171 km z Kautokeina do Allty, 1357 výškových metrů. Profilově nejjednodušší etapa 10. ročníku Arctic Race of Norway.
Na startu po 123 dnech závodní pauzy také Zdeněk Štybar, čtvrtý nejstarší muž startovního pole.
15 km po startu odjela šestice jezdců. Dva z Equipe Continentale Groupama-FDJ a po jednom z Human Powered Health, Coop-Repsol, Trinity Racing a výběru Norska. Nejvyšší odstup činil něco přes 3 minuty.
V pelotonu pracovali především jezdci dsm-firmenich. Věřili ve sprinterské schopnosti Alberta Daineseho. S přibližujícím se cílem se přidávaly i další týmy, zvláště domácí Uno-X. 16 km před cílem byli dostiženi poslední z uprchlíků.
Hned nato se najelo do finálového okruhu a začalo se nastupovat. 9 km před cílem se podařilo odjet Darylovi Impeymu (Israel). Sjížděly ho dva týmy. S dsm-firmenich i Jayco AlUla. Významnou roli přitom hrál i Zdeněk Štybar.
Impey byl dojet kilometr před cílem. Do třístovky přivedl téměř kompletní startovní pole Zdeněk Štybar. Jenže nikdo z jeho týmu mu na zadním kole nezůstal.
Alberto Dainese potvrdil roli sprinterské jedničky ve startovní listině. Stal se vlastníkem tří dresů. Vedle lídra celkové klasifikace také bodovací a pro nejlepšího mladíka.
Zítřejší etapa končí 900metrovým cílovým stoupáním, v jehož prostřední části se sklon dostane na 10 %. Nejspíš se ke slovu dostanou jiní.
Alberto Dainese, který od Giro d'Italia, kde vyhrál etapu, startoval pouze v italském šampionátu, který nedokončil, řekl po dojezdu pro WielerFlits: „Měl jsem velmi nabité jaro s řadou velmi těžkých etapových závodů jako Tirreno-Adriatico, Tour of the Alps, Tour de Romandie a samozřejmě Giro d'Italia, takže trocha odpočinku a tréninku byla fajn. Jsem i proto extra rád, že to dnes hned zafungovalo," a pak detailněji popsal závěrečný spurt. „Byl to chaotický nástup do sprintu. Byl jsem trochu pozadu, ale naštěstí jsem právě včas našel mezeru, která mi umožnila posunout se dopředu. Kevin Vermaerke a Matt Dinham odvedli fantastickou práci a dovezli mě dopředu. Jsem rád, že jsem to mohl dokončit."
