Sanremo se dojíždí každý rok stejně, už od osmdesátých let minulého století (1982) se nejdříve přejíždí stoupání Cipressa a následně ještě slavnější Poggio (poprvé roku 1961). Cipressa začíná na 262. kilometru, 27 kilometrů před cílem a je těžší z těchto dvou rozhodujících výjezdů, měří 5,6 km s průměrem 4,1 % a maximem okolo 9 %. Ujet soupeřům se zde dá, jenže je hodně nepravděpodobné udržet se na čele na rovině před dalším stoupáním.
Startovní pole se však pravidelně dělí až na Poggiu, kam si Pogačar schovával své agresivní útoky v posledních třech letech. Poggio končí pouhých 5,6 km před cílem, měří necelé 4 km a v průměru má jen 3,7 %. Útočit se dá v nejtěžší části s 9 %, ale pro vrchaře to opravdu není.
Co to znamená pro Pogačara, který je velmi výbušným vrchařem, ale ne tak moc, aby se dokázal zbavit Mathieu van der Poela a dalších špičkových klasikářů? Překvapit nikoho nemůže, mistr světa bude nepochybně nejvíce sledovaným závodníkem v pelotonu. Podle zákulisních informací od respektovaného novináře Cira Scognamiglia z deníku Gazzetta dello Sport se tým UAE Emirates-XRG pokusí vyjet Cipressu co nejrychleji to půjde, nejlépe pod devět minut, čímž by zlomili rekord tohoto stoupání. Cílem bude zbavit se sprinterů a oslabit Van der Poela před Poggiem, kde UAE opět rozjede maximální možné tempo a připraví pozici Pogačarovi k rozhodujícímu útoku nedaleko vrcholu.
Má to však jeden háček, stejnou taktiku měl celek ze Spojených arabských emirátů naplánovanou už loni a nic z toho nebylo, tým se nedokázal dát dohromady v rozhodujících pasážích trati a Pogačarovy útoky na Poggiu nevedly ke kýženému efektu. Slovince si bez větších problémů pokryl Van der Poel, který poté udržel čelní skupinu pohromadě a umožnil Jasperu Philipsenovi spurtovat o vítězství.
Velmi dobrý kolektivní výkon týmu UAE je pro Pogačara klíčový, ale není jisté, že maximální tempo v kopcích bude stačit. Pogačarovi budou pomáhat Jhonatan Narváez, Nils Politt, Tim Wellens, Domen Novak, Vegard Stake Laengen a Isaac Del Toro. Bude tento tým dost silný, aby oslabil Pogačarovy největší soupeře? A kdo vlastně jsou hlavní soupeři úřadujícího mistra světa?
Mathieu van der Poel
Bývalému mistrovi světa vyloženě svědčí, když Pogačar na Poggiu útočí. V roce 2023 dokázali na Slovincův nástup zareagovat jen on, Filippo Ganna a Wout van Aert, ale později byl Van der Poel (jako jediný) schopný ještě zrychlit a vytvořit si rozhodující náskok. Díky skvělé jízdní technice udržel náskok až do cíle na Via Roma a oslavil své první vítězství v La Primaveře. Takový scénář si určitě představuje i letos, ale asi by neodmítl ani spurterský souboj s Pogačarem, protože by nejspíš vyhrál. Jisté to není, ale za risk to stojí. A když neklapne ani to, v záloze týmu Alpecin-Deceuninck je obhájce vítězství Jasper Philipsen. Belgický celek je největším favoritem na vítězství.
Filippo Ganna
Není pochyb o tom, že Filippo Ganna je v životní formě. Špičkový časovkář a stíhač nechce soupeřit jen s časomírou, ale i s nejlepšími klasikáři světa a na Sanremu má asi největší šanci na vítězství v monumentální klasice. V současné formě by měl zvládnout obě stoupání v první skupině (dokázal to už před dvěma lety, i loni ve větší skupině) a po sjezdu z Poggia může buď zaútočit ještě před spurtem a pokusit se zaskočit soupeře, nebo vyzkouší svůj opravdu hodně dobrý sprint. Problém je však v serpentinách z Poggia, protože Ganna nepatří k nejlepším sjezdařům a právě tady se ho budou lepší technici snažit zbavit.
Jasper Philipsen
Před rokem přejel Jasper Philipsen výjezd Poggio na osmém místě, pevně zabudovaný v čelní skupině a měl jednu velkou výhodu - Van der Poela po svém boku. Tehdejší mistr světa totiž pokryl útok Mateje Mohoriče ve sjezdu, udržel tempo skupiny a tím umožnil Philipsenovi spurtovat. Tato taktika může fungovat i letos, ale samozřejmě není jisté, že Belgičan spurt vyhraje, protože vpředu by letos mohla vydržet spousta rychlých závodníků. Alpecin by se tedy měl snažit jet tak, aby ostatní sprinteři vpředu nevydrželi.
Bohužel pád ve středečním závodě Nokere Koerse si vyžádal nějaká ošetření a není jasné, jak na tom Belgičan v sobotu bude. Před pádem se zdálo, že je v životní formě, takže nešťastný pád je opravdu obrovská smůla. Kdyby nespadl, patřil by mezi tři největší favority závodu, takto jeho naděje hodně poklesly. „Ta nehoda měla na mé tělo samozřejmě obrovský dopad,“ přiznává Philipsen. „Se spoustou odřenin a několika stehy to nebude snadné, ale chci to zkusit. A pokud se ve finále nebudu cítit skvěle, tým samozřejmě podpořím.“
Tom Pidcock
Loni měl Tom Pidcock vítězství na Sanremu téměř na dosah. Zaútočil těsně před cílem a kdyby ve skupině za ním netahal Van der Poel, možná by protnul cílovou pásku na prvním místě. Jenže na kdyby se nehraje a Pidcock to letos zkusí v novém dresu. Je škoda, že už není týmovým kolegou Filippa Ganny, tito dva si mohli hodně pomoci. Pidcock by měl ve stoupáních patřit k nejlepším a ve sjezdu z Poggia také. Navíc nebude tak podrobně sledován jako Pogačar a Van der Poel, takže by mohl soupeře překvapit nějakým pozdním útokem. Výbušný a chytrý je na to dost.
Mads Pedersen
Dánský cyklista je už stálicí mezi špičkovými klasikáři, proto je trochu překvapivé, že po překvapivém zisku titulu mistra světa v roce 2019 zatím žádný monument nevyhrál. Pro Pedersena je to jednoznačně největší cíl zbytku jeho kariéry, a i když Sanremo moc rád nemá, o vítězství hodně stojí. Lídr týmu Lidl-Trek ukázal na Paříž-Nice skvělou formu, kterou bude potřebovat, protože když na Poggiu v minulosti útočili Pogačar a Van der Poel, on trochu ztrácel. Před rokem měl ideální příležitost vyhrát spurt skupiny, ale nezvládl to, začal spurtovat pozdě, navíc sám na pravé straně silnice a stačilo to jen na čtvrté místo v cíli. Jistý si svým sprintem být nemůže, zdá se, že s věkem trochu zpomaluje.
Michael Matthews
Už třikrát se dostal na pódium, ale na vítězství pořád čeká. Opakovaně blízko, ale nikdy na nejvyššími stupni, však byli i mnohem větší borci než je Michael Matthews. Například Peter Sagan byl dvakrát druhý a pětkrát (!) čtvrtý. Jen třetí a druhý byl v Sanremu také Tom Boonen a další hvězdy, ale ti všichni si to vynahradili na jiných velkých závodech, Matthews má tři pódia ze Sanrema a tři pódia ze světového šampionátu, takže aspoň jedno velké vítězství by si zasloužil. Sám ví, že k nejžhavějším favoritům nepatří, ale má spoustu zkušeností, obrovskou motivaci a stále velmi rychlý spurt. Může to vyjít, jen potřebuje štěstí.
Jonathan Milan
Vysoký Ital se vypracoval mezi světovou sprinterskou špičku, je excelentním stíhačem na dráze, ale v klasikách je zatím jen příslibem. V monumentech dosud nezajel žádný velký výsledek, ale také ještě nedostal pořádnou šanci. Loni pracoval pro Pedersena a rozjížděl tempo na čele pelotonu před Poggiem a letos by měl být chráněným závodníkem a snažit se udržet vpředu. Nebude to mít vůbec snadné, sice si v kopcích nevede špatně, ale rychlost na Poggiu bude extrémní a Milanovy šance na vítězství proto nejsou moc velké. Všichni se budou snažit se ho zbavit, včetně ostatních sprinterů, kteří se cítí být lepšími vrchaři v čele s Philipsenem.
Olav Kooij
Teprve třiadvacetiletý Olav Kooij se v profesionálním pelotonu pohybuje už pátým rokem, ale monument jel zatím jen jeden - loňské Sanremo. A nevedl si špatně, v čelní skupině se sice neudržel, ale dojel si aspoň pro 14. místo. Letos bude opět jedničkou svého týmu Visma-Lease a Bike, protože Wout van Aert dal přednost vysokohorskému soustředění. Kooij je největší nadějí nizozemské sestavy na dobrý výsledek, možná i pódium. Když se Pogačarovi a spol. nepodaří roztrhat peloton podle plánu, Kooij rozhodně může překvapit a vyhrát.
Biniam Girmay
Eritrejský sprinter nepatří mezi nejspolehlivější závodníky, ale umí zajíždět skvělé výsledky na těch největších závodech. Girmayova letošní forma není zrovna oslňující, navíc se z rodinných důvodů hodně nacestoval, ovšem Sanremo si ujít nenechá. Zdá se být ideální typem pro Sanremo, je to velmi rychlý cyklista, který zvládne přejet i nějaký kopec, tak proč se mu na Sanremu zatím nedařilo? Uvidíme, jestli svůj vztah k La Primaveře v sobotu zlepší.
Do širšího okruhu favoritů patří například Laurence Pithie z Red Bullu, ale také jeho týmoví kolegové Maxim Van Gils (loni 7.) a Roger Adria. Samozřejmě nemůžeme zapomenout na bohužel nedávno nemocného Mateje Mohoriče, a dále na Jaspera Stuyvena, dalšího bývalého vítěze Sanrema. Jistou šanci má taky zkušený Magnus Cort.
Favorité Milán-Sanremo 2025:
⭐⭐⭐⭐⭐ Mathieu Van der Poel
⭐⭐⭐⭐ Filippo Ganna
⭐⭐⭐ Tadej Pogačar, Tom Pidcock
⭐⭐ Mads Pedersen, Michael Matthews
⭐ Jasper Philipsen, Jonathan Milan, Olav Kooij, Biniam Girmay
