdu.
Van der Poel se obětoval pro Philipsena
Na konci sjezdu zaútočil Mohorič, jenže soupeři dávali pozor a dostihli ho. V úniku ho vystřídal Matteo Sobrero (Bora-Hansgrohe) a na čele skupiny musel najet Van der Poel, aby uprchlíky dojel pro Philipsena. Do cíle zbýval kilometr, takže už nebylo na co čekat, což si uvědomil Pidcock a nástupem si dojel Sobrera a pokračoval sám. Van der Poela na čele skupiny předjel Jasper Stuyven (Lidl-Trek) pracující pro Pedersena, dojel Pidcocka, a začalo se spurtovat.
Jako první na levé straně silnice vystřelil Michael Matthews (Jayco AlUla), za kterým se vyvezl Philipsen a až těsně před páskou Australana předstihl. Bylo to však tak těsné, že si nebyl svým vítězstvím jistý. Musel mu to říct televizní kameraman. Pogačar navzdory všem nástupům dokázal porazit Pedersena a dojel si pro třetí místo a první pódium na Sanremu v životě.
Pátý skončil Alberto Bettiol (EF Education-EasyPost) a šestý Mohorič.
