Na programu byla nejdelší etapa: 210 km. Její nejpodstatnější záludnost spočívala v tom, že 40 km před cílem přišly v bezprostředním sledu po sobě dvě vrchařské prémie. Nejprve 5 km s 3,3% průměrným sklonem, ovšem to jen proto, že první 3 km byly pozvolné. Poslední dva se zvedly v průměru na 5,5 %. Po kratším sjezdu následovalo 4,5 km se 4,6 %, ovšem závěrečné necelé 3 km se zvedly k 6 %. Jenže z vrcholu zbývalo do cíle ještě téměř 35 km nejprve v delším sjezdu a poté v profilově snadném terénu.
10 km po startu se podařilo odjet dvojici Julius Van den Berg (EF Education-EasyPost) a Lukas Pöstlberger (Jayco AlUla), ale ještě před první rychlostní prémií, umístěné na 183. km, byli dostiženi. Hrálo se totiž i o bonifikace na rychlostní prémii, jelikož díky malým časovým rozdílům to byla cesta, jak se dostat na konečné pódium.
Prémii vyhrál Max Walscheid (Cofidis), který tím bránil pozici Rémy Rochase, druhého muže průběžného pořadí, jelikož o bonifikační vteřiny měl zájem Tim Wellens (UAE Emirates), průběžně 9. Toho získané 2 vteřiny posunuly na virtuální 4. místo. Pořád mu ale na Rochase zbývalo 10, ovšem na třetího Hugh Carthyho (EF Education) už jen 2 vteřiny.
Po prémii odjelo šest lidí. Mezi nimi počtvrté v řade Jens Reynders (Israel-Premier Tech), podruhé Jensen Plowright (Alpecin-Deceuninck) a dnes i v etapáku podruhé Lukas Pöstleberger. Jenže i oni byli po 15 km dojeti.
O 20 km dál před první vrchařskou prémií, umístěnou na 68. km, se podařil únik čtveřice, v níž se ocitl dnes podruhé Julius Van den Berg, dále Dries De Bondt (Alpecin) v modrém dresu lídra bodovací soutěže, který si tak zopakoval pobyt v úniku z prvních tří etap, také Ryan Mullen (BORA-hansgrohe) pracující pro svého týmového kolegu Frederika Wandahla, vezoucho dres nejlepšího vrchaře. A ten vítězstvím na prémii navýšil už tak propastný rozdíl od druhého v pořadí v této soutěži Tima Wellense.
Do úniku se pokusil sólově dotáhnout ještě Jens Reynders, třetí v bodovací soutěži, v níž ztrácel před etapou 10 bodů na De Bondta, a po prémii se mu to skutečně podařilo. Jenže po 20 km z úniku zase vypadl, čímž přišel o možnost zabojovat o body na druhé RP, nacházející se na 115. km. Ulehčil tím práci De Bondtovi, který tak vyhrál už sedmou z dosavadních jedenácti.
Po dalších 50 km už přišel na řadu dvojprogram v podobě po sobě jdoucích vrchařských prémií. Obě si bez boje přivlastnil Wandahl, a pokud etapák dokončí, už ho nikdo z bílého dresu s modrými puntíky nevysvleče.
8 km před cílem byli jezdci v úniku dostiženi zásluhou především Movistaru, UAE a Lotto Dstny. Mohlo se jít do spurtu.
Na dvěstěpadesátku dovezl Jonathana Milana srbský šampion Dušan Rajovič. I to je ale do cíl pro sprintery ještě docela daleko. Milanovi, který tu vyhrál druhou etapu, nezbylo než se do toho obout, ale Olav Kooij (Jumbo-Visma), vítěz třetí etapy, se centimetr za centimetrem posouval před italského hromotluka.
Jenže výhody závětří za oběma sprintery dokázal ještě lépe využít třetí vzadu. Juan Sebastián Molano našel na široké silnici dostatek místa, aby oba soupeře zprava podjel a pár metrů před cílem se dostal před ně.
"Vystihl jsem správný okamžik a prostor, abych se mohl pěkně posunout. Sprinty jsou tady jiné, protože silnice jsou méně technické a hodně široké. Koncovka tak může být nepředvídatelnější a hůře kontrolovatelná,“ řekl Molano. „Dnešní etapa byla o něco těžší než v prvních třech dnech, takže jsme do cíle dorazili trochu unavení. To mi vyhovuje. Je to perfektní způsob, jak ukončit sezónu."
24. profesionální vítězství pro 28letého kolumbijského sprintera. Vítězná etapa se počítá a celý tým se z vítězství hodně radoval.
Oba Češi dokončili v čase vítěze. Zdeněk Štybar na 16. a Petr Kelemen na 65. místě.
V průběžném pořadí se před poslední etapou, kromě posunu Tima Wellense na 4. místo, nic dalšího nezměnilo. Ani jeden z dresů neměnil majitele: červený má v držení Milan Vader (Jumbo-Visma), modrý Dries De Bondt, puntíkatý Frederik Wandahl a bílý Louis Barré (Arkéa Samsic).
