Přestože se první třetina jela na okruhu přes jeden kopec, takže k mání byly třikrát body do vrchařské soutěže, tak zbytek etapy byla rovina. Nějaký zvláštní potenciál k většímu vzruchu tedy nenabízela. A to se také naplnilo.
V úvodu ujela šestičlenná skupina, jejímž nejdůležitějším cílem byla propagace. A jelikož společnost eolo je hlavním partnerem závodu, tak v úniku byly k vidění hned dva dresy týmu EOLO-Kometa. A jeden z nich Vincenzo Albanese využil pobyt v úniku k tomu, že si zítra oblékne dres nejlepšího ve vrchařské soutěži. Další mladík v úniku, Mattia Bais z Androni, zase k tomu, že zítra pojede v bílém nejlepšího mladíka.
Takže kluci vytěžili maximum možného, protože do cíle pochopitelně dojet v úniku nemohli. Poslední dva byli sjeti 10 km před cílem, tak akorát, aby mohl začít tvrdý souboj týmů o nejlepší pozici pro jejich lídry do spurtu.
Na sjíždění uprchlíků vyčlenil v posledních desítkách kilometrů jednoho člověka Alpecin. Ale když došlo na boj o pozice, působili chaoticky, nedokázali se dobře srovnat, Van der Poel vypadal trošku opuštěně, takže nakonec se z horší výchozí pozice pustil do závěrečného spurtu Tim Merlier. Ovšem zatímco na GP Jean-Pierre Monseré působil oproti soupeřům jako raketa, tak tady mu byli konkurenty úplně jiní borci. Stačilo to na 6. místo. Van der Poel zůstal hluboko v poli početného pelotonu.
Zpočátku závěrečného souboje působili na rozdíl od Alpecinu kompaktně cyklisté Cofidisu. Jenže v závěru ze souboje vycouvali a Viviani se do spurtu nejlepších vůbec nezapojil: 20. místo.
Deceuninck se snažil a to včetně Alaphilippa, ale tentokrát tahali za kratší konec. Bylo z toho jen 7. a 8. místo Hodega, resp. Balleriniho.
Závěr zvládli nejlépe týmově borci Jumbo-Visma. A když pár stovek metrů před cílem došel „materiál“, přeskočil si Van Aert za poslední dva vagónky UAE a jako první zahájil sprint. Gaviria, který jel před ním, na něj rychlostně vůbec nestačil.
Dobrou týmovou podporu měl i Caleb Ewan (Lotto), ale začínal spurtovat s odlepem za Van Aertem, sice ho dotahoval, ale Van Aert byl příliš silný a spurt načasoval perfektně.
Peter Sagan se pokusil spurtovat, ale na lepší než 11. místo to tentokrát nedalo.
Týmu Jumbo-Visma hned v první etapě vyšlo dokonale to, s čím na závod přijeli: podle sestavy přijeli pro etapy a sjet tým pro následující významné klasiky.
Vynecháme-li totiž Van Aerta, tak jediným, kdo z jejich sestavy na Tirrenu je schopen jakžtakž přejet náročnější kopce, je Robert Gesink (34 let), který ale už nemůže mít ambice na celkové pořadí a plní nejspíš roli kapitána.
Ostatní borci jsou ranaři, kteří jsou skvěle vybaveni tempově a z nichž většina bude k dispozici Van Aertovi na nadcházejících klasikách, ať už na Milan-San Remo, tak na následujících dlážděných v Belgii, potažmo Francii.
Podívejme se, o koho se na Tirrenu jedná: Paul Maertens: 37 let, 178 cm/69 kg, Timo Roosen 28, 194/75, Nathan Van Hooydonck: 25, 193/78, Edoardo Affini, 24, 192/80, Tobias Foss, 23, 184/74. Affini a Foss jsou navíc vynikající časovkáři.
Takže to, co předvedli dnes v koncovce rovinaté etapy a v jaké fazóně se předvedl Wout Van Aert, dává i s ohledem na skladbu dalších etap značný předpoklad, že to nebyl na letošním Tirrenu poslední zářez.
A může to být hned zítra v etapě příhodné především pro klasikáře, která končí sice 7,5 km dlouhým výjezdem, ovšem s průměrem jen 3,6%, i když závěrečných 2,7 km je prudších: 4,7%. Pokud má Van Aert formu – a zdá se, že ano – pak tohle pro něj nejspíš nebude překážka a dokonce spíše výhoda. Obdobně je na tom ale i Van der Poel, takže zítra to může být pěkný souboj.
Totožný čas jako vítězi byl připsán 148 ze 174 cyklistů. Mezi těmi 148 najdeme všechny čtyři české cyklisty, z nichž nejlépe klasifikovaným byl Petr Vakoč na 65. místě.
