Radovan Šťastný, autor trati a šéf organizátorů prozradil, jak se před nadcházejícím podnikem změnila trať. „Rozhodli jsme se pro letošek a budoucí ročníky využít hlavní třídu Vítkovické ulice pro prostor startu a cíle. Je to ulice, která má monumentální rozměry a myslím si, že dojezd do mírného kopce po kostkách, má parametry, jaké by měl mít závod, který by do budoucna mohl být i závodem Světového poháru,“ prozradil Šťastný, který vypočítal i množství různých povrchů trati.
Evropský pohár v cyklokrosu se bude konat už podruhé. Letos ale přicházíte ještě s novým závodem. Mohl byste ho představit?
Jedná se o HSF System Velkou cenu Ostravy, neboli ostravskou Grand Prix, a důvod jejího zařazení byl jasný. Ze strany Evropské cyklistické unie UEC máme neustále limit v tom, že nemůžeme pořádat závody kategorie Elite. To je ale právě ta kategorie, která zajímá nejširší veřejnost a všechny diváky. A logicky jsou v ní ti nejlepší závodníci. Proto jsme se rozhodli, že krom Evropského poháru, který uspořádáme v předepsaném rozsahu, se uskuteční i závod v rozsahu, jaký jsme vždy chtěli mít. A přinášíme tedy elitní závod v kategorii C2, což znamená mimo jiné i to, že na trati uvidíme krosaře z Belgie, ze Švédska, Slovenska, Polska. Zkrátka širší evropskou špičku, které se vyplatí pro body z kategorie C2 přijet. Závod se tím obrovsky zatraktivnil, a to jak z pohledu závodníka, tak i diváka.
Oproti loňskému ročníku se trať trochu proměnila. Jaké jsou hlavní změny?
Myslím, že bude ještě dynamičtější. V některých pasážích se změnil i její směr. Prostorové řešení, které jsme měli dosud, nás trochu omezovalo v prostoru startu a cíle. Byť jsme si na první dobrou mysleli, že je ten prostor krásný – což i je – ale to řešení nás svým způsobem velmi limitovalo. Rozhodli jsme se pro letošek a budoucí ročníky využít hlavní třídu Vítkovické ulice pro prostor startu a cíle. Je to ulice, která má monumentální rozměry a myslím si, že i dojezd, který je do mírného kopce po kostkách, má ty parametry, jaké by měl mít závod, který by do budoucna mohl být i závodem Světového poháru.
Stále přitom platí, že se na trati vystřídá několik různých povrchů?
Ano, vloni jsme jich slibovali, jestli si dobře pamatuji, sedm. Já jsem letos dokonce napočítal víc. Je to škvára, asfalt, hlína, tráva, kostky, umělý koberec, dřevo, písek, guma. Takže jestli dobře počítám, jsme na devíti a určitě jsem ještě na něco zapomněl. Jistě, kovové plotny. Takže deset. Jediné, co předpokládám, že se nestane, že by v září nasněžilo. A zkomplikovat to může déšť, ale to k cyklokrosu samozřejmě patří.
Zmínil jste sníh, který vloni zasypal celou trať. Letos se dost zásadně změnil termín a závody se odjedou už 30. září a 1. října. Proč tato změna?
Paradoxem loňského ročníku bylo to, že sníh nám to obrovsky zkomplikoval a ztížil přípravu trati. Ale zároveň nám to zjednodušil, protože nám trať sjednotil do jednoho povrchu. Jenže teď jsme zjistili, že tady po všech akcích a festivalech, typu Colours of Ostrava, Beats for Love a dalších, zůstaly plochy, které jsou čerstvě zavezené hrubým makadamem. A my s tím musíme zabojovat a zpřístupnit trať pro kola o rozměru 33 milimetrů. Pokud by se tady jezdila horská kola, tak to samozřejmě žádný problém není, ale pro cyklokros je to naopak problém obrovský. Trať musíme dostat do stavu, aby byla regulérně sjízdná a nehrozily defekty. Tedy odpovídala pravidlům UCI.
Ten posun termínu na úplný začátek cyklokrosové sezóny slibuje i kvalitnější obsazení závodu a lepší konkurenci.
Předpokládám, že se stane to, že se sem cyklokrosaři přijedou takzvaně rozzávodit. Spoustu lidí to bude lákat, protože trať je relativně neznámá a řada závodníků si to bude chtít osahat. Myslím, že už díky loňskému ročníku republikou prošla zvěst o tom, co tady děláme. A díky tomu, že tady nebude sníh, bude závod znovu pro všechny úplně nový a zažijí ho úplně poprvé. Možná je to částečně srovnatelné s úplně prvním závodem, který jsme tady v roce 2021 dělali v rámci Oderského poháru, který byl, jestli se nepletu, v podobném termínu. Ale trať tehdy byla zcela odlišná.
Znáte už nějaká jména závodníků, kteří se do Ostravy chystají? Na úvodní české poháry tradičně jezdívají Belgičané nebo Holanďani béčkové úrovně, kteří u nás sbírají cenné UCI body pro lepší nasazení do Světového poháru.
Právě teď jsme všichni v očekávání, protože ozvěn z těch cyklokrosu zasvěcených zemí je docela dost. Jsem přesvědčený, že sem opravdu někdo z Belgie přijede, dokonce se nám už sami ozývají. Zaregistrované dokonce máme závodníky ze Švédska, což je pro cyklokros poměrně exotická země. Myslím si, že nebude trvat dlouho a Ostrava – a to je to, o co nám jde – se stane takovým etalonem českého krosu. A to bychom i chtěli, stát se vedle Tábora, takovým druhým pilířem českého cyklokrosu. Který bude trošku jiný, protože Ostrava je ve všem trochu jiná, ale už o nás budou vědět Holanďani i Belgičané. Věřím, že Ostrava si právě díky tomu prostředí Dolní oblasti udělá jméno, a já doufám, že dobré jméno, a bude se o ní mluvit v dobrém. Ale abych řekl aspoň dvě konkrétní jména, zmíním aktuálně nejlepší české cyklokrosaře Michaela Boroše a Adama Ťoupalíka, kteří už účast na našem závodě slíbili. Očekávám, že se k nim přidá celá domácí špička.
