Tour of Estonia
Dnes a zítra jsou na programu dvě etapy Tour of Estonia (2.1).
Ve startovní listině se nachází 1 Pro tým Novo Nordisk, 8 kontinentálních a 6 národních týmů. Co se týče reprezentací, tak jde o země geograficky blízké Estonsku, tzn. kromě domácí také reprezentace Litvy, Lotyšska, Finska, Švédska a Polska. Z kontinentálních jsou nám nejznámější polské Mazowsze a Voster.
Přestože se zdá, že konkurence je ve srovnání s obdobnými závody nižší, najdou se tu i dost známá jména: Maciej Paterski (Voster) se čtyřletou praxí ve World Tour, z domácích borců obhájce prvenství z roku 2019 Mihkel Räim (Mazowsze), který strávil 5 let v týmu Israele a díky tomu loni nahlédl do World Tour, Martin Laas, aktuálně v angažmá v Bora-hansgrohe, a Norman Vahtra jezdící nyní v dresu Israel Start-Up Nation. Dále Lotyš Emils Liepinš z Trek-Segafredo či Litevec Evaldas Šiškevičius z francouzského Pro týmu Delko.
V této konkurenci se pokusí prosadit i Tufo Pardus Prostějov. Přijel sem se sedmičkou Daniel Babor, Marek Dolníček, Pavel Grassle, Pavel Gruber, Wojciech Pszczolarski, Filip Řeha a svou čerstvou (od 18. května) posilou Richardem Holcem. S ohledem na profil dnešní etapy stavěl do pozice lídra sprintera Daniela Babora.
1. etapa
Dnešek byl vyhrazen 186 km dlouhé etapě z půlmilionového přístavu a hlavního města Estonska Tallinnu směrem na jihovýchod vnitrozemím do druhého největšího města stotisícového Tartu.
Etapa byla totální plackou, cyklisté při ní nastoupali pouhých 460 výškových metrů. Přesto obsahovala kromě dvou sprinterských i dvě spíše symbolické vrchařské prémie.
Etapu bylo možno sledovat v přímém přenosu v mimořádné kvalitě na internetu!
Ujelo 11 lidí. Dva zástupce tu mělo Mazowsze a dokonce tři estonská reprezentace. Prostějov tu zastupoval Pszczolarski. 60 km před cílem měli náskok 1:30.
Převýšení mizivé, ale vítr zprava citelný. Takže v zadní části balíku na hraně škarpy a boj o život.
Na špici balíku dřeli v těchto fázích cyklisté těch týmů, které vepředu nikoho neměly: především estonský Ampler development tým a švédský nároďák. Ale moc se jim to nedařilo. Po dalších 15 km se náskok snížil jen o několik vteřin. Tak na pomoc vyslal jednoho člověka britský kontinentální Ribble Weldtite. A odstup se podařilo přeci jen trochu zkrátit: 35 km a 1:10.
Povětšinou se jelo po kvalitních silnicích, ale vyskytly se i úseky hrubého zpevněného šterku.
Jak Pszczolarski v úniku, tak jeho týmoví kolegové v pelotonu, jeli pasivně. Nikdo z nich neměl důvod udávat tempo.
Ve vedoucí skupině se s přibližujícím se cílem začal očividně nejvíc šetřit Karl Patrick Lauk z estonské reprezentace. Lauk je výborný sprinter. Letos vyhrál etapu na Rhodosu a dojel v třetí etapě Alpes Isére na 3. místě. V těchto závodech si připsal ještě po jednom 4. a 5. místě.
I v této souvislosti se začal náskok opět zkracovat. Ne že by peloton zrychlil, ale začala váznout spolupráce v úniku, i když zatím se na špici protáčela většina cyklistů: 20 km a 0:45 min.
Rozhodující akce
15 km před cílem se začalo útočit jak v pelotonu, tak v první skupině. Ta se rozdělila na dvě části. Vepředu zůstalo pět lidí, ale bez Pszczolarského. Po člověku tam mělo Mazowsze, Voster a Kuwait Pro Cycling v podobě Řeka Tzortzakise a dva estonská reprezentace včetně Lauka, který se zase mohl jen vézt na chvostu. Zbylí čtyři pracovali usilovně.
10 km před cílem měli 25 sekund na stíhací dvojici z repre týmů Estonska a Litvy, přičemž Litevec neměl na to vůbec pořádně odstřídat, a minutu na peloton, kde nejspíš nebyla síla s vývojem závodu něco zásadního udělat! Takže i 5 km před cílem byla situace téměř totožná.
Posledních 300 metrů mělo stoupavý charakter po hrubé městské dlažbě. Nejlépe ho zvládl odpočatý Lauk, který aktuálně jezdí za francouzský klubový celek Pro Immo Nicolas Roux. Peloton přeci jen v závěru zabral a výrazně náskok uprchlíků zredukoval, ale kvůli technickému charakteru trati se pole hodně nadělilo.
Tufo Pardus Prostějov
Nejlépe z českého týmu dojel Daniel Babor na 14. místě se ztrátou 31 sekund.
Michal Mráček, sportovní ředitel Tufo Pardus Prostějov: „Dojezd pro nás nebyl úplně ideální. Jeli jsme na Babora, ale závěr byl do kopce a ani ne po dlažbě, jako hrubých velkých kamenech. Trošku jsme spoléhali na to, že se to v závěru sjede, ale i tak byla neznámá, jak by to Babor zvládl. 14. místo ale není špatné, nemůžu říci, že bych byl nespokojený. Zvlášť když jsme měli v úniku Pzsczolarského a že v první části závodu odjela poměrně velká skupina, takže jsme to museli ještě s jedním týmem řešit, což se nám povedlo. Zítra se tenhle cílový kopec jede v rámci okruhu, takže to bude velmi náročné a odhaduji, že velmi selektivní.“
