Španělský Movistar mu dal šanci mezi profesionály a umožnil mu po čtyři roky růst. Loni začal konečně vyhrávat a závodit s nejlepšími, ale věděl, že musí udělat další krok a přestup do Visma-Lease a Bike byl z tohoto pohledu logický. Všichni očekávali, že minimálně v prvním roce bude především pracovat pro velké lídry, ale ve skutečnosti dostal šanci už na Paříž-Nice. Ano, ještě ho čeká spousta týmových úkolů, v podstatě bude na Tour de France zaskakovat za Wouta van Aerta. Ale vedení Vismy si dalo záležet na tom, aby dostal svou vlastní šanci. Za což po závodě děkoval šéfům Richardu Pluggemu a Merijnu Zeemanovi. „Přivedli mě do tohoto týmu a hned v prvním roce mi dali šanci být lídrem v závodě WorldTour, jako je Paříž-Nice. To je výjimečné. Od mého přestupu do Vismy se všechno změnilo, každý detail. Budu se snažit si to užít a zůstat nohama na zemi,“ radoval se.
Pro Jorgensona je to teprve třetí profesionální vítězství a první ve WorldTour. „Jestli jsem si někdy myslel, že vyhraju Paříž-Nice? Abych byl upřímný, tak ne. Až do letošního roku jsem si nemyslel, že je to možné, ale je to tady. Dnes to nemohlo být lepší. Abych byl upřímný, ještě mi to pořádně nedošlo. Včera v noci jsem skoro nemohl spát, jak jsem byl nervózní. Poprvé v životě jsem cítil velký tlak. Dojet na cílovou čáru s tak velkým šampionem, jako je Remco, je opravdu výjimečné.“
Jorgenson svou první velkou příležitost využil na sto procent, byl připravený nejen fyzicky, ale také takticky a psychicky. O jeho vítězství rozhodla páteční 6. etapa, ve které zaútočil, aniž by se za ním největším favorité vydali. Ve trojici s Brandonem McNultym a Mattiasem Skjelmosem ujeli Evenepoelovi o 52 sekund. Po skončení všech etap byl mezi nimi rozdíl pouze 30 sekund. Belgický mistr byl pravděpodobně o něco málo fyzicky silnější, ale takticky byl lepší Američan.
Navíc dokáže na nejvyšší úrovni kombinovat vrchařské a klasikářské schopnosti, posílil také sestavu Vismy na dlážděných jednorázovkách. „Matteo je velmi mladý kluk, ale neuvěřitelně profesionální. V Movistaru dělal všechno sám a na vlastní pěst a má v sobě hodně velký motor. Je zvláštní, že v klasikách jezdí vpředu na dlažebních kostkách a pak vyhraje Paříž-Nice, proti Evenepoelovi, Rogličovi... To opravdu ukazuje, jak je dobrý,“ řekl pro Indeleiderstrui.nl Steven Kruijswijk, zkušený kapitán Vismy.
Visma vyhrála oba konkurenční etapáky, Jorgenson byl nejlepší ve Francii a Jonas Vingegaard na Tirreno-Adriatico. Směrem k Tour de France to pro soupeře Vismy (především pro Evenepoela a Rogliče) nevypadá nejlépe, když je na Paříž-Nice porazí i pouze Vingegaardův domestik. Ve Francii však chyběly opravdu velká stoupání a pořadím zamíchala i ne úplně regulérní týmová časovka. Přesto jde z týmu Visma-Lease a Bike opět strach.
„Nejsem z toho smutný. Byl tu jen jeden člověk, který se mě dnes dokázal udržet,“ řekl v cíli závěrečné etapy Evenepoel. „Jorgenson si to zaslouží. Dnes jsem třikrát zaútočil, takže Jorgenson je opravdu zasloužený vítěz. Před dvěma dny byl hodně silný.“ Také však upozorňuje na to, že tohle ještě není jeho nejlepší forma. „Ještě mi chybí trénink ve vysoké nadmořské výšce. Ostatní kluci už to mají v nohách. Takže se ještě můžu zlepšit. Samozřejmě na tom nejsem špatně, ale můžu ještě růst.“
