Jsou si věkově velmi blízcí, dělí je pouze půl roku. Potkali se již v roce 1998 na Mistrovství světa juniorů v Holandsku. Cancellara startoval ještě další rok v juniorské kategorii a my jsme ho mohli sledovat v Terezíně na Závodu míru juniorů, který celkově ovládl. Tommeke, jak se přezdívá Boonenovi, započal svou profi kariéru v týmu Lance Armstronga US Postal Service. Strávil zde dvě sezóny. V té první objel většinu závodů vypsaných pro kategorii U23. A nevedl si vůbec špatně. Dojel například druhý na Liege-Bastogne-Liege, nebo čtvrtý na Paris-Roubaix. Když svým šéfům ukázal své kvality, ve druhé sezóně u amerických pošťáků dostal šanci v elitních edicích těchto klasik. A jak to dopadlo? Boonen vlétl do závodů jako tornádo, ne nadarmo zní jeho další přezdívka „Tornádo Tom“! V Pekle severu dojel na skvělém třetím místě, když nestačil na krále této klasiky Johana Museeuwa a Steffena Wesemanna. Museeuw označil Boonena za svého nástupce. A nemýlil se. V dalším roce se Tommeke stěhoval právě do týmu Quickstep. Spartakus, jak zní přezdívka Cancellary, začínal svou kariéru právě v Quickstepu, kde se potkal také s Pavlem Zerzáněm. Vynikal hlavně v jízdě proti času, díky čemuž vyhrával menší etapové závody, kde byla časovka. Zkraje kariéry nevynikal v klasikách, tak jako jeho pozdější rival Boonen.
První velké úspěchy, možná zlomová sezóna, přišly v roce 2003. Boonen ovládl E3 Prijs, Gent-Wevelgem a Schledeprijs. Cancellara dojel, již v dresu Fassa Bortolo, čtvrtý na Roubaix, když prohrál sprint na velodromu čtyřčlenné skupiny. Oba pak zazářili na Tour de France. Fabian vyhrál prolog a poprvé na sebe oblékl žlutý dres. Tommeke pro změnu vyhrál šestou a poslední etapu do Paříže. Rok 2004 vystřelil Boonena mezi největší hvězdy cyklistiky. Povedl se mu vítězný hattrick v kostkovaných klasikách, když podruhé ovládl E3, zvítězil na Okolo Flander i na Paris-Roubaix. K tomu přidal dvě vyhrané etapy na Tour de France a vše završil na Mistrovství světa ve španělském Madridu, kde si oblékl duhový dres! V roce 2006 se o největší severské klasiky podělili. Boonen vyhrál opět E3 a Okolo Flander a Cancellara se poprvé radoval na Paris-Roubaix, když rozhodl na mytickém úseku Carrefour de l´Arbre a sólově dojel až na velodrom v Roubaix. Na druhém místě najdeme Boonena, který sice v závodě dojel na pátém místě, ale trojice před ním byla diskvalifikována za projetí uzavřeného vlakového přejezdu. Spartakus také získal svůj první titul mistra světa v časovce.
V roce 2007 se na kostkách dařilo více Boonenovi. Vyhrál Kuurne-Bruxelles-Kuurne, Dwars door Vlaanderen a počtvrté E3, kde v závěrečném spurtu porazil druhého Cancellaru. Na monumentech se jim tento rok nedařilo. Potkali se ovšem na Tour de France, oba dva opět zazářili. Spartakus vyhrál prolog a oblékl se opět do žluté. Ve druhé etapě se připletl do pádu, ale neztratil žádný čas. Něco nevídaného předvedl ve třetí etapě, když překvapil všechny sprintéry, kterým ve žlutém dresu nastoupil v cílové rovině, a ti ho již do pásky nedokázali předjet. Žlutý dres vezl až do sedmé etapy, která zavedla peloton do hor. Boonen vyhrál šestou a dvanáctou etapu a celkově ovládl bodovačku. Cancellara na konci sezóny obhájil titul mistra světa v časovce.
O rok později se podařilo Fabianovi něco, co Boonen nedokázal. Překvapil všechny favority v Sanremu a osamoceně si dojel pro vítězství. K velkému souboji došlo na Paris-Roubaix. Oba si mohli dojet pro druhou kostku pro vítěze. Na cílový velodrom s nimi dokázal vydržet pouze Ital Alessandro Ballan. Zde však prokázal své sprintérské přednosti Boonen a mohl se tak radovat z druhého titulu na Pekle severu. Cancellara vyhrál časovku na TdF, ale hlavně se stal olympijským vítězem v časovce na hrách v Pekingu. K tomu přidal ještě bronz ze silničního závodu. Jaro roku 2009 se více vydařilo Boonenovi, který potřetí vyhrál Paris-Roubaix, stal se i belgickým šampiónem. Cancellarovi se tento rok více dařilo v jeho parádní disciplíně, v jízdě proti času. Na tour se opět po vítězném prologu oblékl do žlutého dresu a vydržel až do sedmé etapy. Na konec sezóny zvítězil potřetí na Mistrovství světa v časovce.
Ročník 2010 patřil v jejich porovnání Spartakovi. E3, Flandry, Roubaix! Ve všech případech v přímé konfrontaci porazil Boonena a získal zlatý hattrick. Impozantní bylo hlavně jeho sólo na Roubaix, kde jel sám posledních 50 kilometrů. Na Tour de France opět vyhrál prolog a s jednodenní přestávkou vydržel ve žluté sedm dní. Boonen v této sezóně sbíral druhá místa. Cancellara navíc počtvrté ovládl mistrovství světa v časovce. Po výsledkově slabším, dá-li se to tak nazvat, roce 2011 se fanoušci těšili na další souboje v olympijském roce 2012. Bohužel o velké souboje jsme přišli na občerstvovačce na Okolo Flander, kde Spartakus najel na bidon a po pádu skončil v nemocnici se zlomenou klíční kostí. Boonen toho dokázal skvěle využít a získal podruhé zlatý hattrick E3, Flandry, Roubaix. Navíc přidal Gent Wevelgem. Stal se tak králem severských klasik. Cancellara se vrátil ve skvělé formě na Tour de France, opět vyhrál prolog a jel pět dní ve žlutém dresu, čímž se stal rekordmanem v počtu dní ve žlutém u závodníka, který nikdy celkově Tour nevyhrál. V následujícím roce si role vyměnili a kvůli zranění absentoval Boonen. Cancellara ho tak napodobil a zlatý hattrick získal ten rok pro sebe. V příštím roce Cancellara dorovnal Boonena třetí výhrou na Okolo Flander. Na smolný rok 2015 by oba asi nejraději zapomněli. Na jaře se zranili a hlavní část sezóny vynechali.
Rok 2016 byl předem ohlášen jako poslední v kariéře Fabiana Cancellary. Na Flandrech byl nad jeho síly skvěle jedoucí Peter Sagan. Na Roubaix se připletl do pádu zase s Petrem Saganem. Ale to nejlepší si nechal na konec. Jeho úplně poslední závod byl v Riu na LOH, kde možná trochu překvapivě podruhé zvítězil v časovce. Stal se tak dvojnásobným olympijským šampiónem. Takhle se loučí opravdová hvězda! To Boonen i jeho fanoušci byli přesvědčeni, že si jede pro rekordní páté vítězství v Pekle severu, když se daleko před cílem zbavil největších konkurentů. Na velodrom přijel ve čtyřčlenné skupině a měl být papírově nejrychlejší. Udělal však taktickou chybu a již se nedokázal na pásce dostat přes velmi nečekaného vítěze Matta Haymana. Boonen ohlásil konec kariéry rok po Cancellarovi a rozloučil se na Paris-Roubaix 13. místem.
Byly to fenomenální kariéry dvou velkých šampiónů, ale také sympaťáků, kteří se vždy respektovali. Taková rivalita bude vždy kořením tohoto sportu. A je úžasné, že nyní můžeme sledovat další velké šampióny Mathieu van der Poela a Wouta van Aerta a jejich souboje!
