Do dlouhého úniku se tentokrát vydali pouze Italové Christian Scaroni (Astana Qazaqstan), Andrea Piccolo (EF Education-EasyPost), Davide Bais (Polti-Kometa), Filippo Fiorelli (VF Group Bardiani) a Martin Marcellusi (VF Group Bardiani). Nejdéle vydržel Piccolo, který zůstal na první pozici až do cílového výjezdu. Uprchlíky stahoval tým Ineos Grenadiers, který si byl vědom cyklistické etikety a bránil růžový trikot Jhonatana Narváeze, ačkoliv to ve skutečnosti moc taktické nebylo, protože tím jezdci Ineosu pomáhali především Pogačarovi a jeho týmu.
Pogačarovy patálie připomněly 25 let starý příběh Marca Pantaniho, který měl v roce 1999 pod Oropou problém s řetězem a musel sám dotahovat a nakonec velkolepě zvítězil. Pogačar neměl tak velké potíže a ani jeho vítězství nebylo natolik ohromné, přesto dal najevo, kdo je v pelotonu Gira nejlepší. Slovinský mistr měl před Oropou defekt předního pláště, v pomalé rychlosti zatočil do zatáčky a spadl. Ale nic se mu nestalo a ještě před opravdovým začátkem stoupání byl zpět na špici za pomoci svých týmových kolegů.
Týmoví parťáci mu pomohli rozjet tempo v první kilometrech výjezdu, ale opět to nebylo zrovna přesvědčivé představení. Například Domen Novak se nezapojil vůbec, takže Rafal Majka musel tahat dříve než bylo v plánu. Pogačar v téměř 12 kilometrů dlouhém stoupání zaútočil 4,5 kilometru před cílem. Ben O’Connor (Decathlon AG2R La Mondiale) se snažil udržet tempo a chvíli se mu to dokonce dařilo, ale po pár sekundách odpadl a zůstal za Pogačarem společně se zkušeným Geraintem Thomasem (Ineos Grenadiers). Ten věděl, že na Pogačarův útok nemá cenu reagovat a lepší je držet své maximální tempo.
Vedoucí Slovinec si držel své vysoké tempo a pomalu navyšoval náskok. Za nim se sjela početná skupina, ve které byl taky Jan Hirt (Soudal Quick-Step). Tato skupina rozhodně nejela vůbec špatně, nejvíce práce odvedl Florian Lipowitz (Bora-Hansgrohe) a udržel Pogačara na půl minutě.
V posledních kilometrech se ještě zrychlilo, což vůbec nesedlo O’Connorovi, který odpadl a zdá se, že se při stíhání Pogačara přecenil a nakonec na to hodně doplatil. opadli i další, zatímco Hirt se s vypětím všech sil držel.
Pogačar v posledních stovkách metrů jel stabilní tempo, nesprintoval o každou vteřinu a poprvé v životě vyhrál etapu na Giro d’Italia. Tím se zařadil do klubu vítězů etap na všech Grand Tours. Skupina za ním se trochu nadělila, pro druhé místo si dojel Dani Martínez (Bora-Hansgrohe) před Thomasem, Lorenzem Fortunatem (Astana Qazaqstan) a Lipowitzem. Tito všichni ztratili 27 sekund.
O 30 sekund zaostali Michael Storer (Tudor), Cian Uijtdebroeks (Visma-Lease a Bike) a Einer Rubio (Movistar). Hirt projel cílem na desátém místě s odstupem 37 sekund, což ho vyneslo na skvělé osmé místo v průběžném pořadí se ztrátou 1:11 na Pogačara.
O'Connor se do cíle dostal se ztrátou rovné minuty, ještě mnohem hůř skončil Antonio Tiberi, lídr Bahrain Victorious zaostal o 2:24.
Lídr UAE Emirates má po dvou etapách už docela výrazný náskok, před druhým Thomasem je o 45 sekund lepší. Stejnou ztrátu má taky třetí Martínez. Uijtdebroeks, nejlepší mladý závodník a držitel bílého dresu, ztrácí 54 sekund, stejně jako Rubio. O'Connor ztrácí už 1:24.
Pogačar je také nejlepším vrchařem závodů, zatímco bodovací soutěž vede Filippo Fiorelli, díky účasti ve dvou dlouhých únicích.
