Lídr stáje INEOS Grenadiers oblékl maglia rosa díky postupnému nabírání náskoku a neměl žádnou vyloženě slabou chvilku. Přesto se zdá, že má větší sebevědomí než výkonnost. Carapaz od startu závodu prohlašuje, že letos che zvítězit, což se od lídra britské stáje očekává. V etapě na Blockhaus INEOS rozjel rychlé tempo, ze kterého nakonec ekvádorský cyklista nastoupil, ale ostatními nejlepší vrchaře neutrhl. Z dosavadního průběhu Gira je zřejmé, že nemá výkonnostní převahu.

To se jasně projevilo v dosud nejtěžší etapě do Turína. Tým BORA - hansgrohe zaútočil více než 80 kilometrů před cílem, očesal peloton a izoloval Carapaze. V krátkých strmých stoupáních se zdál být na limitu, ale neztratil nic ze svého sebevědomí a 29 kilometrů před cílem sám nastoupil a pokračoval v sólové jízdě. Vzhledem k tomu, že skupina za ním byla kompaktní a Hindley a Mikel Landa měli k ruce týmové kolegy a Carapazovi v cestě stálo ještě jedno strmé stoupání Colle della Maddalena, byl sólový únik nejspíš chybný. 

Jenže Carapaz si věřil a byl překvapený, když ho Hindley, Vincenzo Nibali a Simon Yates ve stoupání dostihli. "Když jsem zaútočil, myslel jsem si, že mě nikdo nemůže dostihnout. Takže jsem nečekal, že se ke mně Hindley a pak i někteří další jezdci vrátí," řekl upřímně v cíli 14. etapy. V úniku přitom získal maximálně jen 25 sekund a ty se v kopci rychle rozplynuly. Australan Hindley a celý tým BORA - hansgrohe měli v etapě převahu, které nakonec nedokázali využít. Proč si Carapaz myslel, že už ho nikdo nedojede?

Carapazův útok 29 kilometrů před cílem se v okamžiku nástupu nezdál být takticky dostatečně promyšlený, ale nakonec možná Ekvádorci pomohl, protože si vytvořil "bezpečáka", jak se česky říká a Hindley, Nibali a ostatní dostal do defenzivy.

Je INEOS dostatečně silný? 

Carapaz se v posledních dvou dnech zdál být mnohem vážnější, než je u něj zvykem. Etapa do Turína totiž odhalila slabosti jeho týmu. V 15. etapě už byli závodníci INEOSu opět na čele a s přehledem kontrolovali závod a růžový trikot. Tato sice vysokohorská, ale ne zrovna atraktivní etapa jim vyhovovala mnohem více než nevyzpytatelný sobotní závod. Klidné tempo v mírném cílovém stoupání vyhovovalo všem, včetně jeho nejbližších soupeřů. Ale nijak neprověřila sílu britské sestavy.

Richie Porte převedl skvělý výkon na Blockhausu, silný je také Jonathan Castroviejo, ovšem mnohem více očekáváme od týmu BORA - hansgrohe, který může použít Wilca Keldermana, Lennarda Kamnu, Giovanniho Aleottiho a případně zdramatizovat situaci za pomoci Emanuela Buchmanna, než se do útoky vydá sám Hindley. Rozdíl mezi prvními dvěma závodníky je 7 sekund, tedy méně než je bonus za vítězství v etapě. Carapaz musí někde získat větší náskok, aby si mohl být jistý svým postavením.

A nejde jen o Hindleyho, který je nejspíš horší časovkář než Carapaz. Ale také o Joaa Almeidu. Portugalec sice vypadá v každém stoupání špatně, drží si své vlastní tempo, opakovaně odpadá a vrací se a rozhodně nepatří k nejlepším vrchařům, přesto po dvou týdnech ztrácí jen 30 sekund a v závěrečné časovce na 17 kilometrů by mohl takový odstup otočit ve svůj prospěch. "Rozdíly v celkové klasifikaci jsou stále poměrně malé, takže vše je možné, jen musíme bojovat," říká lídr soutěže do 25 let. 

Královská etapa už v úterý

Opravdu těžkých horských etap jsme v letošním ročníku Gira moc neviděli. To se změní v posledním týdnu. Před závodníky je šest, z toho jsou čtyři horské a nejtěžší je 16. etapa ze Saló do Apricy. A nejtěžší nebude jen kvůli stoupáním Goletto di Cadino (19 km, 6,2 %), Mortirolo (12,7 km, 7,7 %), Teglio (5,1 km, 8,7 %) a Valico di Santa Cristina (12,7 km, 8,1 %), ale také protože je na programu den po třetím volném dnu. A to některým určitě nebude vyhovovat.

Podle Mikela Landy, čtvrtého muže celkového pořadí se ztrátou 59 sekund, začne to pravé Giro až v úterý. Až ve třetím týdnu bude moci předvést to nejlepší. Carapaz nesouhlasí: "Giro ve skutečnosti začalo před dvěma týdny a uvidíte, že to bude hrát roli v posledním týdnu. Samozřejmě, že poslední stoupání budou rozhodující a my se pokusíme ubránit a udržet růžový dres."

"Čeká nás několik velmi těžkých etap a hory, do kterých pojedeme, znám. Pokusím se obhájit maglia rosa. V plánu je být vždy vpředu a mít to pod kontrolou. Zisk růžového dresu byl pro celý tým povzbuzením. Vždy je lepší bránit než útočit. Už teď máme pár vteřin náskok a to je výhoda, zvlášť když vezmete v úvahu poslední časovkářskou etapu," dodává Carapaz. 

Rozdíly mezi prvními pěti závodníky v celkovém pořadí jsou malé, Domenico Pozzovivo ztrácí pouze 1:01 a může zasáhnout do boje o pódium, ale vedoucího Carapaze bezprostředně neohrožuje. Ani o 2 sekundy lepší Landa. Jenže v dlouhých etapách v horách se může stát cokoliv a předem se nevzdává ani dvojnásobný vítěz Vincenzo Nibali (+2:58). Velký útok loučícího se Nibaliho by byl tím nejzajímavějším zakončením Gira a doufejme, že jeho výkon v turínské etapě předpovídá velké zlepšení v závěrečném týdnu.  

Nibali má s velkými comebacky bohaté zkušenosti. V roce 2016 ztrácel po 18. etapě 4:43 na vedoucího Stevena Kruijswijka. Stačila jediná etapa, Kruijswijkovo zaváhání ve sjezdu Colle dell'Agnello, náraz do sněhové bariéry a Nibali dva dny před koncem Gira ztrácel jen 44 sekund na Estebana Chavese, které v další etapě snadno smazal a připsal si druhý triumf na Giru. Ano, je to už šest let a Nibali není stejný, ale třeba si na své nejlepší časy ještě vzpomene.