Po sérii (zejména) mládežnických pohárů je to právě „Planeta“, kde se sejdou i závodníci, kteří působí většinou spíše v zahraničí. A samozřejmě tomu odpovídá divácká kulisa, protože kde jinde se setkat, než na velodromu při závodech.
Prvním hvězdným bodem, kdy doslova řvala celá hala, byla finále stíhacího závodu družstev. Už boj o třetí místo mezi mladými závodníky okolo vznikajícího týmu ACS a Favoritem byl extrémně napínavý. Družstvo mladíků sice závod vedlo, ale rozpadlo se vlastně díky přemotivování. Zkušenější závodnici z Favoritu Brno si pak zaslouženě dojeli pro třetí místo. O zlato to byl ale ten pravý nápor na nervy! Průběžné vedení neskutečně vyrovnaného závodu se měnilo každé druhé kolo a rozhodlo se až v posledním okruhu. Titul ve družstvech putoval do Prostějova, stříbro bral právě tým závodníků zejména ze zahraničí (Babor, Bárta, Novák, Rugovac).
Vylučovací závody patří k tomu nejnapínavějšímu vůbec a nebylo tomu jinak ani tentokrát. Nejen závody dospělých, ale i závody mládeže byly divácky velmi zajímavé a právě hlavně mladí sportovci si užili ten krásný a opojný pocit vítězství kořeněného ovacemi dráhy naplněné publikem.
Závod měl i mezinárodní rozměr, kdy do amatérské kategorie dorazili závodníci z Polska. Právě open kategorie posadila na chvilku celý závodní večer zase zpět z vrcholného sportování do společenské roviny. Trenérské družstvo Kovo Praha se postavilo na start finálové jízdy týmového sprintu v kostýmech „La Resistencia“ ze seriálu La casa de papel.
Po dráhovém odboji šli na start mechanici, což je klasický závod který dává celému večeru již několik let ten správný tón. Vláďa Čepek prokázal neskutečnou formu a opět zvítězil ve skládání dráhového kola, za což si zaslouží nemalý obdiv.
Třešničkou na celovečerní zábavě pak byl závod dvojic. Vypjatá atmosféra, souboj tělo na tělo o každý jednotlivý bodík. To jsou dvojice. A dvojice na dráze v Motole mají všechny důležité atributy tak, jak by řekl klasik: „krát dvě to mělo být“. Rychlost závodu dvojic na 153m dlouhém oválu je prostě něco unikátního, co stojí za to zažít.
Vítězem celého závodu tak skutečně nebyl nějaký konkrétní závodník, ale dráhová cyklistika sama o sobě. Protože plné ochozy a množství zážitků je to, co dělá dráhovou cyklistiku tím, čím je.
Fotogalerie Filipa Bezděka
Fotogalerie Jana Brychty
