Na úvod si zopakujme, že z loňské sedmnáctičlenné sestavy zůstalo v týmu sedm jezdců: Daniel TUREK (31 let), Dominik NEUMAN (29), Šimon VANÍČEK (25), Filip ŘEHA (23), Matyáš FIALA (21), Alberto MONTI (20) a Jan BITTNER (19).
Odešlo tedy deset lidí, které původně nahradil stejný počet. Tým si ale dodatečně plácnul ještě s jedním závodníkem, takže konečný počet narostl na osmnáct!
V uplynulé sezóně v týmu působilo 5 cizinců ze tří zemí Slovenska, Maďarska a Polska. V dalším roce jich bude 7. Národnostní složení zůstává stejné. Ovšem polská ekipa se výrazně rozrostla. V ATT jich bude v příštím roce jezdit pět!
A sečteme-li jejich pódiová umístění v závodech sezóny 2024, vyjde nám 16 x 1. místo, 9 x 2. místo a 6 x 3. místo.
Pojďme si tedy v prvním dílu stručně představit jednotlivé polské závodníky přes jejich dosavadní kariéru s vyzdvižením nejlepších výsledků, kterých zatím docílili.
Marcin BUDZIŃSKI (26 let, 178 cm, 70 kg): Marcin je především etapový jezdec, ale je schopen se prosazovat i v jednorázových závodech. Vyhovuje mu především profilově obtížnější terén. Podle žebříčku UCI je to aktuálně polská dvojka po Stanislawu Aniolkowském (Cofidis). A v rámci porovnání jezdců z kontinentálních týmů mu v tomto ohledu patří 5. místo na světě.
Poslední tři sezóny výsledkově rostl, až se letos propracoval na konec druhé stovky světového žebříčku, přičemž poskočil o 195 míst oproti předešlému roku. Zatím neopustil kontinentální úroveň, poslední čtyři roky vozil červený dres Mazowsze Serce Polski.
Letos byl natolik úspěšný, že přehled jeho úspěchů zabere docela hodně místa. V průběhu 65 závodních dnů totiž nashromáždil 531 UCI bodů.
Zazářil hned zjara na čtyřech slovinských jednorázovkách (1.2), kde neskončil hůř než 5., přičemž první dvě vyhrál. Následovalo celkové prvenství v Turecku na Tour of Mersin (2.2), k zahození nebylo ani celkové 13. místo na navazujícím Okolo Turecka (2.Pro). Znovu o sobě dal vědět v červenci 2. místem v poslední etapě Tour of Qinghai Lake (2.Pro), aby začátkem září vyhrál nejtěžší etapu, a tím poté i celkově Okolo jižních Čech (viz titulní snímek). Za povšimnutí určitě stojí i dobrá umístění v dalších etapácích, zvláště těch z vyšší než dvojkové kategorie: 10. Okolo Instanbulu a 11. Okolo Chorvatska (oba 2.1), především pak 2. v říjnovém čínském Tour of Taihu Lake (2.Pro), za který si připsal také nejvyšší počet UCI bodů.
Jeho statistika letošních pódiových umístění má podobu 5 - 6 - 1.
V roce 2024 reprezentoval na Okolo Polska (2.UWT) a v silničním závodě na světovém šampionátu.
Norbert BANASZEK (27 let, 189 cm, 75 kg): Posledních pět let zůstával věrný Mazowsze Serce Polski a postupně tady vyzrál tak, že poslední dvě sezóny byly co se týče výsledků jeho nejzdařilejší. Jeho předností vedle tempařských schopností je sprint a jako takový má na kontě 9 vítězství, kam patří i etapový závod In the footsteps of the Romans (2.2).
Mezi nimi vyniká dvojnásobný zisk titulu národního šampiona. Poprvé se mu to povedlo před dvěma lety (viz snímek) a letos tenhle výsledek zopakoval, když v hromadném spurtu za sebou nechal na 2. místě Bartosze Rudyka (ATT Investments) a na 3. Patryka Stosze (Felt Felbermayr).
Statistika letošních pódiových umístění: 4 - 2 - 2.
Reprezentační dres oblékl Okolo Polska a v silničním závodě na evropském šampionátu.
Piotr PEKALA (26 let, 181 cm, 65 kg): Stejně jako Marcin Budzinski i Piotr je především velmi dobrý vrchař a etapový jezdec. Začínal v CCC Development Team, poslední tři roky jezdil za kontinentální Santic - Wibatech. Letošní sezóna byla jeho jasně nejlepší, v žebříčku UCI poskočil o víc jak čtyři sta míst do šesté stovky světového pořadí.
Vynecháme-li pódiová umístění, všechna jeho dosavadní tři vítězství se koncentrují do letošního roku. Vyhrál etapu i celkově Belgrade Banjaluka (2.2) a poté poslední etapu Tour Battle of Warsaw (2.2). Za pozornost ale stojí i postupně konečné 10. místo při Istrian Spring Trophy (2.2), 4. při Tour of Małopolska (2.2) či 10. při Tour of Szeklerland (2.2).
My si ho můžeme dobře pamatovat z Okolo jižních Čech (2.2), kde v královské etapě do Horské Kvildy přijel do cíle (viz titulní snímek) společně s vítězným Marcinem Budzińskim a třetím Ricardo Zoidlem (Felt Felbermayr), čímž udělal rozhodující krok ke konečnému 3. místu. A také tím, že si svými výkony vysloužil nominaci na mistrovství světa, kde se stal součástí šestičlenného úniku a téměř 170 km tak pod drobnohledem kamer propagoval polský národní dres.
Přehled letošních pódiových umístění: 3 - 1 - 3.
Reprezentoval Okolo Polska a na světovém šampionátu.
Alan BANASZEK (27 let, 181 cm, 75 kg): Bratranec Norberta má za sebou už devět sezón v profesionální cyklistice. Z toho pět prožil v týmech úrovně ProTour. Nejprve tři roky v CCC Sprandi Polkowice a poté rok v Caja Rural - Seguros RGA. Po třech dalších letech v Mazowsze Serce Polski a po jeho dosud výsledkově nejlepší sezóně ho pro rok 2023 vzali do druhodivizního amerického Human Powered Health. Jenže ten na konci toho samého roku skončil a Alan se vrátil do Mazowsze, odkud po roce přestupuje do pardubického týmu.
Alan je juniorským mistrem Evropy z roku 2015 a mezi muži dosáhl na dráze až na evropský titul. Co se týče silnice, dosud posbíral 20 vítězství včetně tří etapových závodů. Mezi jeho top výsledky vyniká polský mistrovský titul z roku 2023.
Alan určitě není vrchař, ale výborný tempař s rychlým závěrem, který jak vidno dokáže vyhrávat jak jednorázové, tak etapové závody, a to jak ze spurtu početného startovního pole, tak z úspěšných úniků menších skupin. Koneckonců i titul polského šampiona získal ze spurtu tříčlenné skupiny.
Na pódiu letos stanul 4x a vždy to bylo 1. místo.
Marceli BOGUSLAWSKI (27 let, 183 cm, 77 kg): Jde o čistokrevného sprintera, který se může chlubit 16 vítězstvími v etapách i jednorázových závodech včetně etapáku Okolo Mazovska (2.2), přičemž jeho specialitou jsou prology.
V roce 2018 začal závodit v polském kontinentálním Wibatech Merx 7R, předobrazu dnešního Santic - Wibatech. Po třech letech přestoupil do Mazowsze Serce Polski a v srpnu 2022 v rámci jeho dosud výsledkově nejpovedenější sezóny ho vzali na stáž do World týmu s dnešním názvem Jayco AlUla.
Jenže smlouvu se mu na další roky získat nepodařilo, takže zakotvil v devo týmu Alpecin - Deceuninck. V prvním roce se postaral o tři týmová vítězství, v druhém, tedy letošním už ale vyšel naprázdno. V týmu s převahou Belgičanů a jako jediný závodník z "Východu" nejspíš neměl na růžích úplně ustláno a svou jistou nespokojenost proměnil v přestup do ATT Investments.
Polský svaz ho v letošním roce nominoval k silničnímu závodu na evropský šampionát.
