Remco Evenepoel si trasu údajně projel šestkrát a nic jiného než vítězství v této časovce by nebral jako úspěch. Mistr světa z Glasgow vjížděl na trať dlouho 25 kilometrů jako druhý se ztrátou 45 vteřin na Pogačara. Od prvních metrů ukazoval, že papírové předpoklady neklamaly. Na všech třech mezičasech zajížděl nejlepší časy, a i když necelé 3 kilometry před cílem všem jeho fanouškům zatrnulo, když hlásil problém se svým kolem, vedení udržel. 
„Měl jsem opravdu dobrý den, ale stoupání na trase bylo velmi náročné. Začátek jsem rozjel hodně svižně, pak to bylo hodně technické, ale užil jsem si to. Získat první vítězství na Tour je úžasné. Myslel jsem si v závěru, že mám defekt, ale šlo jen o můj pocit, takže když jsem se podíval pod sebe a věděl, že je vše v pořádku pokračoval jsem dál. Ale stále jsem na to myslel, proto jsem v posledních zatáčkách jel s menší rezervou, avšak pořád na limitu. Dosud jsme nepřemýšleli nad těmi odstupy, chtěli jsme prostě získat co nejvíce času, což se podařilo, je to perfektní den pro mě i celý tým. Získal jsem nějaký čas na ostatní, teď se však musíme dívat dál. Myslím si, že Tadej je v úplně jiné lize, ale nikdy nevíte, co se stane. Když se budu zaměřovat jen sám na sebe, tak můžu skončit na pódiu,” sdělil bezprostředně po dojezdu.
Muž ve žlutém – Tadej Pogačar vstupoval do etapy s pohodlným časovým polštářem, tudíž se dnes neočekávalo převlékání trikotu. Vítěz nedávného Gira měl navíc ještě více vyšperkovaný svůj „kokpit“ a údajně celkově lehčí speciál, oproti tomu na němž 10. května porazil Filippa Gannu. Sám před časovkou varoval: „Trať jsem si projel už dávno a musím říct, že se mi hodně líbí. Je hodně silová, nestačí být jen aerodynamický. Favoritem je určitě Remco, je mistr světa a už tolikrát dokázal, že si poradí s každým soupeřem, takže bych se zaměřil především na něj.“
To Jonas Vingegaard, vlivem pádu na závodě Okolo Baskicka, si časovku neměl šanci projet a sám si nebyl jistý, co od sebe má čekat. Dnes byl naprosto v opačné pozici než loni, kdy v 16. etapě na 22 kilometrech do Comblou předvedl jednu z nejlepších jízd proti času v historii Tour de France a deklasoval o 1:38 minuty Pogačara. Dnes ale ukázal, že je znova perfektně připravený, do cíle dorazil na čtvrtém místě s mankem pouhých 37 vteřin.
Černým koněm zůstával olympijský šampion v této disciplíně Primož Roglič, dlouho jsme jej neviděli ve srovnání s nejlepšími, navíc v etapě přes Galibier ztratil na své úhlavní rivaly, a tak jeho forma zůstávala velkým otazníkem. Lídr Red Bull-Bora-Hasgrohe ale může ze svého výkonu být spokojený, neboť finišoval třetí se ztrátou 34 vteřin.
Po stopách prvního boje proti času
Letošní ročník má nejvíce časovkářských kilometrů za posledních několik let. Celkově musí účastníci sto jedenácté Tour de France absolvovat 59 kilometrů. Dnes z nich ukrojili pětadvacet a zbylé je čekají úplně poslední den na Azurovém pobřeží v Nice. Startovní rampa, z níž se všichni závodníci na trasu vydávali, byla umístěna na severovýchod Francie, do jedné z nejvyhlášenějších vinařských oblastí konkrétně do městečka Nuits-Saint-Georges. 
Profil nahrával, jak specialistům, tak favoritům celkové klasifikace. Začátek chronometru vedl úzkými uličkami s mnoha zatáčkami. Nejdůležitější bod na trase ovšem ležel na desátém kilometru – stoupání Reulle-Vergy (1,5 km s průměrem 6 %). Odtud se klesalo technickým sjezdem do vesnice Morey-Saint-Denis. Následovalo pět kilometrů po rovině, víceméně s větrem v zádech až do cílového Gevrey-Chambertin.
Prvním, kdo do sedmé etapy vstoupil, byl majitel tzv. červené lucerny pro úplně posledního jezdce celkového pořadí, a zároveň nejskloňovanější cyklistické jméno posledních dní – Mark Cavendish. Ten spolu se svými týmovými kolegy z Astany-Qazaqstan, kteří jeli krátce po něm, v poklidu projel trasou a stanovil čas: 33 minut a 21 vteřin.
Čekalo se ovšem na specialisty této disciplíny, až zajedou konkurence schopný údaj, jenž by mohl aspirovat na nejvyšší příčky. Jedním z nich měl být dvojnásobný mistr Evropy Stefan Küng. „Byli jsme zde na začátku května s týmem, je to taková kombinace rychlých a technických pasáží. Normálně bych řekl, že mi takhle časovka sedí, ale otázkou však je, co předvede Remco, Tadej, Jonas a další,“ sdělil švýcarský vazoun před etapou. Jenomže vlivem problému s řetězem nestačil na bývalého rekordmana v hodinovce Victora Campenaertse a překvapivě dlouho druhého Francouze Kévina Vauquelina ze stáje Arkea-B&B-Hotels. 
S velkou ztrátou už okolo čtvrté hodiny odpoledne finišoval Wout van Aert, zklamaně poté přiznal, že se nemohl celou dobu dostat do správného tempa a chybí mu konzistentnost, kterou se mohl pyšnit v minulých letech. Jediný český účastník Jan Hirt mohl oproti jiným jezdcům pošetřit síly do dalších dní, což sám po dojezdu také zmínil. „Bylo to docela v klidu, o nic mi teď nejde, takže prostě půlhodinová jízda na kole. Kopec mi vyhovoval, je to příjemné, když nemusíte být furt ve stejné pozici a můžete šlapat ze sedla. Necítím se špatně, ale připadám si tady zbytečný, tím že se nyní nic moc neděje,“ dodal.
V pět hodin se již ve dvouminutových intervalech začali vpouštět na trať nejlepší jezdci z elitní desítky a začala očekávaná bitva. Na druhém mezičasu po stoupání Reulle-Vergy, nejprve projel v doposud nejrychlejším čase Roglič a odsunul do té doby vedoucího Bena Healyho z EF Education-EasyPost o 10 vteřin. Po chvíli jej ale o 4 vteřiny přeskočil Vingegaard a toho následně o dalších dvanáct vteřin Evenepoel. Tadej Pogačar jedoucí poslední ve žlutém, výkon Belgičana nevylepšil, pouze se posunul na druhou příčku.
V technickém sjezdu se odstupy mezi hlavní čtyřkou lehce navyšovaly, ale pořadí se již se nezměnilo, až na Vingegaarda, který měl druhou polovinu časovky slabší. Remco Evenepoelsi dojel pro první vítězství na Staré dámě, a ještě více zatraktivnil už tak zajímavou Tour.
