Bezprostředně po startu odjelo 14 lidí. Následně došlo v pelotonu k řadě dalších ataků ve snaze přidat se k úniku. Poté se situace uklidnila a náskok uprchlíků narostl přes deset minut. Začalo to vypadat na dva závody v jednom.

Nejlépe postaveným v průběžné klasifikaci byl Clément Berthet (AG2R), který měl před etapou ztrátu na Jonase Vingegaarda skoro 27 minut. Zástupce tu mělo 9 týmů, pět z nich po dvou lidech: Astana, Israel, Uno-X, Movistar a Total Energies.

S ohledem na profil závěru etapy vypadaly nejlépe šance Michaela Woodse (Israel), Davida De la Cruze (Astana) či Pierra Latoura (TotalEnergies). Dobré bylo nezapomínat ani na zmíněného Bertheta, 11. muže letošního Okolo Švýcarska.

Nechyběl tu ani jezdec v puntíkatém. Neilson Powless (EF Education) pilně sbíral bodík k bodíku i dnes na prémiích čtvrté, resp. třetí kategorie. Cílový Puy de Dôme, kam se naposledy při Tour vyjíždělo v roce 1988, byl v tomto směru jiná liga: hors catégorie.

Před poslední vrchařskou prémií, kdy do cíle zbývalo kolem 60 km, se v čelní skupině začalo hodně útočit s cílem redukovat počet těch, kteří budou mít velkou šanci na zisk etapy. Náskok totiž přesáhl 11 minut a stále rostl. 

Skupina se rozložila na čtyři části. 35 km před cílem jel na čele osamoceně Matteo Jorgenson (Movistar) s malým náskokem na čtveřici Powless, Mohorič (Bahrain), De La Cruz a Burgaudeau (TotalEnergies).

Při nájezdu do cílového stoupání 13 km pod vrcholem Puy de Dôme měl Jorgenson k dobru 1 minutu na už jen trojici, protože De La Cruz ze skupiny pro technické potíže vypadl. Náskok Američana na hlavní skupinu v té době činil propastných skoro 16 minut.

Jorgensonovi je 24 let. Za Movistar jezdí už čtvrtým rokem. Měří 191 cm a při té výšce uvádí váhu 65 kg. S touhle výškou a váhou je velmi dobrý vrchař. Letos vyhrál Tour of Oman (2.Pro), byl 8. na Paris-Nice, 3. na E3 Saxo Bank, 9. na Flandrech (1.UWT) a 2. na Romandii (2.UWT). Z úhlu tohoto pohledu dnes nic zas tak překvapivého.

Za ním ve skupině favoritů 10 km před cílem pracoval na špici společně s Keldermanem hádejme kdo: Wout van Aert. 5 km před cílem už ale na čele skupiny jezdců na celkové pořadí jela osvědčená trojice v pořadí Kelderman - Kuss - Vingegaard. Na jeho zadním kole Pogačar a ještě pět dalších.

V posledních pěti kilometrech se vzepjal k heroickému výkonu Michael Woods. Každým šlápnutím ukrajoval pořádný kus z krajíce náskoku Jorgensona. A 500 metrů před cílem byl na něm! Okamžitě zrychlil a Jorgenson neměl vůbec šanci zareagovat. Kanaďan byl tak v pohodě, že nebyl problém poslat úsměvy a pozdrav do kamery. Naopak Jorgenson se zlomil tak, že na něj nezbyly ani stupně vítězů. Těsně před cílem ho předjeli Pierre Latour i Matej Mohorič.

Závod o celkové pořadí se dnes zúžil na šet lidí. Oba top favorité se pečlivě pozorovali. Vystrkovat růžky se pokoušel Simon Yates (Jayco). Ovšem jen do doby, než 1,5 km před cílem zaútočil Tadej Pogačar. Jeho dánský soupeř ho zprvu následoval, ale atak ze sedla byl tak dlouhý, že se mezera vytvořila. Chvíli se natahovala, pak zase krátila. Nakonec z toho bylo po maximálním vypětí obou top favoritů 8 vteřin ve prospěch Pogačara. Po dnešku a před dnem odpočinku ztrácí Slovinec na obhájce prvenství 17 vteřin.

"Musím se štípat, jestli je to pravda. Jsem na sebe hrdý. Je mi 37 a nemládnu, i proto jsem chtěl etapu vyhrát. Jsem rád, že za mnou stojí tolik skvělých lidí a celá má rodina. Měl jsem za sebou těžké chvíle v posledním roce, ale vrátil jsem na top úroveň. Taktika v závěrečném kopci byla naplánována, rozložil jsem si síly a posledních 5 km jel, co to dalo," řekl vítěz etapy, která byla na tomto závodě jeho premiérovou.